Profiliga, 100krát omílaná, nikdy skutečná. Jestli se ale alespoň trochu zajímáte o famfrpál, nemohli jste si nevšimnout, že se na hřišti začaly dít drobné změny. Ty probudily profiligaře, kteří si teď kladou otázku „Je výhled profiligy reálný?“ Na tuhle otázku Vám, ani profiligařům, odpovědět nedokážeme, ale napadlo nás se zeptat, jak si ji vlastně představujete.

Našich 13 otázek jsme položili 4 žlutým respondentům: madam Amandě Wright, za jejich studentských časů vášnivé hráčce famfrpálu (a to i po zařazení do profiligy), Eivli SSelene, kterou si v redakci ani jinak než profihráčku nepamatujeme, Selině Garcie, bývalé kapitánce mrzimorského týmu a Theodorovi Muddovi, který má ještě kolejní ligu čerstvě v paměti, protože do té profi nám „spadne“ příští rok. Začneme hned první zásadní otázkou, bez které bychom nemohli pokračovat. – redaktorka se zářivě usměje –

Chtěli byste famfrpálovou profiligu?

Madam Mandy: Co to je vůbec za otázku? – podívá se na slečnu se zvednutým obočím – Jistěže ano!

Eivli: Určitě ano. chybí mi můj post a ta soutěživost.

Selina: No jasně! Však už na ni léta letoucí čekáme.

Theo: Profiliga, pokud se dobře pamatuji, byla v plánu od začátku Hogwarts.cz. Takže se nám čekání drobet prodloužilo, ale snad bude. Takže ano, jsem všema dvaceti – začne počítat – Jo, dvaceti prsty pro profiligu.

Přáli byste si profiligu, přestože byste museli znovu natrénovat svoje zkušenosti?

Madam Mandy: Jako já bych musela trénovat, i kdybych o ně nepřišla, takže to vyjde docela nastejno. – pokrčí rameny – Mám dojem, že s mým současným stavem by mě nikdo (a tím nikdo myslím i mě samotnou) do týmu totiž nechtěl. 

Eivli: Hýčkám si svou úroveň, a tak by mě dost zamrzelo, kdybych o ty zkušenosti přišla. Vydobýt to vše zpět by byla fuška. 

Selina: Eh, že by zmizely všechny mé úrovně, na kterých jsem se roky dřela? To bych asi nadšená nebyla. Už jen to slovo profi znamená přece, že tam budou ti nejlepší, starší a zkušenější s nějakou praxí za sebou, ne? Když by ale nebylo zbytí, tak bohužel, začala bych znovu od začátku, ale asi by mi trvalo chvíli, než bych to rozdýchala. A stejně, nelíbilo by se mi to!

Theo: To by záleželo. Pokud by to bylo čisté smazání předešlých zkušeností, tak bych se profiligy nezúčastnil. Přišlo by mi to nefér k těm, kteří trénují individuálně nebo na školních trénincích i po přechodu na profíky. Na druhou stranu, pokud by to byl jen převod přes nějaký vzorec nebo bychom dále pokračovali v tréninku dalších úrovní, do toho bych asi skočil.

Jak by se podle vás měly rozdělovat týmy?

Madam Mandy: To je hodně dobrá otázka, nemám nejmenší představu. Co si ale dokážu představit, že někdo založí tým (tak jako třeba spolek) a zaplatí nějaký poplatek za jeho fungování. Do týmu si pak bude moct nabrat lidi dle libosti – tak jako u spolků. Člověk pak bude moci nabídku přijmout, odmítnout, a nebo si třeba založí svůj vlastní tým. Takhle mi to připadá na první dobrou nejlogičtější, ale – zapřemýšlí – postrádalo by to asi nějakou spravedlnost. Mohlo by se stát, že budou jeden/dva týmy opravdu luxusní a další týmy budou rádi, když vůbec sestaví základní sestavu. Takže mě napadá ještě nějaké náhodné rozdělení, nebo rozdělení dle kolejní, popřípadě bývalé kolejní příslušnosti, či nějak podle zkušeností dosud získaných, pokud by se počítaly.

