Trimeles / Famfrpál / Famfrpál: Jen hra nebo něco víc?
Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“

Jistě zde není nikdo, kdo by neznal famfrpál. Je to ta nejznámější a samozřejmě nejlepší hra v kouzelnickém světě. Tato hra vás může posunout hodně daleko, ale jde jenom o hru?

Zde na škole jsou kolejní tréninky, od druhého ročníku pak lze hrát na individuálních trénincích a můžeme se potkat s lidmi z jiných kolejí.
Všichni známe famfrpál jako hru a většina lidí to jako hru bere. Ale přesto nám famfrpál dává i něco mnohem víc.
Ptáte se, co by nám tak mohl famfrpál ještě dát? Pojďme se trochu zamyslet. Když se řekne kolejní trénink, představíme si partu lidí, jak sedí na koštěti a baví se. A právě o to jde. Ta parta spolu komunikuje. Radí si, pomáhají si a povídají si o všem možném. A to ty lidi docela ucelí, nemyslíte?
Když přijde na famfrpál někdo poprvé, všichni se mu snaží pomoci. Tedy hlavně kapitánka. Všichni se snaží, aby se famfrpál líbil co nejvíce nováčkům. A pokoušejí se nováčky motivovat k tomu, aby nepřestali, i když jsou začátky trochu složitější. A co je lepší, než sehraná parta, co se skvěle baví a spolupracuje? Je potřeba ukázat, že famfrpál je skvělý.

Ano, začátky jsou prostě dřina, ale pak, i když to bude stále těžké, už to bereme jako součást sebe. Bereme to jako nový život. Když jsme dostali dopis z Bradavic, také jsme byli nadšení, no ne? A podobný pocit dává famfrpál. Jakmile začneme hrát, famfrpál se stane naším životem a my se postupně zlepšujeme.

A přesně ten pocit toho, že je famfrpál naší součástí, se snažíme poslat nováčkům. Tahle podpora je namotivuje a po čase bude famfrpál i jejich součástí.

Takže když to řeknu jinak, můžeme říct, že to je něco jako upevňovač vztahů. Možná to zní divně, ale přiznejme si… Kdo se těší na famfrpál, protože tam jsou skvělí lidé, se kterými se můžeme bavit? Kteří nám pomůžou, se kterými se můžeme smát?
Ale to je názor pouhého hráče. Rozhodla jsem se, že se zeptám čtyř lidí, kteří jsou (ex)kapitánky týmů. Jsou to čtyři dívky, které už mají nějakou tu praxi za sebou a famfrpálové týmy vedou (vedly) kupředu.

Asi vás neudiví, proč jsem si vybrala zrovna kapitánky (a exkapitánku). Přece, aby mohly dělat kapitánky, musí o famfrpálu něco vědět. A hlavně ho musí nějak cítit. A to je to, co mě zajímalo. Jak ho berou? Jako povinnost, hru, nebo snad něco víc?
Jsou jimi Jenny Layla Gilesová (Mrzimor), Aya Watanabe (Havraspár), Andra Tigers (Zmijozel) a Theresa Brendi (Nebelvír).

Katy Ritch: Ahoj. Mám otázku. Bereš famfrpál jako hru, nebo něco víc?

Jenny Layla Gilesová: Rozhodně něco víc!
Kdysi mi jeden obyvatel hradu řekl, že famfrpálu se člověk nemůže věnovat na 100%, že to zkrátka není možné. A víte co? Je to možné! Přece… Odpovězte si sami. Čemu se vy věnujete na 100%? Snad tomu, co milujete, no ne? Takhle to mám já s famfrpálem. Je to pro mě srdcová záležitost a vlastně je to ta hlavní věc, která mě zde drží.
Miluju ten adrenalin při zápasech, to povzbuzování, a vše kolem toho. Jsem strašně ráda za to, že jsem ve svém prváku šla na ten kolejní trénink a poprvé zkusila létat na koštěti. Hned mě to chytlo a bylo jasné, kam se mé kroky budou dále ubírat.

Aya Watanabe: Famfrpál pro mě znamená mnoho. Je pro mě vším, taková moje srdcová záležitost. Nevnímám ho jen jako hru či sport, je to mnohem víc. Jsou to přátelé, rodina, zábava, život. Na druhou stranu je to i povinnost, zodpovědnost, práce, dřina. Díky famfrpálu jsem zde poznala hodně lidí a s některými mám i silný vztah, za který jsem velmi ráda. Jsem ale také ráda za každý večer před zápasem, kdy mohu počítat atributy a připravovat svůj tým po taktické stránce. Hrozně mě to baví a bez famfrpálu si zde neumím studium představit.

Andra Tigers : Famfrpál byl pro mě v začátcích, podobně jako pro každého začínajícího hráče, velká zábava. Hřiště se stalo místem, kde jsem trávila většinu svého času a do tréninku jsem dávala všechno. Hra se stala mou vášní. S příchodem kapitánské funkce se dostavily povinnosti, kterých nebylo zrovna málo. Po tři roky pro mě byla famfrpálová hra tvrdá dřina, která se však vyplácela; z každé sezóny jsem si se svým týmem odnášela zasloužený famfrpálový pohár. Před pár dny jsem svůj odznak předala dál a z hlediska (ex)kapitánky vnímám famfrpál jako ukončenou a veleúspěšnou cestu. Z hlediska stálé a věrné hráčky vidím famfrpál jako úžasnou hru, která mě stále naplňuje tím správným kouzelným pocitem.

Theresa Brendi: Famfrpál pro mě, po sběru bodů, znamená nejdůležitější část na hradě. Je to něco, čemu věnuji svůj čas s radostí a láskou. Baví mě starat se o tým, baví mě tréninky, mám dojem, že je to smysluplné a proto mu věnuji svůj čas. Je to samozřejmě „jen“ hra. Ale pro mě je to srdcová záležitost. :)

A přeci jen. Je to hra, ale ne jen hra, je to naše součást, je to srdcová záležitost, je to rodina. Jsme to my.

                                                                                                                                                                                                      Pro Žlutý Trimeles, Katy Ritch.

6 komentáře

  1. Helen Miltonová 5. 2. 2019 22:08

    Teď se těším o to víc :)

  2. Freddy Reddy 6. 2. 2019 10:32

    Moc pěkný článek! Je vidět, že všechny koleje mají kapitánky na správném místě a žijí hlavně pro famfrpál.

    • Katy Ritch 6. 2. 2019 17:10

      Děkuji Freddy! A souhlasím :)

  3. Londýnová 6. 2. 2019 16:58

    Skvělý článek, Katy! ♥️

    • Katy Ritch 6. 2. 2019 17:10

      Děkuji, Londýne! :3

  4. Jenny LG 10. 3. 2019 16:30

    Moc hezký článek, Katy. Děkuji za něj :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*