Představovat naši žlutou, tedy teď už fialovou celebritu Amandu Wright, zavání nošením dříví do lesa. Co na sebe ale čerstvá šéfredaktorka Denního Věštce prozradila? Dočtete se v tomto exkluzivním rozhovoru!
Olivia Wines: Krásný den, madam Mandy. Děkuji, že jste si na mě udělala čas. Mohu vám nabídnou čaj? +řekne s úsměvem a popostrčí k madam talíř se sušenkami+. Vyzkoušejte, nepekla jsem je já, takže jsou výborné. +směje se+ Už končí druhý rok, co jste oblékla fialový hábit. Byla to pro vás velká změna? Zvykla jste si rychle, nebo si ještě zvykáte? A prozradíte nám, co bylo na celém přechodu nejtěžší?
AmandaWright:Nádherný den i vám slečno! +krapet podezíravě si prohlíží sušenky a kousek si odlomí+ Děkuji. Utíká to jako voda viďte? +pobaveně se zasměje+ Paradoxně když se na to dívám zpětně, to byla rozhodně menší změna, než jsem čekala, že reálně bude. Samozřejmě to ale byla změna velká a spoustu věcí se ještě učím za pochodu. Člověk si zkrátka hledá postupně svou nějakou cestu. Takže bych řekla, že jsem ještě ve fázi zvykání si – a myslím si, že to ještě chvíli potrvá. Nejtěžší? +zamyslí se+ Popravdě vám ani nevím. Nepřišlo mi, že by něco bylo více těžké nebo snad více snadné. Ale chybí mi nejvíce asi kolejní famfrpálové tréninky!
Olivia Wines: +smutně si povzdychne+ Co si budeme, na těch trénincích nám chybíte taky! Jaké pro vás bylo opuštění toho mrzimorského rodného hnízda? Tedy, asi spíše jezevčí nory? Vnímáte teď kolej jinak, než když jste byla studentem?
AmandaWright: +orosí se ji čelo+ Uf. Musím říct, že vnímám. Ale konkrétně popsat v čem? To je nadlidský úkol. Mám dojem, že teď se snažím víc koncentrovat na sebe. +pokrčí rameny+ Respektive na své povinnosti – ne na povinnosti vůči koleji nebo věci, které by koleji mohly být prospěšné.
Olivia Wines: +zamyšleně pokyvuje hlavou+ A to je dobře! Je to potřeba. +usměje se+ Pokud byste mohla použít jenom tři slova, jak byste popsala svoji dosavadní hradní kariéru?
AmandaWright: +potí se+ Mou hradní kariéru? Merline, do čeho jsem se to zase upsala? +zavře oči a vypálí první tři slova, která ji napadnou+ Nepředvídatelnost, bojácnost a novinařina.
Olivia Wines: +zamyšleně pronese+ Takže sice máte strach, ale jdete do všeho? +směje se+ Minimálně to vypadá, že vypíšete každou soutěž, která vás napadne. Máte nějakou, kterou byste označila za svůj majstrštyk?
AmandaWright:No. Vlastně jo – a často se za to pak proklínám. +zazubí se+ Jej! Tak to vůbec není. +zasměje se+ Soutěže právě ani moc nevypisuji, momentálně mám za sebou velmi náročný rok a jsem ráda, že… stíhám alespoň nějaké minimum. Pro mě je majstrštyk všechno, co ocení studenti – hodně se líbily věnečky, oblíbené jsou puzzle – u těch se však docela trápím u hodnocení, kde prostě hledám cesty jak dát originální zpětnou vazbu a nezůstat u typického „Děkuji za vypracování“. Moje srdcová bude asi Zdravovýzva, která vznikla na popud naší slečny Winter. Už teď mám připravených několik kol. +uculí se+
Olivia Wines: +zarazí se+ Myslíte ta hodnocení, kde je občas posíláte krásně naveršované? Tam se vám cesta rozhodně najít podařila. +usměje se+ Máte ale určitě pravdu v tom, že vaše profesorská aktivita je vidět ještě více. Není žádným tajemstvím, že se vaše předměty staly jedněmi z těch nejvyhledávanějších, a že o ulovení místa ve vaší třídě byla velká tlačenice. Jak to vnímáte? Zvažujete případně otevření více tříd? Co si myslíte, že stojí za vaším úspěchem? Můžete se s námi podělit o studentské zpětné vazby?