Eivli: Je tu možnost založit tým a sehnat si hráče dle libosti, nebo za nějaký poplatek mít možnost vstupu do týmu. Otázka je, jak vysoký by to byl poplatek. Nebo další možností by bylo vytvoření několika týmů. Budoucí hráči by se mohli přihlásit do slosování a jejich výběr do jednotlivých týmu by byl volen losem. Muselo by se ale ošetřit, aby v jednom týmu neskončily např. 4 chytači.

Selina: Hm, jsem asi moc stereotypní, ale nechala bych týmy dle kolejí, fialky by měly, buď svůj vlastní tým, nebo tým dle kolejí kam kdysi patřily. Mně by se líbilo, vidět hrát starší studenty a profesory spolu – usměje se -. Ba dokonce v tom vidím velké sblížení. Možná bych přidala nějakou tu malou odměnu za prezentování a poctivé trénování, aby to nikdo nebral na lehkou váhu. Druhá věc by byly pouze tréninky. Nechala bych je otevřené veřejně pro všechny, ale zároveň i pro dané týmy soukromě, dle vlastního nastavení a do určitého počtu za školní rok. Každý tým by měl mít svého zodpovědného “kapitána” a vše by pak už záleželo na domluvě a hlasování. 

Theo: V kostce, bude záležet, jak bude vůbec profiliga vypadat. Pokud by se to dělalo tak, že jeden hráč bude kapitán, tak ten se bude starat o funkčnost týmu po stránce hry i administrativy. Nebo tak jako u moderních sportů, kde je nějaký svaz, tým, manažeři, pak kapitán a nakonec hráči.
Stejně by záleželo, jestli koleje budou mít a lá vlastní tým a hradní obyvatelstvo taky vlastní. Nebo prostě všichni proti všem. Stylem, že by někdo založil tým jako spolek, nalil do něj hromadu galeonů, vybral kapitána (pokud by to tedy nechtěl být majitel), který by musel sehnat hráče a tak dále. Variantou by byla i čistě kombinace, kdy společně s kolejními týmy a “fialovým týmem” by bylo mistrovství i s “různobarevnými”.
Podobné to bude i s úrovněmi. Kdy ne všichni mají, a nebudou mít, natrénováno stejně a budou se muset udělat různá odstupňování. Takže by i časem mohla vzniknout „ultraliga“. Případně to nechat zatím v jedné kategorii a počkat, jak se to vlastně vyvrbí, aby nevznikl jeden, nebo tři, super silné týmy a zbytek ostrouhá.

Mohli by hráči mezi jednotlivými týmy přecházet? Např. že by vznikl post manažera týmu, který by hráče pro tým kupoval? Nebo si to představujete úplně jinak?

Madam Mandy: To záleží právě, jak by fungovalo to obsazování týmů. – zamyslí se – Ale s tím kupováním to nevidím – to by byl nějaký kontrakt, bůh ví na jak dlouhou dobu, to už smrdí velkou zodpovědností a bylo by to moc závazné, což by mohlo profihráče odradit. Spíš mě napadá, že by tým nabídl členství za nějaké podmínky, zázemí, prostředí a popřípadě i nějaké finanční ohodnocení. 

Eivli: Otázka je: Jak přecházet? Aby to nebylo jen o tom, kdo má nejvyšší konto. Možná bych volila formu výměny hráčů, ale i to by mělo být omezeno, aby jeden tým nemohl obměnit většinu hráčů během jednoho roku. Další otázka je: Jak by se mohl cítit hráč, který by byl každý rok vyměňovaný? To by jej mohlo odradit. Zároveň, čas na výměnu hráčů by měl byl omezen, když začnou KT, měl by být tým už v pevné sestavě.

Selina: V tomhle popravdě nevidím nic dobrého, akorát plno naštvaných lidí i týmů, ani by to nebylo fér. Jak jsem psala výše, stále bych to hlavně viděla na kolejní týmy. Ještě by tu byla možnost, v případě nedostatku hráčů pro určitý tým, doplnit ho nějakou výpomocí nekolejního profihráče, to mi zní dobře. To už by bylo na domluvě a taky o tom, aby bylo možné nastavit přizvání takového hráče, nebo povolení vstupovat na tréninky určitého týmu.

