To si tak jdete kolem jezera, kocháte se krásnou přírodou a najednou… Ticho, tma. A úplavice. Povím vám příběh, jak jsem poprvé skončila na ošetřovně a jak jsem se statečně léčila. Všechno dobře dopadlo, pěkně se usaďte a slyšte…
Není to dlouho, co mi přišel dopis s přijetím na hrad. Moc jsem se sem těšila, jenže jsem si neměla možnost si užít dlouhého pobytu, jelikož jsem byla odvolána mudly. A tak jsem po krátkém čase musela zmizet v Tučňákolandu.
Trochu jsem se toho bála, protože nemám ráda zimu a pořád jsem měla pocit, že si tučňáky nebudu rozumět.
Naštěstí se mé obavy nenaplnily. Až na tu zimu. Ano, je tady pořádná zima, ale na to se dá časem zvyknout a v tom shonu, který tady panuje, si člověk ani neuvědomí, že mu omrzají prsty u nohou.
Dnes si připomínáme páté výročí… smutné výročí, kdy nás opustila naše kamarádka a zároveň obrovský talent na poli básní: Alba Jacquelin. Moc nás nezůstalo, kdo si ji pamatuje a vzpomíná. Ale těm několika málo nabízím možnost si ji připomenout.
Pokračovat ve čtení
Letos se, díky mladé krvi nejen třetího ročníku, dveře Soubojového klubu netrhnou. Jaké nástrahy na ně čekají?
Pokračovat ve čtení
Už je to nějaký ten čas, co jsem psal o svém původu. Podivných silách, které mě dostaly tam, kde teď jsem. Ale mé hledání má šťastný konec. Maminku jsem našel. Mnohé to nepřekvapí, kdo to je. Někteří možná prohodí, že si to mysleli. Přesto, než ho odhalím, je toho více na odvyprávění. Takže se příjemně usaďte, začínáme.
Pokračovat ve čtení
Jednoho krásného dne se mi zdál sen, ve kterém jsem studovala v Bradavicích v dobách Harryho Pottera. Ihned mě napadlo, že bych to mohla sepsat. Hlavou se mi honilo, jak jsem se zbláznila, a kdo to bude číst. Pustila jsem se tedy do psaní a ukládala kdesi na blogu. Loni v září jsem objevila Wattpad, kde jsem zjistila, že nejsem v Čechách jediná, natož pak ve světě. Objevila jsem stovky fanfickcí Harryho Pottera od autorů z celého světa.
Pokračovat ve čtení
Když jsem se ve svém úplně prvním článku zmínil o svém dosavadním životě před Bradavicemi, netušil jsem, že to v redakci vezmou tak vážně. Koho by zajímal příběh dalšího z mnoha studentů této školy?
Pokračovat ve čtení
Zdravím všechny příznivce tvůrčího psaní (a čtení).
Jestli máte zájem, pojďte se se mnou podívat na pár typů, jak psát článek případně povídku.
Pokračovat ve čtení
Bylo to asi takto. Jednoho pozdního odpoledne jdu Prasinkami po namáhavé brigádě údržby Letové plochy. Noha střídá nohu. Užívám si čerstvého vzduchu a přírody. Rozhlížím se kolem. Nebudu vám lhát, flákal jsem se, až to nebylo hezké. Když mě z mého nic nedělání vytáhlo něco podivného. Jedny ne úplně normální dveře do jednoho z domů, které bylo dvoukřídlé a daly se otevřít na obě strany. Vstoupil jsem do nich a ocitl ve foyer kinosálu.
Pokračovat ve čtení
Někdo z Vás mohl zaslechnout, že při rozřazovací slavnosti se stalo něco podivného. V jednu chvíli se klobouk musel zhluboka nadechnout, než vyřkl svůj verdikt. MRZIMOR. Jenže byl zeleně podbarven. Tím nešťastlivcem, co zrovna seděl na židličce pod ním, jsem byl já. Úplný nováček v kouzelnickém světě pouze se základní zásobou informací, jak to tu na Hradě chodí. Mohl bych vám tu odříkat svůj životní příběh, ale to by mě v redakci hnali.
Pokračovat ve čteníAktuální zprávy aneb..., O naší koleji, Sami o sobě, Zamyšlení