AmandaWright: No… tak to je opravdu jenom občas, ne, že to někdo začne brát jako nový standard! +zasměje se+ Děkuju. +zrudne+ Kéž by to tajemstvím zůstalo! Já vůbec nevím. Asi možná ta témata zaujala? Těžko říct. Vnímám to hodně rozpačitě, nevím, zda to jsou předměty takové kvality, aby o ně byla taková přetahovaná. Ale více tříd rozhodně nezvažuji a úspěchem bych to asi nenazývala – pro mě je úspěch, když jsou spokojení žáci na konci roku a úspěšně dostudují. Zpětné vazby… mám víceméně asi pozitivní, mám dojem, že letošní famfrpraxi si studenti docela oblíbili, minimálně to teda tvrdí… +řehní se+ Co já vím, třeba jsou jenom slušní! Ale každopádně jsem moc ráda, když právě někdo najde něco, co mu chybělo, vadilo, podělí se třeba o hrubku, kterou našel, nesrovnalost, abych mohla s pomocí právě svých studentů vylepšovat hodiny pro studenty budoucí. +usměje se+
Olivia Wines: Tedy stále zlepšujete a zlepšujete. +usměje se na profesorku+ Byla byste případně ochotna se podělit o úkol, který vám vaši žáci odevzdali, co vás potěšil, překvapil nebo jenom udivil?
AmandaWright: +vybuchne smíchy+ Takových úkolů mi chodí mraky a vy mi nahráváte na smeč, ale naposledy, co mě úkol překvapil, udivil, absolutně odzbrojil a vlastně mě i potěšil, neboť mě rozesmál, byl před nedávnem úkol jedné nejmenované žluté, která ledabyle četla zadání a odmítla si zažádat o náhradní zadání, přestože měla mezní. A s tou mezní a nulovými atributy na odrážeči místo osmi odpalů odtrénovala celý trénink. To mě popravdě dostalo do kolen. Ale samozřejmě chodí opravdu nádherná vypracování – dodnes ve mě rezonují třeba statistiky slečny Bertrandy, pokojíček pro skřítka od slečny Enoly nebo nádherné omalovánky slečny Sylvie. A to střílím od boku, opravdu toho je velké množství. Mám neskutečně talentované a pracovité studenty a jsem za to nesmírně vděčná, hodnotit je ve většině případů za odměnu a velkou poctou. A smekám pomyslný klobouček +usměje se a ukousne sušenku+
Olivia Wines: +provinile šoupe nohama o podlahu+ Tak, dost o úkolech! +pod vousy si zabrlá „radši“+ Vaše popularita rozhodně nekončí u vašich pedagogických schopností. Jste také hlavní tváří hradní novinařiny – po vašem nastoupení na pozici šéfredaktorky DV již i oficiálně. +natáhne ruku, aby madam pogratulovala+ Dokonce držíte v rukou i letošní cenu UNC šéfredaktor roku. Můžete nám prozradit, jaké změny Denní Věštec čekají?
AmandaWright: +nasucho polkne a natáhne ruku ke gratulaci+ Pedagogických schopností, hlavní tvář – hele… vy to trochu zveličujete ne? +poškrábe se na čele+ Každopádně. Děkuji moc za gratulaci! Tak pozorní čitatelé již si určitě drobných změn všimli. Momentálně jsme začali vydávat dvakrát týdně +dělá, že to rozhodně měla v plánu+, upravili jsme společnými silami editor, postranní lišty, rozšířili redakci o spoustu nových tváří, na jejichž působení v Denním věštci se velmi těším, snažíme se i o větší propagaci. V tom bych asi ráda pokračovala, určitě se můžete těšit na nové druhy článků, více rozhovorů, nové redaktory, zajímavé akce, výhledově třeba i na nový vzhled +pokrčí rameny+ kdo ví! Moc neplánuju, snažím se spíš plout s proudem a nepoddávat se stresu.