Theo: Záleželo by na tom, jak bude právě liga koncipována. Pokud by existovalo nějaké “mistrovství”, kde půjde o pěkný měšec galeonů, pozice manažera/majitele klubu mi přijde docela esenciální. Ale to nemusí nutně být kapitán.
A kupování hráčů by záleželo na tom, jak moc se týmy budou o hráče přetahovat. Asi by to nějakou regulaci už od začátku chtělo nastavit. Například, kontrolovat, aby se “nepodepsala smlouva” na x galeonů, ale pak se posílalo něco navíc bokem, pokud bude hráč hrát dobře a tak podobně.
Stejně tak i finanční stránka celého mistrovství. U mudlů vidíme, že se na zápasy dá sázet. Šlo by to i zde a kdo za to bude zodpovědný? A pokud se sázení zakáže, jak se bude pokutovat, nebo bude taková osoba rovnou smazána za porušování školního řádu? To je otázka budoucnosti.

Jak by probíhala volba kapitána?

Madam Mandy: Možná by se mohl přihlásit, kdo by o to měl zájem, a ze zájemců by se pak v týmu provedla demokratická volba. Akorát v tomto případě bych každý rok dělala novou volbu, neboť ne všichni kouzelníci mají soudnost odejít v tu správnou chvíli, to by byla taková náhrada za vyšší moc, kterou třeba v koleji zastává kolejní ředitel. Připadá mi to nejvíce spravedlivé, ale tahat si špejle by byl taky dobrý adrenalin – odmlčí se – ale nepotřebuju mít infarkt ještě před začátkem famfrpálové sezóny – nervózně se zasměje-.

Eivli: Viděla bych to tak, že zájemci se přihlásí a hráči by hlasovali o jejich zvolení na daný rok.

Selina: Klasika. Dobrovolné přihlášení na post a pak hlasování.

Theo: Pokud půjdeme variantou kapitán = manažer/majitel, je to docela hotová odpověď. V případě, že se hlasy bude nějak dělit, bude záležet na týmu a jeho vnitřním uspořádání. Bude mít majitel procentní hlas, dva hlasy, jen jeden? Nebo bude vládnout tvrdá ruka manažera? Dozvíme se příští týden – uchechtne se – tedy spíše později, pokud profiliga bude.

Jak by měly vypadat tréninky? Nechali byste jen individuální, nebo byste uvítali i ty týmové?

Madam Mandy: Určitě je potřeba trénovat i individuálně i týmově, vždyť ten tým se potřebuje sehrát, poznat se navzájem, ať tam funguje nějaká dynamika. A vlastně vždyť o tom ten famfrpál je – sestavit družstvo, sejít se s někým, užít si zábavu, potrénovat; a myslím si, že jen individuální tréninky by moc nenalákaly. 

Eivli: Určitě bych byla i pro týmové tréninky, hlavně pokud by bylo nutné pro splnění úrovně účastnit se KT.

Selina: Tohle jsem zmiňovala už výše. Soukromé, týmové, ale i profi veřejné plus možnost IT samozřejmě.

Theo: Oba druhy jsou důležité. Takže by to chtělo, jak IT, tak KT. Jen určitě na separátním hřišti od toho školního. Což mě napadá, že by bylo zajímavé, kdyby si tým mohl pořídit i vlastní hřiště a byl by třeba limitován pouze hodinami, kolik na něm stráví. Popřípadě i několik hřišť společně pro všechny týmy, ale i ty by se musely zamlouvat v určité termíny. To by bylo už na stavebních kamenech školy, jestli by takový vzdušný provoz dokázaly udržet. Jestli si rozumíme. 

Dostali by hráči nějakou odměnu? A dostali by ji všichni? Případně, dostali by ji stejnou? A co by ji ovlivňovalo? 

