Drazí hradní obyvatele, redakce Žlutého Trimela Vám připravila poslední vydání 13 otázek v tomto roce. Nedávno jsme rozsvítili už druhou svíčku na adventním věnci, a proto budeme v tomto díle klást otázky týkající se vánočních aktivit. Pokud Vás zajímá, jak naši jezevci slaví Vánoce, co večeří, nebo jak balí vánoční dárky, určitě si nenechte tento článek ujít – nasajete vánoční atmosféru a získáte třeba i nějakou inspiraci!
Respondentů se nám přihlásila celá řada, ze studentů to byly Amanda Wright, Cassiopea Zmlklá, Eivli SSelene, Luna Goshawk, Mara Flycatcher a Rose Katherine Tollec ; popovídali jsme si i s profesory, a to s panem Andrewem Uroborosem, madam Mischel Binghum a madam Orestou McCollin Vianuevou.
Vzhledem k počtu respondentů jsme byli nuceni rozdělit článek do dvou částí. Výhodou je, že pokud se vám bude zamlouvat ta první, alespoň se budete mít na co těšit. A pokud naopak v té první části nenaleznete nic, co by vás zaujalo, věřte, že v té druhé se s jistotou něco najde.
Začneme trochu filozofickou otázkou. Co pro Vás Vánoce znamenají?
Mandy: Vzhledem k tomu, že se během roku nezastavím, je pro mě vánoční čas výjimečný svým klidem a pohodou. Je to kouzelné období, kdy se plní přání, svítí ve tmě světýlka a za doprovodu filmů, pohádek a dobrého jídla v bříšku se mi vrací víra v dobré konce.
Luna: Podľa mňa najkrajšie obdobie v roku. Výzdoba, pečenie koláčov proste super atmosféra, teda až na muklovské obchody plné reklám.
Rose: Vánoce rozhodně miluji, někdy, když vidím některé ozdoby a tak, a hlavně kolik stojí, tak si říkám, že na tom prodejci hezky vydělávají, jinak je ale miluju!
Mara: Pokud se vyhýbám mudlovským nákupním centrům, tak krásné období. Jinak komerční otrava. A zastávám názor, že vánoční výzdoba má být nejdřív na první adventní neděli.
Madam Mischel: Vianoce sú krásne obdobie, kým to nie je o tom – že sa každý predbieha kto má krajší darček, či kto má krajšiu výzdobu – aby sa ľudia predbiehali. – zapřemýšlí – Ale stále si myslím, že to čaro tam je. Vždy rada vidím dobro a v tomto období ho vidno viac.
Pan Andy: Vánoce jsem miloval, miluju a doufám, že milovat budu. Pořád si kdesi hluboko v sobě hýčkám tu dětskou radost a kouzlo, co pro mě Vánoce měly. Je fakt, že společnost dělá vše pro to, aby každý podobný svátek změnila v komerční ohavnost, ale přesto vždycky bude mít to cinknutí zvonku své kouzlo.
Eivli: Vánoce jsou sice fajn, ale všichni spěchají, neustále nakupují blbůstky. Popravdě jsem si na vánoční seznam nenapsala nic. Takže se ze mě stává spíš takový Grinch.
Cass: Krásný čas a zakončení roku, kdy si večer pustím pohádky, láduju se cukrovím s kakaem, večer je venku ticho, klid a sníh, a svět se zdá být zase v pořádku. Ale vyhýbám se obchodním centrům, dárkovému šílenství a chudákům kaprům.
MadamOresta: Záleží na úhlu pohledu. Kdysi jsem toto období měla ráda. Mělo svoje kouzlo, svůj šarm a pro dětský pohled – nejen u dětí, to bylo něco parádního. Všude venku to vonělo, svítilo, hrála hudba. – udělá krátkou pauzu – Pak se ale vše změnilo, a ani ten sníh mi nenechali.– zesmutní – Nikde už nevidím pořádné kouzlo zasněžených Vánoc. Všichni jen spěchají, uhání, předhání se, ale kde je ten klid, mír, pohoda? To kouzlo, co tu kdysi bývalo? Věřím, že tu někde stále je a možná jen čeká na to, až se na něj jednou opět podívám a znovu ho uvidím.
