Les mi chýbal už od chvíle, čo som prekročila múry tejto školy. Je to tým, že celý doterajší život som prežila uprostred lesa – doma na kopci menom Vampíl. Ale dnes, po takmer dvoch mesiacoch pobytu na hogwartskej škole sa mi podarilo dostať sa aspoň na chvíľočku do Zakázaného lesa. A zistila som, že sú medzi nami aj takí, ktorí ešte nikdy v lese neboli – čo teda nijako neviem pochopiť.
Pokračovat ve čtení
|
Zdá sa, že naši profesori majú iný názor na čas kvitnutia púpavy (pampelišky), než študenti. Vyplýva to z ankety, ktorú som sa rozhodla urobiť, lebo… Stala sa mi taká vec… a stala sa mi nie raz. Ale radšej začnem od začiatku:
|
|
| Istého nemenovaného profesora som chcela obdarovať malou pozornosťou, a tak som mu začiatkom augusta (srpna) priniesla kytičku milých žltých púpav (pampelišek). Prekvapil ma jeho údiv, keďže ďakoval slovami: „Děkuji za kytičku, ale není již mimo sezonu? |
Jak jistě všichni víte, v loňském školním roce na naší škole nebyla přítomná paní profesorka Letitia te Tiba. Madam Letti využila příležitosti vycestovat na zahraniční kouzelnickou univerzitu. Teď se nám po roce vrátila pěkně opálená zpět, tak jsem se rozhodla, že s ní udělám krátký rozhovor. Madam Letti byla tak hodná a udělala si na mě chvilku čas.
Dobrý podvečer madam Letti, jsem ráda, že jste souhlasila, že se mnou uděláte rozhovor pro náš kolejní časopis.
Přátelství a čest a síla,
v kamarádství pevná víra,
Tak ke stolu přisedni,
mezi druhy usedni.
Jezevec je naším vzorem
budem tvoje rodina
nyní Tvoje kariéra
v Mrzimoru začíná..
Proč měl by se Mrzimor bát?
Vždyť zvyklí jsme vždy vyhrávat.
Tak ve svou kolej víru měj,
zadarmo se nevzdávej.
Žlutá má prý štěstí značit,
jen se směj- přestaň se mračit,
pamatuj vždy na ten den,
kdy k žlutým byl jsi přidělen
Čest a síla je nám dána přec,
tak buď hrdý že jsi jezevec!
Pokračovat ve čtení
Jsem ničím,
jsem vším.
Jsem ničím, jsem vším. Tvou duší,
tvým tělem spanilým.
Jsem tvoje touha,
jsem tvůj stesk.
Jsem tvůj slouha
skrytý v těchto zdech.
Jsem vše co řekneš
a zároveň nic.
Jsem tvoje svědomí
a ještě mnohem víc.
Jsem tvoje láska,
jsem tvůj strach.
Co ještě jsem, to tma skryla
a je to ve hvězdách.
Pokračovat ve čtení
|
Ten, kdo byl na Pragoconu si jistě všiml, že k programu a pásce na ruku se dostávala i fialová knížka nesoucí název Stíny věží. Někdo si ji možná přečetl, někdo ji zahodil na schodech, někdo ji zahrabal někam do batohu. Ti, co do ní nahlídli, ví, že se jedná o sborník již 11. ročníku soutěže O loutnu barda Marigolda a můžete v ní najít nejlepší povídky, které do soutěže dorazily. Porotci vybírali z 90 povídek od 70 autorů. |
Ve víně že je skryta pravda?
Kdo řekne, že je to náhoda.
Hřát si na prsou zlého hada.
Každý svou slávu nehledá!
Šumící lesy, ztichlý kraj.
Tak řekni, kde jsi? Ať dál už nehledám.
Na hvězdné obloze slunce září.
V očích jsou jiskřičky, dál se neodváží.
Tři přání k dobru máš,
pak je už jen smrt dlouhá.
Pospěš, ať nezmeškáš!
Ne každý v tě doufá.
Slzy jsme prolili pro lepší svět.
Pokračovat ve čtení
|
Z čokolády dostaví se víla endorfinka,
kolem ramen točí se jí malá mandolinka. |
|
| Tahle vílí speciálka v každou chvíli smutku zahraje na ten svůj nástroj, funguje to vskutku.
Rozezní se tenké struny natažené lehce, Nebylo by ale v sladkém tolik potěšení, Jezte lidi čokoládu, sudy přece jsou náš vzor, |
Všechno se odehrálo jednoho mrazivého (ale ne zase tak moc, jak se na zimní počasí patří) lednového dopoledne. S panem profesorem Sergem Reninem, naším zodpovědným dozorcem a pro tento den také vzorem, jsme se společně s Herbertou von Kmínek a Lady Mozkomor vydali do podivného a mnohdy nepochopitelného světa mudlů.
Pan Renine nás neustále napomínal, ať zavřeme pusy a nekulíme tolik oči. To se sice lehko řekne, ale když jste prváček nebo dokonce jako Hery ještě nemáte ani obarvený plášť, jednoduše to na vás silně zapůsobí.
Pomóóc pronásleduje mě příšera!!
Utíká za mnou i do dvora!
Chce po mě oběť nehoráznou
ať uklidím celý byt i chodbu prázdnou!
Zachraňte mě někdo přec!!!
Myslíte si snad,
že Vám se to vyhne?!
Jaká naivnost se z Vás line!
Když polapí mě do svých pastí,
nepustí mě dokud nebude …ČISTO!
Brrr.. jak hrozně zní to slovo,
už si na mě chystá pěsti!
Tak pomozte mi někdo!!!!
Utíkám stále dál…
kde již není žádný sál….