Madam Mandy: Já bych z famfrpálu nechtěla dělat prvoplánově úplně byznys. Vezměme si, že něco stojí nájem za hřiště, něco zakoupení výbavy na půjčování a týmové oblečení… k tomu všemu by se měly dávat odměny hráčům. Nevím, kde by na to kluby vzaly peníze. To by se museli najít sponzoři. Třeba takový kolejní časopis je většinou dotován kolejí, ale kdo by dotoval nezávislé famfrpálové týmy, to opravdu nevím. – přemýšlí – Jasně, že vidina finanční odměny může být lákavá, a sama o ní mluvím, respektive dokážu si to nějak představit. Ale myslím si, že by si to měl nastavit sám tým. Potřebuje někdo finanční motivaci, aby hrál? Dobře, tak ať jde do toho týmu, který má možnosti a sežene si finance, aby je mohl nabídnout hráčům. Pro mě by byla větší odměna třeba podporující prostředí, tréninky, na kterých bych se zasmála nebo vyhraný zápas a dobrý pocit sama ze sebe. A obecně vlastně možnost hrát. To je splněný sen, nepotřebuju k tomu ještě finance nebo odměnu. 

Ale abych odpověděla i na druhou část otázky. Kdyby ta odměna nějaká byla (předpokládám finanční), tak by měla být rozdělena spravedlivě tzn.: nějaký propočet odtrénovaných zkušeností na IT, docházky na společných trénincích, účasti na zápasech, popřípadě vnitrotýmových motivačních aktivitách. Stejně mi přijde hrozná představa, že radost ze hry by se u některých proměnila v radost z financí. – pokrčí rameny – Ale to stejné máte u čehokoliv jiného, někteří by vám do časopisu nenapsali bez odměny ani písmenko, jiní vám odměnu vrací a ještě vás seřvou. – zdraví členy své bývalé redakce –

Eivli: Vždy jsem hrála hlavně pro radost a touhu zvítězit, nepotřebuji k tomu nějakou odměnu. A když už by nějaká byla, tak symbolická (odznáček s postem a rokem výhry – třeba).

Selina: Hm, toť otázka. Někdo by si nic nevzal a byl by rád, že si může vůbec zahrát a pak tu jsou ti, pro které by dostávání odměn motivace určitě byla a nakoplo by je to poctivě trénovat. Ani jedno neodsuzuji. Každopádně, pokud by se odměny používaly, včetně těch finančních, tak jedině spravedlivě! Podmínkou by byla přirozeně účast na zápasech a poctivá docházka – významně mrkne –

Theo: O tom jsem se trochu rozpovídal v předešlé otázce. Viděl bych to na určitou formu spolku a jak si to oni uvnitř zařídí, takové to bude. Myslím, že na hradě je mnoho různých osob s různými mentalitami, kdy jedni budou hrát čistě pro radost a že mohou, tzn. nebudou chtít nic, nebo třeba jen zaplatit náklady za lektvary či opravy výbavy. Jiné bude potřeba motivovat jinak, buďto finančně, nebo věcně. Třeba věcmi z Japonské kolekce – mrkne ještě významněji -.

A co sezóna, kdy by probíhala? Jak často by se konaly zápasy? Jakou by měly strukturu (např. měly by se spolu prostřídat všechny týmy)?

Madam Mandy: Osobně bych nechala zápasy jednou za rok, klidně někdy v létě, kdy není tak vytížené hřiště. Přece jenom, kdyby se tam měly v klasickou dobu ŠFM nacpat ještě profizápasy a tréninky dalších třeba 4 týmů, to by se hřiště muselo snad rozčtvrtit. Záleží i kolik týmů by se zformovalo, buď by se zápasy hrály klasicky „všichni se všemi“, nebo nějakým stylem „pavouka“, či bodovacím systémem.

Eivli: Každý s každým je myslím ideální.

Selina: Já bych to nechala podobně jako ŠFM.

Theo: Uff, vezmu to od konce. Ze začátku bych to viděl na zápasy každý s každým, stejně jako ve školním poháru. Časem, pokud by vzniklo více týmů, bych šel cestou skupin, ze které by vyšlo x týmů a pak klasickým pavoukem, nebo zase do skupin k semifinále a finále. 

