Aneb jak jsme kagíkovali, magíkovali a udžovali jezevčí partu, soudržnost a jednotu. Smíchu bylo až hanba. Pokud se chcete taky pobavit, neváhejte a čtěte.

Už přes den jsem tušila, že úterní večer bude velkolepý – dokazoval to mimo jiné můj pětinásobný ohňostroj v laboratoři. V průběhu dne se jezevci navzájem hecovali, co nezkusit nějakého kagíka – ideálně toho jámového, neboť se dalo zrovna očarovávat. A tak se sešla parta jezevců kolem sedmé hodiny večerní, aby hon na Archeologa I. započal. Ulovit se ho naštěstí podařilo, byť těsně. Optimismus nechyběl, přestože jsme se dozvěděli, že ďábel si v rámci výzvy nechává odměny pro sebe. Mrzimorským byl ale jeden kagík málo, a tak se našli nadšenci, co chtěli tahat. Proč ne že jo? Hop a už to jelo! Zádrhel přišel v moment, kdy se zjistilo, že je potřeba alespoň 15 lidí s lektvary a jezevců bylo na hradě sakum pikum 12. Jezevci se ale nevzdali. Díky bohatému časovému limitu, sovímu bombardování těch, kteří na hrad zrovinka přišli, a svolání Cuthbertovic klanu za pomoci naší nejzlatější Marylin, se nakonec povedl i druhý kagík, Lovec I. Všichni byli tak nadšení, že chtěli splnit ideálně všechno, což samozřejmě nešlo, ale za velkého nadšení se zvládli ještě dva Pijáci (a skoro i dva Blijáci).

Zábava vesele pokračovala dál, když začali Velkou síní létat nejrůznější magíci. Pokud si někdo představujete Mrzimor jako tiché poklidné místo, nechte mě vás vyvést z omylu. Mrzimor je, ač se to někdy nezdá, opakem oázy klidu.

První nevinný magík přistál Midarovi, který vyřkl první nepřesnost večera. Jeho otázka, proč je magík Piják, a ne Žrout a konstatování, že takových by měl nejméně deset, nedala spát Oliverovi, který mu upřesnil, že to je kagík, a ne magík. A pak už to nabralo rychlý spád. První magíkové ocenění „Proč já nemám magíka?“ vyvolalo velké pozdvižení a nejrychleji zareagovala Mara se slovy: „Jé toho magíka chci taky!“ A měla ho mít, protože sny se plní nejen o Vánocích – „Chci, co mají jiní!“

To už samozřejmě zaujalo pozornost opravdu valné většiny žlutých, a tak byl užaslé slečně Rose přisouzen magík „Obdivovatel magíků“. Avšak nebyl nejdříve přisouzen typickým žlutým písmem, nýbrž nepodařeně z úst Olivera, který se snažil prchnout z Velké síně, leč marně. Nepovedlo se a i on si vysloužil magíka „uuups“. Zatímco se Mara chlubila svým magíkem všem okolo a Arnika tiše učůrávala smíchy, panu Theovi do smíchu nebylo, neboť si stěžoval, že z této situace opět vyjde na ocet – a on opravdu vyšel. Úplný jasnovidec tento hoch! „Závist s příchutí octa“ však nebyl poslední udělený magík večera.

I další se postupně stávali hrdými nositeli (a nositelkami) magíků, někteří dokonce opakovaně. Aby toho Rose neměla na bedrech jako prefektka málo, rovnou se stala i hrdou nositelkou „Okukuju cizí majetek“. Zatímco mávala ledabyle rukou a já se smála, zjišťovali jsme, že cokoliv říct je zkrátka prokleté a má trvalé následky. Jen pár chvil a už tu byla na světě nejenom docela milá „Veselá kopa“ Amandy, ale také velmi prestižní a unikátní magík „Učůrávač“, kterého si nemohl odnést nikdo jiný než žlutý všeználek, Arnika. Olivka zase ani nestihla doblekotat, že je nebezpečné něco říct a už byla titulována slovy „Bojím se magíků“. Arnika se mezitím pyšnila svou novou chloubou možná i víc, než by bylo zdrávo. Ale kdo jsem, abych někoho soudila, že ano. Dokonce vyžadovala, aby ji všichni okolo oslovovali jejím novým, ne pouze přízviskem, ba přímo titulem. Všichni to vzali samozřejmě nadmíru vážně, slečna Feliska se dokonce ujišťovala, zda je vyžadováno celé jméno Učůrávač, nebo jestli to chce Arnika nějak zkrátit. Zapište si do deníčků, že prý Učůrka stačí. Na nový level to povýšila Eillenka, která se slečny ptala, jestli Močopouštěčka Roztodivná nezní zvláštně? Ve finále ale jen přitakala, že se to k tomu příjmení vlastně perfektně hodí.

Zatímco Theo bral pomalu slavnostně a s hrdostí „Octového magnáta“, slečna Feliska si stěžovala na mírný nepoměr. Kontaktně ji vadilo, že má magíka dokonce i slečna Olivia a ona ne. Co je to vůbec za poměry? Jak vůbec mohl někdo jako slečna Olivia, dostat něco, co slečna Feliska nemá? Hanba! Každopádně její nové: „Navalte mi svoje magíky“ zní výhružně, ale úderně. Jen nevím, zda bych se tím chlubila na veřejnosti. Dále mám dojem, že slečna Tery se v jednu chvíli jen přeřekla, možná chtěla říct „Co ti kagíci?“, protože Mrzimor opravdu další zvažoval. Bohužel, celá síň slyšela, jak říká „kadíci“ a nebylo cesty zpět. Mluviti stříbro, mlčeti zlato, na svět se vyklubala zbrusu nová „Kaděnka“. Zda byla s titulem slečna Tery stejně spokojená jako slečna Arnika, o tom bohužel nemáme žádné zprávy. Ale! Všichni jsme se za halekání dále učůrávající Arniky shodli, že Tery Kaděnka Poe i Tery Poe Kaděnková zní opravdu luxusně. Mudlovská televize by se měla mít na pozoru, proslýchá se, že se chystá nový večerníček Kaděnka a Učůrávačka. Tuším, že to bude o něčem velmi poučném a čuju velkou sledovanost. 

Nepřehlédnutelná byla taky okukovačka Candy, ale okukovačkou byla pasována už Rose, a tak se musela smířit s magíkem „Šmírák“. Za mě docela dobrá satisfakce. Ve Velké síni bylo tak žluto, že kolegyně Eillen raději prchla, čímž si vykoledovala k situaci velmi příhodného magíka „Kdo uteče, vyhraje“. A smíchu bylo tolik, že Mrzimor byl pasován na „Veselou kopu“. To mi ovšem nedalo spát, neboť stejného magíka jsem dostala jen pár minut před tím. Děvčata z mé domovské koleje mi to však pohotově vysvětlily tím, že jsem přece srdcem koleje. Nevím, do jaké míry s tímto odůvodněním mohu souhlasit, ale je fakt, že i s dalším oceněním „Jsem přece originál“ mi srdce plesalo radostí. Plnit nějaké úkoly totiž není povinnost, ale radost, a tohle byl opět jeden z těch kouzelných večerů, na který budeme moc rádi vzpomínat. Doufáme, že kagíci baví i v jiných kolejích (Godrikově dolu a kabinetech) a přejeme hodně štěstí s jejich plněním!

Pro Žlutého Trimela
Amanda Wright