Trimeles na cestách – Španělsko, Andalusie – co lze stihnout za 4 dny

Ano, Trimeles se se mnou znovu vydal na cesty, tentokrát naprosto neplánovaně, a to hned v lednu. Cílem cesty byla španělská Malaga, přístavní město na jihu a druhé největší město Andalusie (největší je Sevilla). Z časových důvodu jsme si musely vybírat, co chceme navštívit, protože Andalusie je poměrně velká a má spoustu krásných míst.

Začneme tím, jak se tam dostat. Pro nás je nejjednodušší cesta letadlem (na koštěti je to u mudlů pořád nelegální). Možností od nás je několik – Praha, Brno a Ostrava, ovšem pokud to má někdo blíže do Bratislavy, tak i odtud to jde. Z Prahy to létá asi nejčastěji (5 x týdně). My jsme zvolily Ostravu. Cena byla 1200 Kč i se zpáteční letenkou. Let trvá cca 3 hodiny a 30 minut.

Lze sem dojet i autem, samozřejmě, ale to trvá i 20 hodin.

Dopředu jsme si samozřejmě zařídily ubytování (každou noc jinde) a zapůjčení auta (na celý pobyt 90 €) pro jednodušší přepravu. A také vstupenku na Caminito Del Rey (cena 10-18 €). Předběžně jsme si tedy vytvořily plán, co vše chceme vidět (cestovatelské blogy a videa nám byla inspirací). Takže tři naše přespávací body byly Malaga, Ronda, Gibraltar. Počasí v tuto dobu, no… přirovnala bych to k našemu podzimu. Ráno chladno, klidně kolem 5 °C, odpoledne klidně do 20 °C – a samozřejmě příležitostně i déšť. Výhodou je samozřejmě méně turistů.

Den první

Přílet byl po 13 hodinách na letišti v Malaze. Zde jsme se moc nezdržovaly a vyrazili jsme hledat naše auto. Náš první zádrhel byl, že auto nám předával Španěl, co uměl anglicky minimálně – bylo to tedy hned ze začátku dobrodružné. Pak se tam naštěstí objevil jeho kolega a tam už to šlo. Tak jsme se dozvěděly, že nemají dálniční známky, ale pouze mýtné.

Jako první jsme vyrazily do místa zvané Castillo de Colomares¹ (Colomares Castle). Celý památník je velmi jedinečný svým stylem. Cesta k němu je plná serpentýn.

Po prohlídce a kafíčku u tohoto památníku jsme měly ještě dost času do západu slunce, tak jsme vyrazily na druhou stranu Malagy (po dálnici) do vesničky La Cala del Moral, ve které se nachází jeskyně Cueva del Tesoro². V době naší návštěvy (kolem 16 h) bylo v jeskyni celkem asi 8 lidí. Na rozdíl od našich jeskyní, tady není průvodce a vy si chodíte svým tempem. Na zemi jsou nakreslené šipky, kam máte jít. Podle fotek zde totiž mělo být několik tůní, ty jsme našly ale spíš náhodou v nenápadném vstupu, který na první pohled nikam moc nevedl.

Hned vedle vchodu/východu do jeskyně je Arqueológico del Mediterráneo Park, ze kterého je krásný výhled na moře. Také zde stojí stěna, na které jsou repliky maleb z jeskyně, plus kousek je kovový útvar, který také jednu malbu reprezentuje.

Pak už jsme vyrazily na ubytování, jednoduchý hotel ** asi 400 m od pláže. Takže na večeři jsme si v obchodě koupily bagety a salám, a povečeřely na zídce u moře. Pak samozřejmě ještě následovala procházka po pláži a ulicích v noci.

Den druhý

Na východ slunce jsme se dívaly z promenády Muelle Dos Pier³, která je v přístavu a v blízkosti mola i majáku. Zároveň je to asi 500 m od oblíbené pláže Malagueta.

Poté jsme vyrazily autem na vyhlídku Mirador de Gibralfaro⁴. Odtud je nádherná vyhlídka na město, zároveň je to kousek od místní atrakce Gibralfaro.

Kolem poledne jsme už musely vyrazit dál. Kam přesně? Na jedinečnou atrakci Caminito del Rey⁵. Z Malagy je to cca 60–70 km autem do vnitrozemí. Nám se podařilo zaparkovat na parkovišti, které bylo od začátku stezky asi 2 km daleko. Samotná stezka má cca 7 km, vstupenky se kupují často i několik týdnů předem. Cesta od parkoviště vede vytesaným tunelem. Na začátku stezky vyfasujete ochranou helmu (tu nesmíte sundat po celou dobu) a instrukce, jak se chovat. Samotná stezka je často připnutá ke stěně ve výškách i přes sto metrů.