Záleželo by na počtu týmů. Až by týmy “vyplácaly” svůj čas na klubových trénincích, mohly by požádat o zápas s jiným týmem. Ale asi by se muselo ošetřit, aby nedocházelo k tomu, že jeden hráč v půlce sezóny uteče od jednoho týmu, a bude hrát za jiný, nebo dokonce za více týmu najednou.
Na druhou stranu by mohlo být zábavné, pozorovat takového nájemného hráče v akci, kdy by se svou spoustou zkušeností měnil jazýčky vah ve prospěch daného týmu.

No a sezóna? To by záviselo na tom,  jak moc stejně nebo rozdílně by fungovala od školního mistrovství. Šlo by se zmíněnou cestou “natrénovat a spustit”, nebo “mějte zápas kdy chcete, hlavně ho mějte”?

Stačilo by vám stávající hřiště, nebo byste raději nové? Co byste změnili?

Madam Mandy: Stávající hřiště se mi docela líbí, neměnila bych asi nic, ale já toho ke štěstí zas tolik nepotřebuju. Pokud by ale nějaká změna přišla, vřele ji uvítám a podpořím. – usměje se –

Eivli: Doteď jsem byla spokojena se stávajícím hřištěm.

Selina: Já byla vždy spokojená se stávajícím. Každopádně, pokud by se provedly nějaké změny, ne moc chaotické, tak je jedině uvítám. Uvidíme, co tvůrce vymyslí. – pronese s naději v hlase –

Theo: To jsem myslím už taky naťukl. Stávající by bylo pro celou profiligu těsné. Chtělo by to udělat vlastní „profiligařské“ nebo i několik dalších. Uvítal bych více transparentů s nějakým časovačem nebo moderátorem. Dále možnost přidat barvy týmů, něco takového. Jo a abych nezapomněl, možná nějak zprovoznit i další lektvary. Pokud tedy už nejsou. Raději při školních zápasech nepiju na opasku nic, co není rozvaha nebo laudanum. 

Co by měla mít profiliga navíc, nebo čím by se lišila od té školní?

Madam Mandy: Lišila by se tím, že bychom mohli všichni zase hrát! A to je velký přínos, duševní i fyzický, do životů profihráčů! – pronese nadšeně – Upřímně, pokud někdo nevidí ty reinkarnace, které klidně začnou od prvního ročníku, jen kvůli tomu, že už byli profi a nemohli hrát, tak má nasazené nějaké černé, nebo růžové brýle. Ale abych odpověděla na otázku, momentálně mě nic zásadního, čím by se profiliga lišila, nenapadá. – odmlčí se – Možná nějaké nové lektvary, využitelné pro efektivnější trénink. – pokrčí rameny –

Eivli: Napadá mě počtem hráčů v týmu, nebo spíš omezením, po jak dlouhé době může sražený hráč nastoupit. Pokud by v každém týmu byl jen základní počet hráčů, tak jak by se zaplňovaly mezery po sražených. 

Selina: He, hlavně aby opravdu nějaká byla. Detaily se dají doladit vždy – usměje se –

Theo: Navíc by byla určitě celá ta organizace a ekonomie kolem. Vlastně by mohla žít profiliga trochu nezávisle od školního života. Jen tedy ne moc, aby se nechtěli hráči úplně trhnout. – zasměje se – Ale za sebe si myslím, že by stačila jen její existence.

Dokážete si představit, že by bylo k dispozici i nové vybavení? Mělo by nějaké specifické vlastnosti, nebo Vám jde jen o design?

Madam Mandy: Jako mohlo by být nějaké nové vybavení k dispozici jen profihráčům. Dokážu si představit, že každý tým by měl své klubové oblečení. Osobně bych uvítala i nějaké vkusnější, ale košťata stejně výkonná – zamyslí se – a více aerodynamické oblečení. Když to vypadá hezky, může to taky dobře fungovat. 

Eivli: Byla bych spíš pro spešl uniformy (hlavně hábity), které by byly barevně odlišeny. Košťata, boty apod. bych nechala stejné jako u neprofi. 