A slavíte Vánoce? Jak vaše Vánoce vypadají?
Mandy: Slavíme klasicky. Ráno ozdobíme stromeček, postavíme betlém, v televizi běží pohádky, na oběd čočková polévka. Po obědě obepisování známých a dlouhá procházka, aby všem vyhládlo. A pak už to znáte. Hezky se obléct, naplnit prázdné bříško a rozbalit nějaké ty dárečky.
Luna: My oslavujeme klasicky 24.12. a máme nejaké vlastné tradície.
Rose: Slavíme 24. 12., hezky máme Jedličku, na ní ozdobičky, jíme kapra, pečeme spoooousty a spooooousty cukroví, od rána do večera jsou v televizi puštěné pohádky, ať české nebo jiné, až na německé, ty doma moc nemusíme.
Mara: Slavím klasicky česky 24.12. Letos se obzvlášť těším, protože slavíme v nové rodinné konstelaci, a jelikož nejsme omezení náboženskými či jinými tradicemi, rozhodli jsme se udělat si Vánoce po svém. Ještě jsme v procesu vymýšlení, ale je to ohromná zábava.
Madam Mischel: Slavíme 24.12. Živý stromček, ktorý sa nezmestí do obývačky. Mačka čo zhodí ozdoby, pes čo po nej breše, detské oči, ktoré pozerajú pod stromček či sa tam niečo neobjavilo a chlap, čo chodí potajomky kradnúť jedlo lebo nechce vidieť zlaté prasiatko. A popri tom idú koledy a dávajú tomu ešte väčšie čaro.
Pan Andy: Slavíme tradičně. Štědrý den je Štědrý den a basta fidli – mrkne –. Těch tradic se už moc nepoužívá, ale kupříkladu je u nás vždy živý strom (ta vůně k Vánocům patří) a nikdy se nezdobí dřív než ráno 24. prosince. To v telce běží pohádky, nebo si pustíme koledy a cpeme se u toho cukrovím.
Eivli: Tradičně se scházíme s rodinou 24.12, a pokračuje to klasickými návštěvami.
Cass: Každý rok slavíme klasicky česky – dopoledne 24.12. Na oběd máme klobásy, k večeři je losos se salátem. Potom jdeme na zahradu vyhlížet Ježíška s prskavkami a jde se koukat na pohádky!
Madam Oresta: Slavím ho tak, jak mě to naučili. Něco sice chybí, protože nejsou Buráčci, a tak je asi zbytečné, to dodržovat. Každý dle svého gusta – obdaří redaktorku vřelým úsměvem –.
Kdo Vám nosí/nosil dárečky, nebo kdo nosí dárečky vašim dětem? Jak zjistí, že už jsou připravené – zvoníte třeba zvonečkem?
Mandy: Já mám to štěstí, že máme i Fleutýnu i Ježíška. A jasně, že se zvoní zvonečkem! Jak jinak bychom věděli, že Ježíšek či Fleutýna už přišli?
Luna: U nás nosí darčeky Ježiško a signál je keď svieti vonkajší stromček.
Rose: Mně a mojí sestře nosí dárky Ježíšek, i když už obě víme, že jsou to rodiče, táta vždycky záhadně zmizí (magic à la můj táta) a zazvoní na zvoneček.
Mara: Mně nosil dárky Ježíšek se zvonečkem asi od čtyř let, potom co mě starší sestra přinutila podívat se klíčovou dírkou, rodiče.
Madam Mischel: U nás nosí darčeky Ježiško, a keď dovečeriame, tak ideme pod stromček a tam už sú darčeky. Vždy sa tam počas večere nejak objavia. Kedy ich tam len stihol dať. To je záhada -podiví se a mrkne –.
Pan Andy: Vždycky to byl Ježíšek a vždycky to bude Ježíšek. I když mi bude sto let a jeden den k tomu – zakření se –. A samozřejmě zvoní na skleněný zvoneček.