Olivia Wines: Věřím, že vše bylo vykresleno v aktuálních proporcích +řekne s úsměvem+. No, a krásně jste načla to, na co jsem se vás sama chtěla zeptat. Nelze než si nevšimnout, že s vaším nástupem se redakce rozrostla o mnohé členy +a pod vousy tiše zamumlá: Třeba o mě+. V čem tkví vaše náborářský talent? Uplácíte, vyhrožujete, slibujete? +zkoumavě se kouká na madam Mandy+
AmandaWright: Vrátím vám to rovnou hezky stejnou měrou nazpátek! Proč jste nakonec řekla ano i vy? +založí si ruce na prsou a zvedne obočí+ Každopádně! +zasměje se+ Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím – ani Mayu zlatem, i když tu něco takového padlo, maximálně sušenkami a dorty, vždy pěkně čerstvé v redakci nejen pro naší drahou slečnu Nessu. Můj náborářský talent je tak skrytý, že vlastně nevím, v čem přesně tkví, ale dokud funguje, tak jsem asi ráda, že ho mám! +nervózně se zasměje+ Možná to je osobní a individuální přístup? Možná, že nikoho do ničeho netlačím a spíš poukazuji na možnost? Oni někteří se totiž ani nepozastaví a nezamyslí nad tím, že by byli vhodní kandidáti na pozici redaktora DV. Často bereme spoustu věcí jako samozřejmost – kdyby chtěl, tak mi přece napíše, že do redakce chce – ale mááálokdo má tu odvahu a sebevědomí, aby to opravdu udělal. Mou pozici vnímám v tom ukázat takovým lidem, že v sebe mohou věřit, že v ně věřím já jakožto šéfredaktor, mohou psaní vyzkoušet, najít prostor ke zlepšování se a najít v psaní zálibu a odpočinek. +přemýšlí+
Olivia Wines: Já jsem neřekla ano jakože ano, Jenom to vyplynulo z naší vzájemné dohody +pokrčí rameny+ Beru to tak, že se mi bez vás špatně pracuje. +směje se+ Jste zkrátka člověk na svém místě. Nejde mi než nenačít ještě jedno téma s tímto spojené. Co vy a Žlutý Trimeles? Mají se čtenáři obávat, že přijdou o články z vašeho pera?
AmandaWright: Já jsem ráda, že jste z naší vzájemné dohody ve finále neustoupila, protože si práci bez vás taky nedovedu představit! +zubí se+ Nikdy! +vyhrkne možná až příliš ukvapeně+ Víte, že máte vždy mou pomocnou ruku a plnou podporu – a zrovna tady jak psychickou, tak i fyzickou ve formě článků! Na malíček! +nastavuje malíček slečně Olivce+ Možná to teď tak nevypadá, ale chystám rozhovor, sbírám pro čtenáře další oblíbené hemzy a samozřejmě mám v plánu jeden zajímavý spíše historický projekt na druhou polovinu tohoto roku, takže se vlastně moc těším. Na léto, až povinnosti snad odpadnou… +usměje se+
Olivia Wines: +s radostí podává malíček a stvrzuje tím slib+ No já to vím, ale jen ať to hezky zazní a ví to i naši čtenáři. +usměje se+ Já mám vaše články moc ráda. Máte vy mezi svými články nějakého oblíbence? Článek, na který jste pyšná a řeknete si : „Jo, ten se mi fakt povedl?“
AmandaWright: Paradoxně se mi spíš vybavily články, co se fakt nepovedly +musí se smát+ Ono totiž ten zbytek… každý má svůj příběh. Třeba takové reporty ze zápasů – jakápak to banalita že? Ale ono to zabere opravdu spoustu času a vlastně jsem fakt pyšná, že rok co rok se teda seberu a vlastně se i docela těším až zas budu moci analyzovat nějaký famfrpálový zápas. Teďka za povedené považuji historické články k UNC, které se nám povedlo dát společnými silami s Mayou a Hayley dohromady. Rozhovory jsou mou srdcovkou, protože mám jedinečnou možnost poznat blíže osoby, které mě zajímají a jsou něčím specifické, každý je navíc jiný, to mě na tom hrozně baví (ale nesnáším rozhovory dávat!). Jsem ráda, když i někoho rozesměji, takže si myslím, že určitě stojí za zmínku Moudra z čarostavů, kagíkovské články nebo právě hemzy, to si myslím, že jsou spíš teda odlehčenější články, které mají do novinařiny spíš dál, ale rozhodně jsou oblíbené mezi čtenáři a kouzlí úsměvy. Což mě samozřejmě velmi těší. +nadechne se+ Kdybych měla zmínit jednu věc, na kterou jsem nejvíc pyšná, budou to projekty Kytice a Vesmírná odysea, kdy každý byl hodně specifický – Kytice v tom, že jsem si ji zorganizovala sama a byl to první z mých časopisových projektů, nebo počinů vůbec, Odysea pak naopak tou neskutečnou spoluprací v rámci týmu (megalomanských) organizátorů a neskutečné legrace během organizace, ale i čtení vypracování soutěžících. A samozřejmě mě nejvíc zahřála na srdci zpětná vazba. To bylo pro mě něco neskutečného. Takže.. to jsou asi největší srdcovky +upije čaje+
Olivia Wines: +pomalu zavře pusu+ Je vidět, že ani v té novinařině se nezastavíte. Každopádně u oblíbenosti a popularity ještě chvíli zůstaneme. Právě probíhá anketa Osobnost Hogwarts, a vrabci mi poštěbetali, že jste jedním z favoritů. Cítíte se tak? Prozradíte své případné favority?