Selina: Určitě dresy, vybavení, košťata, ale to bych asi chtěla moc. Stačil by jen nový design a to koště. Fantazie meze neklade, ale jsem holt skromná. – skromně zamrká –

Theo: Zase začnu od konce. Design proč ne. Fešná košťata, hábity, mundůry, botky, šály. Jen to hrňte. Třeba i série oficiálního merche pro fanoušky týmu. – mrkne jedním okem do neexistující kamery a vycení zub –
Co se zvláštních schopností a statistik pro určité vybavení týče. Muselo by se velmi pečlivě a dlouho testovat, aby nedocházelo k postupnému “power creepu”. Jak to jen přeložit, stupňování síly, přesílení… tak nějak. Prostě aby nedocházelo k tomu, že chudší tým kvůli výbavě bude vždy prohrávat, i kdyby měl lépe vytrénované hráče, protože támhle chlápci z Kruvalských orlů mají nablýskané Forcery řady 3200 a naše Komety 10 nezvládají přechod přes zvukovou bariéru. Trochu to zveličuji, ale aby to nebylo jako v druhé knize, kdy si Draco “koupil” vstup do zmijozelského týmu. 

Měli by mít hráči profiligy nějaké výhody? Jaké?

Madam Mandy: Přednostní vstup k Rosmertě – vyhrkne – třeba i mimo zápas, možná větší výběr pochutin u Rosmerty a taky  by se hodily nějaké zdravější alternativy! Mohla by chodit i na tréninky, to by bylo něco! – představuje si to – Jo a minule si někdo stěžoval na transparenty, tak možná i možnost koupě déletrvajícího transparentu, víc motivů, případně více transparentů naráz? To by asi taky některé hráče/fanoušky potěšilo. 

Eivli: Určitě MAGÍCI – skoro zakřičí –, nějaké nové nebo doplnění starých.

Selina: Slevy na famfrpálové vybavení a magíci samozřejmě!

Theo: Více magiků na plnění, možná? I když to zní i jako prokletí. – zazubí se – Jinak žádné větší výhody by asi profihráči na škole mít neměli. Co mě napadá, tak jedině profesoři omluvenku, pokud by byl jejich zápas v termínovce.

Zvládli byste se vyrovnat s publicitou, kterou famfrpál přináší? Jak byste si představovali svou fanouškovskou základnu?

Madam Mandy: – zapřemýšlí – Publicitu přináší i klasické ŠFM, takže v tom zas takový rozdíl asi nevidím. Prvoplánově ji nevyhledávám, ale člověk se vyrovná postupem času asi s kde čím. Od fanoušků bych očekávala, že budou chodit na zápasy, dělat příjemnou atmosféru a své oblíbence podporovat, bez nich by to ani nebylo ono.

Eivli: Fanoušci by se určitě našli v neprofi hráčích, kteří se určitě rádi podívají, jak jsme my starší (ne)šikovní. 

Selina: Ha, nemám šajnu, jak budu reagovat na cokoliv v danou chvíli. – směje se –  Už mám nějaké zkušenosti s vedením famfrpálového týmu, takže jsem si celkem jistá, že zvládnu (téměř) vše a to i fanoušky, tak jako doteď. Hlavně ty z naší koleje, protože profi neprofi, jezevci vždy drží spolu! Budu spokojená především za to, že nám někdo přijde fandit na zápasy, to samo o sobě dělá lepší atmosféru.

Theo: Já? Asi by záleželo, co bych (ne)dokázal. Nějak si nedokážu představit, že bych měl nějakého fanouška, natož fanklub. Už od začátku své “kariéry” famfrpálového hráče se snažím zůstat nohama na zemi a spíše pomáhat ostatním k tomu být lepší. Případně být za příklad, jak ten pozitivní, tak ten negativní.

A to je všech 13 otázek. Děkuji vám za vyčerpávající odpovědi, třeba si je přečtou i lidé na správných místech. – mrkne –

A co vy, naši čtenáři, měli byste zájem o famfrpálovou profiligu? Naše žlutá redakce je zvědavá i na vaše názory, pokud se o ně chcete podělit, rádi si je přečteme v komentářích.