Duben je měsíc, který je spojený s aprílem. V tento den je povoleno dělat všelijaké srandičky, vtípky a jiné vylomeniny vůči našim přátelům, rodinným příslušníkům a blízkým. Jistě si sem tam někdy rádi zajdete na Příčnou ulici do obchodu Šprýmy a Kratochvíle. Všichni ale ví, že největšími komiky naší doby byli bratři Weasleyovi, kteří vybudovali Kratochvílné a kouzelnické kejkle a pan George Weasley svůj obchod provozuje dál. Zeptejte se ale sami sebe: Existoval na naší škole někdo, kdo byl pro své vtípky stejně tak slavný?
Když jsem se takhle jednou toulala po hradě a jako již tradičně skončila ve Velké síni, napadlo mě, že bych se mohla přesně na tohle zeptat přítomných. Až na pár čekaných odpovědí obsahující jména jako pan Majk nebo pan Zpýťa, jsme se však shodli, že se asi Fredovi a Georgovi jen tak někdo nevyrovná. Nehledě na to, že Majk ani Zpýťa už naši školu nenavštěvují (ač pana Majka lze potkávat na Letním výjezdním semináři pravidelně, viz Vzpomínky na letňáček).
A tak jsem si říkala, jestli snad nenastala doba, kdy není v kurzu dělat si legrácky? Jestli snad nepřichází čas bez smíchu? Je možné, že společnost zvážněla? Bojí se snad lidé štěstí a radosti? Nevím proč, ale stále častěji vídám kolem sebe zamračené, ne-li nešťastné osoby. Bez života, ploužící se chodbami našeho hradu.
Dlouho jsem přemýšlela, jak krásné by bylo vrátit se do časů bratrů Weasleyových. Jenže obraceče času byly zabaveny Ministerstvem kouzel a my se do dob vystřelování rachejtlí v dívčích umývárnách ani podávání bonbónů Jazyk jako jelito mladším studentům jen tak nepodíváme.
A tak jsem dostala nápad, jak s tím něco udělat. Jak jsem zmínila na začátku, je duben, měsíc aprílu. Pojďme trošku zazlobit! Pojďme trošičku potrápit profesory a další zaměstnance hradu, kteří mají na starosti klidný život na našem hradě. Pojďme čistě a jednoduše dělat lotroviny!
Předstupuji před Vás s výzvou, za kterou sice nic hmotného nedostanete, ale určitě z ní budete mít dobrý pocit. Protože pokud se Vám podaří vykouzlit úsměv na tváři byť jen jediného člověka, pak to bude pro Vás největší odměnou! Do konce dubna nám zbývají ještě dva týdny a to je dostatečný čas na to, abychom v tomto chmurném a vyloženě aprílovém počasí pozvedli náladu. A to všichni společně!
Že nevíte, jak se to dělá? Stačí zavzpomínat na naše slavné vzory a nápady přijdou hned. A pokud byste si přeci jen nevěděli rady, pak nabízím pár vzpomínek:
A pokud byste přeci jen nějakou tu odměnu chtěli, pak mi můžete na helenmiltonova@gmail.com poslat print s tím, jak jste si z někoho vystřelili, udělali šprťouchlata nebo prostě jen opravdu někomu vykouzlili upřímný úsměv na tváři.
Vesele a s úsměvem jde všechno lépe.
Pro Žlutého Trimela
Helen Miltonová