AmandaWright: +protočí oči+ Ach. Vrabci na střeše doufám pěkně kecají, jinak po nich brzo asi hodím kamenem, aby se rozletěli. Ne. Necítím. Absolutně. Myslím si, že máme na hradě daleko větší osobnosti – a samozřejmě nebráním nikomu, aby pro mě hlasoval, je to každého volba, ale osobně bych to přála letos jiným velikánům, ale nechám to opředené tajemstvím a budu jim moc držet pěstičky a ve skrytu duše fandit. +ukáže sevřené pěsti+
Olivia Wines: +tak nějak vycítila, že na tohle téma z madam už nic nedostane+ To házení kamenem mě přivádí k jedné takové záležitosti. Bohužel není úplně příjemná. Nedávno vyplula na povrch kauza, týkající se toho, jakým způsobem se staráte o své sovy. Padlo dokonce i nařčení, že nedávná soví stávka byla i kvůli vám. Chcete se k tomuto obvinění vyjádřit?
AmandaWright: +zrudne+ Ajajaj. Já věděla, že to bude mít ještě nějakou dohru. +polkne+ Ehm. Já raději už budu jen taktně mlčet, nebo by vypluly na povrch ještě nějaké další nemilé zjištění, byla bych oficiálně prohlášena za tyrana a zvěř z hradu i okolí by se spikla… a nechci domýšlet, co by se dělo pak.
Olivia Wines: +skepticky pohlédne na madam Mandy+ Jakože hromadná stávka mazlíčků? +směje se+ Jak by to vypadalo, když většinu času pracujeme my pro ně? +upřímně ji to zajimá+
AmandaWright: Kým myslíte to „my“, tam jsem zahrnuta i já? +nervózně poposedne+ Ale jak by to vypadalo? To já nevím – odmítání rande, škrábance od maguárů a koček, neustálá agrese, kousání a jezení nejvzácnějších věcí z majetku, útek… A vůbec, proč o tom diskutujeme? To se rozhodně nestane, že ne? +nevózně se zasměje+ Každopádně! Má hafoní slečna už po sérii rande stávkuje a odmítá nám donést štěňata, tak snad to není nějaký zárodek něčeho většího. +pomodlí se
Olivia Wines: +podává madam Mandy další sušenky+ Pevně doufejme, že ne. Pro jistotu ale pojmenujte své sovy. +spiklenecky mrká+ Další věcí je, že v Mrzimoru a vlastně tak celkově koluje dlouhodobý vtip, že máte alespoň tři obraceče času, o které se nechcete dělit. Všechny zkrátka udivuje, kolik toho stíháte. Já věřím, že obraceče nemáte, protože byste se podělila, a tak se ptám: „Jak to děláte?“
AmandaWright: +bere si rovnou tři sušenky naráz a potlačuje nepříjemný pocit+ To ale vůbec není vtipný vtip. Už jsem ho zaslechla a vlastně jsem se skoro nezasmála… respektive jsem se zcela vážně zeptala, kdy doskladní další obraceče, že tři už jsou málo. +založí si ruce na prsou+ Nevím jak to dělám, taky sama sebe občas udivuju, přijde mi, že permanentně nic nestíhám, to je nějaké mé životní nastavení. Ale víte vy co? Ona by to jinak byla hrozná nuda.
Olivia Wines: Tím vaším posledním prohlášením se vlastně hrozně věcí dost vysvětluje. +uzná+ Teď pro vás mám nachystanou rychlou sadu otázek, na kterou budu od vás potřebovat rychlé odpovědi. Můžeme začít? +ptá se nadšeně+
AmandaWright: Palte to do mě! +skoro se zvedne ze židle, jakoby se chystala vyběhnout+
Olivia Wines: Krupicová kaše – míchat nebo nemíchat?
AmandaWright: Míchají jen psychopati! Čímž nechci nikoho urazit, ale… +pokrčí rameny+
Olivia Wines: Krysa nebo žába?