Eivli: U nás byl vždy Ježíšek a zvonek pod stolem. – usměje se –
Cass: K nám chodí Ježíšek! Zvoní na zvonek a pustí koledy.
Madam Oresta: On u nás chodí někdo jiný než Ježíšek a Fleutýna? Jaká hrubost! Bez Ježka se zvonečkem by to nešlo.
Dodržujete nějaké zvyky, jako je půst, odlévání olova, krájení jablka, vystavování Betlému a jiné? Pokud ne, dodržovali jste nějaké, když jste byli malí kouzelníci a malé čarodějnice?
Mandy: Půst, procházka zakončená darováním jídla zvířátkům do krmelce (aby měla zvířata taky hojnou a bohatou večeři jako my), lodičky, Betlém. Dříve jsme taky zpívali koledy, ale dneska můj zpěv spíš všechny odstrašuje, takže se do toho nepouštím.
Luna: My máme vlastnú tradíciu, že pred večerou sa vždy chodíme prechádzať a keď sa vrátime už svieti stromček.
Rose: My žádné tradice moc nedodržujeme, jen vždy stavíme rovnou tři betlémy, jeden keramický – mojí vlastní výroby, druhý dřevěný a třetí už stařičký až z Alžíru.
Mara: Před lety jsem strávila celý advent pečlivým vystřihováním betlému od Josefa Lady, teď ho každý rok vystavujeme. Zbytek tradic letos vymýšlíme nově a budu ráda za inspiraci zde v odpovědích.
Madam Mischel: U nás sa krája jablko, aby sa tam objavila hviezda. Pod obrus sa dávajú šupiny z kapra, aby priniesli peniažky. A máme nachystaný aj prázdny tanier pre niekoho kto to potrebuje.
Pan Andy: Máme vystavený betlém. Ale protože u nás nejsou malé děti, zbytek tradic jaksi odcházel a odcházel, až odešel. Ale jako špunt jsem pouštěl lodičky a vždycky děsně rád rozkrájel všechna jablka v míse. – zavzpomíná – Kupříkladu házení botou mi musela vysvětlovat babička, protože to jsem nechápal. A odlévání olova otec striktně zakazoval. – pokrčí rameny – Netuším proč.
Eivli: Ehmm, půst se u nás v rodině nenosí.
Cass: Každý rok chodíme na naše náměstí, kde se hraje Rybovka, takže se tam vždycky potkáme s kamarády. Jinak nemáme úplně tradice, které skálopevně dodržujeme každý rok.
Madam Oresta: Těžko říct, jednou třeba nějaké tradice i budou. Jediné co, tak u nás bývalo zvykem, že byt se ozdobil na advent a stromek se zdobí až na štědrý den, nikdy o den dříve, jako je tomu dnes všude kolem.
Večeříte skálopevně každý rok kapra s bramborovým salátem, nebo máte vlastní alternativu? Podělte se 🙂.
Mandy: Já nemám ráda ryby, takže klasicky vybočuju. Za mě je jistota kuřecí řízek, který na ty Vánoce prostě chutná jinak, a lépe, než kdykoliv jindy. Když jsem byla mrně, příčil se mi i salát, ale už jsem mu přišla na chuť.
Luna: Večeriame väčšinou kačku, alebo kuracie rezne so zemiakovým šalátom.
Rose: Ano, toto je přesně to jídlo, které jíme, vždy předtím ještě rybí polévka, kterou moc nemusím, ale kapr se salátem, ti to jistí!
Mara: Bramborový salát je tutovka. „Přílohu“ měníme dle chuti – řízek, kapr, klobása.
Madam Mischel: Večeriame hubovú polievku, zemiakový šalát s vyprážanou rybou, ako je losos či treska, rezeň a mäso s kapustou a knedľou. K tomu ešte opekance s makom. U nás je pravidlom, že musí byť plný stôl a z každého sa musí ochutnať. Aj keď len za lyžičku.