Zde je odkaz na trasu: mapa Caminito del Rey

Samotná túra není vysoce náročná, jde se převážně po rovince a dolů. Jen na konci nás čeká stoupání po schodech, u kterého se lze zadýchat. Stezka je jednosměrná. Celou trasu jsme zvládly za cca 2 hodiny. Na začátku vám řeknou, že od konce stezky je to 450 m k zastávce, ve skutečnosti je to k dalšímu ukazateli, kde je dalších 450 m. Nakonec je to asi 1800 m k autobusu. Na zastávce si koupíte lístek na autobus, kterým se můžete svést zpět k autu.

Všichni jsme se shodly, že kdyby to bylo možné, šly bychom ji hned znovu.

Musely jsme ale vyrazit dále, cesta nás zavedla do vesnice Setenil de las Bodegas⁶. Obec je nalepena na skalní stěně a místy je i pod převisem. Úzké uličky, SPOUSTA schodů a vyhlídka na vrcholu skály (už jenom z pohledu na to schodiště jsem málem vypustila duši).

Nakonec jsme zamířily do městečka Ronda, kde jsme bloudily v jednosměrkách a hledaly parkoviště a cestu k ubytování. Večerní vycházka byla k proslulému mostu Puente Nuevo a večeře v místní restauraci. V Rondě je také býčí aréna, která je otevřena k návštěvám turistů.

Den třetí

Ráno jsme znovu zamířily k mostu Puente Nuevo⁷a z něj se dívaly na východ slunce. Na most jsme se dívaly z několika úhlů, kousek od něj jsme posnídaly. Abychom se s ním pořádně rozloučily, zajely jsme si na vyhlídku pod most, odkud teprve oceníte šikovnost stavitelů. Zároveň, pokud se tam dostanete do deváté hodiny ranní, může tam být minimum dalších lidí.

Pak už jsme se vydaly na 100 km trasu směr La Línea de la Concepción a Gibraltar.

Nejen, že jsme se po zaparkování pěšky vydaly na Gibraltar přes letiště, ale hlavně se jde na území Velké Británie, proto potřebujete pas. Zde často vidíte klasickou britskou architekturu a jezdí se tu na správné (naší) straně silnice. Na Europa Point⁸ to není daleko (asi 6 km), ale z časových důvodů (a počasí) jsme zvolily autobus. Tady se procházíte kolem jediného fotbalového hřiště na Gibraltaru, také je zde maják a vojenské zázemí z druhé světové války.

Následně jsme zamířily zpět do Španělska na naše ubytování na hausbót. Původně jsme měly mít výhled na monumentální skálu, ale bohužel nám tam postavili budovu.

Den čtvrtý

Po chladném ránu v přístavu jsme znovu vyrazily na Gibraltar⁹, kde jsme si naplánovaly výlet nahoru na skálu¹⁰. Bohužel lanovka, která vozí turisty na vrcholek, je momentálně v rekonstrukci (otevření se očekává v roce 2027). Musely jsme zvolit jinou alternativu, pokud jsme si to tedy nechtěly vyšlápnout pěšky. Mezi celnicí a letištěm stojí taxíky, které vás všude vyvezou. První zastávka byla u Herkulových sloupů, kde je vyhlídka a „vstup“ do rezervace.

Další zastávkou jsou jeskyně ST. Michael´s Cave, do kterých jdete bez průvodce, a je zde krásné cyklické promítání na skalní stěnu.

Odtud se jede na vyhlídky, z kterých se kocháte na všechny strany.

Poslední zastávka je Princess Caroline Battery, odkud je krásný výhled na letiště a lze tu jít do jeskyní, které sloužily jako dělostřelecké baterie. Odtud se můžete nechat odvést na „start“ anebo si to můžete dojít pěšky.

Potom už byl čas vyrazit směr Malaga. Ale i tak jsme si udělaly ještě jednu zastávku v městě Estepona. Kromě písečné pláže a promenády je zde i krásné historické centrum plné typických andaluských bílých domků. A ulic s květináči stejných barev.

Po menším slunění jsme vyrazily do Malagy, abychom stihly navštívit pevnost Alcazaba de Malaga (kdo v názvu slyšel Alcatraz nebo Azkaban, není sám, já si to tak překřtila). Tuto pevnost jsme si užily při západu slunce – a byla to krása.

Pod touto pevností se ještě nachází Teatro Romano. V noci jsme znovu vyrazily na vyhlídku Mirador de Gibralfaro4 a užily jsme si noční pohledy.

