Dňa 31.1. 2010 sa vo VS uskutočnila slávnosť k ukončeniu školského roka. Boli rozdané rôzne ocenenia, rády, pochvaly a presne aj v tento deň sa odovzdávali pytle! Každý z vás určité pozná príbeh Vendy a pytla. Len vďaka Vendy sa toto majestátne oblečenie vyskytlo na hrade. Lebo to bola práve ona, Vendesousa Asio Otusová, ktorá presvedčila mdm. Niam, aby ho ušila. Preto som po slávnosti utekala hneď za Vendy popýtať sa jej na jej pocity, keď svoj vysnený talisman konečne držala v rukách.
L: Čakala si, že získaš pytel? ( ja som to čakala :D)
V: Čekala – to není ten správný výraz, spíš jsem doufala, že by to mohlo vyjít. Říkala jsem si, holka, nějaký šance máš. Najdou se lidi, kteří ti dají hlas, protože ti to fakt přejou, někteří ti dají hlas proto, aby od tebe už byl klid a nemuseli se dívat, jak chodíš polooblečená a kazíš jim tak chuť k jídlu. Taky jsem od začátku měla velkou podporu od Mrzimoru, díky jedné nejmenované osobě, která mi dělala reklamu +významně zamrká na Lucy+ Takže bych všem, kteří mi hlas dali z jakéhokoliv důvodu, chtěla poděkovat.
L: Aké boli tvoje reakcie, keď ti bol odovzdaný pytel? (škoda, že som pri tom nebola :D)
V: No jaké asi, okamžitě jsem se do něj navlíkla a nemíním ho hned tak sundat. Ani nevíte, jaké pro mě byla úleva svlíct se z malé uniformy, která kouše. Byla jsem tak radostná, že jsem večer, když už ve Velké síni nebylo tak plno, metala kozelce. +protože má pořád radost, vystřihne jeden kozelec přímo na místě+
L: Čo s ním všetko budeš v budúcnosti robiť? (používať ako dečku pre medvedíkov :D ?)
V: Co je to za podivnou otázku? Budu ho nosit, nosit a zase nosit… přece si ho nevystavím ve vitríně. Pytle jsou od toho, aby se nosily! Navíc, když ho mám na sobě, můžu mezi kouzelníky lépe šířit osvětu o zbytečnosti vyhazování peněz za oblečení. Když jsem včera při slavnosti viděla, kolik galeonů jsou lidé ochotni na sebe navlíct, jen proto,že si myslí, že v šatech vypadají líp, motala se mi hlava.
L: Ako sa staráš o svoj novonabudnutý pytel? (heh zákerná otázka :D)
V: Starám se o něj zatím nijak, mám ho jeden den. Musím se pozeptat v nějakém bramborářství, jak správně opečovávat pytle, nerada bych, aby se mi kvůli nevhodné údržbě rozsypal. +něžně hladí pytel+
L: Chystáš sa v budúcnosti si zaobstrať aj iné pytle? (trebárs pre mňa? :D)
V: No ehm, asi by mi měl jeden stačit, že…jenže, co třeba až ho dám do čistírny, co si pak vezmu na sebe… Proto bych z čistě praktického hlediska potřebovala ještě jeden. Nemluvě o tom, že hrad mi zcizil pytlů 7! Vlastně bych si chtěla obstarat spousty pytlů, abych jimi mohla obdarovávat své kamarády.
L: Vendy, pekne ti ďakujem za tvoje odpovede, keď už nemáš nič na srdci .. +na chvíľu sa otočí, keď začuje buchot , ktorý začala vydávať Vendy+
V: Jejšku, ještě jsem si vzpomněla +chytne odcházející Lucy za rukáv+ Chtěla bych poděkovat slečně návrhářce, že pytel navrhla. No, a Johnovi nakonec přece jen taky. Za tu soutěž. I když pořád si myslím, že s tím pytlem nemusel dělat tolik drahoty. Ať se dobře nosí, všem, které ho získaly se mnou.
L: Takže predsa len si niečo ešte mala na srdci :)) + zasmeje sa + Tak teraz naozaj ti ďakujem za tvoj čas :)
Lucy Koralka