AmandaWright: Pokud se bavíme o žábě s malým ž, tak to bude asi krysa +váhá+
Olivia Wines: Káva nebo čaj?
AmandaWright: Kafíčko!
Olivia Wines: Ananas na pizze – ano nebo ne?
AmandaWright: Merline, ty to vidíš. NE! Ananas nikde prosím.
Olivia Wines: Jaro nebo podzim?
AmandaWright: Vážně budeme srovnávat podzimní depresi, zimu a permanentní tmu s obdobím alergií? Ideálně ani jedno, ale když bych musela, tak asi jaro – teplo, kytiti mititi, nádherná příroda a světlo prostě vítězí!
Olivia Wines: Psi nebo kočky?
AmandaWright: Haf!
Olivia Wines: Vlaky nebo autobusy?
AmandaWright: Ještě jsem vám nepovídala historky o mých nevolnostech v autobuse? Napravíme! +zazubí se+ Samozřejmě, že vlaky! Kde jinde si člověk lépe počte?
Olivia Wines: Vanilková nebo čokoládová?
AmandaWright: Kombinace?
Olivia Wines: Filmy nebo seriály?
AmandaWright: +zvažuje možnosti+ Rozhodně knihy!!
Olivia Wines: Zlato nebo stříbro?
AmandaWright: Jen stříbrná to může být…!
Olivia Wines: Sukně nebo kalhoty?
AmandaWright: Kalhoty. Ideálně legíny. Nebo ještě lépe tepláky
Olivia Wines: Výborně. +dočmárá v sešitě+ Rychlosérii máme za sebou. Ještě na vás mám jednu takovou chuťovku. Z vlastní zkušeností vím, že jste nedávno obnovila tradici společného psaní drabble. Přijmete moji výzvu k napsání společného drabble? Klidně vás nechám začít. +culí se+
AmandaWright: Haha! Jistě, moc ráda přijmu! +zasměje se+ Pět slov a bez tématu? +ujišťuje se+
Olivia Wines: Může být! +přikyvuje+
AmandaWright, Olivia Wines:
Famfrpálová sezóna začíná a s ní i potřeba vybrat nové redaktory, kteří sepíší reporty. To zní, jako ten pravý úkol, ale rozhodně ne pro mě! Což je možná trochu problém Vyvěsila jsem tedy letáček a dělám reklamu ve Velké síni. Mávám s ním sem a a tam, a najednou BUM! Vrazí do mě nějaká podezřelá osoba, co se ještě tváří jako kdyby ji uletěly sovy! „Osobo! Dávejte pozor! oboří se. Zamračím se. „Že to říkáte zrovna vy! Taky zrovna moc nehledíte, co se děje.“ Vrazím letáčky zpátky do brašny a odkráčím s neúspěchem zpět do svého pokoje. Ludra jedna proklatá!
Olivia Wines: +ještě teď se směje+ Děkuju za spolupráci, pobavila jsem se. Jak při plnění soutěže, tak teď. A doufám, že jste se bavila taky. Již předposlední otázka – co plánujete na léto? Můžete nám poodhalit něco z toho, na co se můžeme těšit i my?
AmandaWright: Já plánuju odpočinek. +usměje se+ A je to něco, co vyhlížím netrpělivě už od minulého června. Takže se velmi těším a na co se můžete těšit vy? Určitě na nějaké nové semináře, soutěže, jednu bombastickou akci v Trimelovi, pár nováčkovských turnajů a na nespočet úžasných článků z per ještě skvělejších osob. Zbytek bude překvapením i pro mě! +směje se+
Olivia Wines: +uculí se+ Tak, děkujeme za reklamu. Snad vše klapne. Náš rozhovor se pomalu blíží ke konci. Moc děkuji za čas, který jste si na mě našla. Chcete na závěr něco vzkázat našim čtenářům?
AmandaWright: Taky děkuju. Čtenářům bych vzkázala, aby nezanevřeli na žádné z hradních periodik – mnoho z nich má nové vedení a každým dnem přímo vzkvétají před očima. Dejte těm časopisům šanci, sami možná ani nevíte, o co přicházíte. Děkujeme, že vás máme. No…a všem bych vzkázala, aby doklepali zdárně školní rok a užili si prázdniny!
Olivia Wines: Ještě jednou moc děkuji, že jste si na mě udělala čas. Ať s vám jenom daří. +loučí se+
Pro Žlutého Trimela
Olivia Wines