Zpět do Ostravy nám to letělo v 6:25 ráno, proto jsme cestu už směřovaly na letiště.

Více k navštíveným atrakcím:

1 Castillo de Colomares – před „hradem“ je malé parkoviště (cca 15 míst). Jedná se o největší památník věnovaný Kryštofu Kolumbu postavený v letech 1987-1994. Vstupné 3 € dospělí. V pondělí byl tento památník v době naší návštěvy zavřený, i otevírací doba se mění v různém období.

2Cueva del Tesoro – hned u jeskyní je několik parkovišť, naštěstí už bylo celkem pozdě, tak jsme v klidu zaparkovaly. Jedná se také o jednu ze tří známých podmořských jeskyní, ale tahle je jediná v Evropě. Pokud jste zvyklí na naše jeskyně, tak tady je to něco jiného, nejsou tu vidět klasické nám známé útvary (stalagnity, stalagtiti, apod.), jeskyně byla podvodní, takže vše je zde zaoblené a spíše vymleté. Byly zde nalezeny lidské stopy staré asi 40 000 let.

3Muelle Dos Pier – přímo pod tímto molem/promenádou je podzemní parkoviště. Na mole je velká „plastová barevná kostka“ – umění, které jsem nepochopila. Molo je na „patro“, v úrovni moře jsou obchody, restaurace a i bowling. Nahoře je pak volné prostranství, kde je výhled. Molo směřuje k majáku a k aleji plné palem. Dále můžete pokračovat na pláž Malagueta.

4Mirador de Gibralfaro – vyhlídka na kopci, je to asi 100 m nad hladinou moře. Dá se na ni dojít pěšky, nebo zde zajíždí i MHD. Někteří ji dokonce vybíhají (bylo to dost lidí v jakoukoliv denní dobu).

5Caminito del Rey – v překladu Královská stezka. Parkování je možné na několika místech. Vstupné je 10-18 €, podle toho, kde nakupujete (vřele doporučuji oficiální weby). Omezený počet lístků je dostupný i na místě. Pro vstup je několik podmínek – pevná obuv, není přístupná pro děti do 8 let a také není vhodná pro ty, co se bojí výšek. Na stezce je poměrně chladno a já byla vděčná i za čepici, protože místy opravdu dost foukalo (v lednu). Dříve se jí přezdívalo stezka smrti, dnes po rekonstrukci je považována za zcela bezpečnou. Autobus jede vždy v celou a o půl a jede cca 45 minut. Nebo si to můžete dojít pěšky.

6Setenil de las Bodegas – kryté placené parkoviště je nejjednodušší volba. Navigace řekla, že je to asi 600 m daleko od parkoviště, ale neřekla, kolik schodů nahoru/dolů budeme muset vystoupat. Ale to jsme mohli tušit, když je vesnice tak členitá.

7Puente Nuevo – most z roku 1793 se tyčí v rokli do výšky cca 100 m. Pokud jste šikovní, můžete most ocenit z více úhlů. Most a jeho okolí je rezidenční čtvrť, takže autem na něj nesmíte. Červené šipky – vyhlídky, na kterých jsem byla a stály za to.

8Europa Point – promenáda s výhledem na africký kontinent, Maroko, cca 16 km. Dost tu ale fouká.

9Gibraltar – dá se zde platit eurem, ale mají vlastní měnu gibraltarskou libru – a úzké uličky pro auta. Autem se už nemusí přes letiště, ale je zde tunel, který vede obchvatem pod přistávací plochou. Jsou zde jediné volně žijící opice v Evropě.

10Gibraltarská rezervace – Cena na osobu není malá: 60 € (30 € za taxi a 30 € vstupenka do rezervace), prohlídka trvá 2 hodiny. Opice jsou v celé rezervaci, nesmí se na ně sahat ani je provokovat. Pozor, kradou, ale často vás také ignorují.

Nějaké postřehy a tipy na závěr:

Promenády jsou i v nočních hodinách živé, pořád někoho vidíte běhat. Nebo na pláži hraji volejbal – a to v 8 hodin večer.
Mají siesty stejně jako v Itálii, takže od 14:00-17:00 bývá někde zavřeno. Zároveň mají zavřené v neděli obchody.
Večeří se také v pozdější dobu, než jsme zvyklí, restaurace jsou často prázdné a zaplňují se až kolem 20:00.
Na podzemních placených parkovištích mají WC (bezplatné).
Pozor na rezidenční čtvrti. Pokud tam zajedete autem, dostanete pokutu – ty se ovšem na GPS často nezobrazují, označení vidíte na značkách.
Bez navigace se někdy nedostanete daleko nebo se brzy ztratíte.