Pan Andy: U nás bývá hovězí vývar s játrovými knedlíčky, dvojí br. salát, kuřecí i vepřový řízek a nesmí chybět kapr. – podrbe se na hlavě – Ještě když žil táta, posílala mu teta rybí polévku. U nás ji nikdo jiný nejedl. Ale my dělali výměnný obchod. Ráno jsem tetě donesl hlavu, jikry i mlíčí z kaprů, a ona odpoledne dodala polévku.
Eivli: Na jídlo je vždy bramborový salát (velká kopa) a k tomu losos nebo kuřízek.
Cass: Většinou večeříme lososa s bramborovým salátem. Lososa občas střídají kuřízky.
Madam Oresta: Salát se salátem a řízek s vinnou. Čokoládky zásadně ze stromečku a cukroví, které po tajném ujídání, už nechtěl večer nikdo ani vidět.
Ještě zůstaneme u jídla. Pečete vánoční cukroví? Pokud nepečete, kupujete si ho, nebo vám ho někdo daruje? Jaké jsou Vaše 3 nejoblíbenější druhy? A v případě, že cukroví vůbec přes Vánoce nepozřete, po jaké svačince sáhnete v zimě, když vás honí mlsná?
Mandy: Pečeme. Dokonce i obdarováváme. Většinou máme přes 20 různých druhů v menším množství, abychom měli zkrátka od všeho trošku. Bez cukroví si nedovedu Vánoce představit. I přes rok mám často chutě na cukroví. Nejoblíbenější je asi klasika, perníky, linecké, a pak rozhodně babiččino sýrové.
Luna: Pečieme skoro celý advent a najradšej mám klasický perník, potom zmrzlinky v oblátke a mačacie oči.
Rose: Pečeme, většinou 5 druhů a mé nejoblíbenější jsou vanilkové rohlíčky a vosí hnízda, to je tak vše.
Mara: Na cukroví se těším celý rok! Ráda ho jím i peču a nikdy jsem snad nejedla lepší než to, co peču já. – hrdě vypne hruď – Vybrat tři druhy je náročný – zasměje se – asi vanilkový rohlíčky, pracny a vosí hnízda.
Madam Mischel: Pečieme, niekedy viac, niekedy menej. Už teraz máme napečené perníčky. Vždy sa dohodneme a to upečieme. A keď ideme cez sviatky na návštevu, tak berieme koláče a darujeme ďalším. A tak isto dostaneme koláče. Čiže cez sviatky máme aj 30 druhov koláčov.
Pan Andy: Pečeme a je to pro nás jedna z tradic, u které nikdo nesmí chybět. Pečeme totiž všichni! Respektive já s neteří plníme formičky a máti péče. Děda je hlavní ochutnávač. – směje se – Ale třeba lineckého se moc neúčastním. A jaké cukroví mám nejraději? Čokoládové pracny a plněné trubičky.
Eivli: No babička s tetou se u toho pravidelně hádají, takže upouštíme od pečení. A oblíbené kousky jsou sádlová kolečka, kokosová roláda a linecké.
Cass: Doma pečeme vanilkové rohlíčky a medvědí pracky, babička nás zásobuje rumovými rohlíčky, a taky nesmí chybět perníčky, ale ty kupujeme od kamarádky. Já zbožňuju vanilkové rohlíčky a vosí hnízda.
Madam Oresta: Pekla jsem dříve i ráda, pak záleží na společnosti, ta poslední mi to pečení spíše znechutila, jelikož toho chtěli tuny a tuny, a pak jsem vše vyhazovala. – kroutí hlavou – Nyní peču, ale skromně. Řekla jsem skromně, ne co přidávám. – ohradí se na svůj vnitřní hlas –Nejraději jsem měla rumové či tatrankové kuličky, vosí hnízda a… a…pracny.
Tady to utneme, ať Vás nebolí očíčka ;-). Ale na druhý díl se můžete těšit velmi brzy, v něm se dozvíte vše ohledně dárečků a třeba i to, co si naši žlutí přejí najít pod stromečkem.
Tery Poe