Neděle 16.1. byla posledním dnem, kdy měli všichni žáci na škole možnost odevzdat závěrečné eseje. A jak to na škole vypadalo?
Byl to děs. Většina studentů si moc čas neumí rozvrhnout a vše dělá na poslední chvíli. Musím se přiznat, že ani já nejsem výjimka.

Pořád jsem měla na Hogwarts dostatek času. Pořád jsem musela dělat něco jiného, než se zabývat esejemi – a protože v mudlovském světě zrovna vládne zkouškové období, tak se musím přiznat, že jsem ani moc pomyšlení na závěrečné eseje neměla.
A jaký to byl pak minulý týden stres. Poletovala jsem s hromadou papíru z místa A do místa B a pořád jsem neměla napsanou ani řádku. Strachovala jsem se, z kolikati předmětů se budu muset odhlásit, protože nestihnu závěrečnou esej v přijatelné míře a přijatelné kvalitě napsat.


A nebyla jsem sama. Po hradě jsem potkávala hromady studentů, kteří vypadali stejně vyčerpaně jako já. Snad jsem nepotkala nikoho, kdo by měl všechny eseje hotovy dřív jak v sobotu večer a i tito studenti byli výjimky. Většina seděla nad esejemi ještě v nedělních nočních hodinách.


A co mě napadalo, když jsem psala svoji poslední esej? Známá slovo z mudlovské říkanky, která sice koluje na konci kalendářního roku, ale včera by se opravdu hodila i na ten školní rok


„Konec roku je to zase,
neožer se jako prase“


Ovšem my jako nezletilí kouzelníci nic ostřejšího pít nemůžeme, a tak jsme si mohli dát na posilněnou jen a jen máslový ležák a maximálně čuchat vůni od profesorského stolu.


A jak se na konec roku tvářilo pár mých spolužáček? Některé jsem zkusila vyzpovídat a to tím, že jsem se jich zeptala na jednoduchou otázečku: „Jak jsi prožívala poslední dny tohoto hogwartského školního roku a jak jsi stíhala psaní esejí?„


Jako první mi odpověděla Jane, která snad jako jediná měla klid. A tady máte její odpoveď:
Jane Karen Langley: No celkem v poklidu, já si eseje udělala přes týden, abych měla právě víkend volnej a mohla se ostatním jen smát :-) Takže jsem se procházela po hradě, četla si nějaké knížky a pozorovala rozruch ostatních.

Další s odpovědí přispěchala Charlotte Von Emotion, která mi papírek s odpovědí jen hodila na stůl a utíkala za dalšími povinnostmi. Na papírku stálo: „No jelikož jsem měla v mudlovském světě zkoušky, tak jsem měla opravdu napilno a snažila jsem se své tři eseje propracovat, ale nešlo to tak, jak jsem si představovala, takže jsem trochu nestíhala, ale nakonec jsem to zvládla. Těším se na nováčky :-)“

Pak odpověděla také Magráta Česneková, která si s esejemi žádné starosti nedělala a konec roku si užívala, však si přečtěte sami: Konec byl poněkud uspěchaný, protože jsem poslední týden proležela v horečkách neschopná vstát. Ale naštěstí jsem už měla hotové všechny úkoly předem, takže mi zbývaly dopsat jen eseje a při počtu tří předmětů to není zas tak náročné. Takže jsem je psala včera plážovým tempem sběrače škeblí.

Jako předposlední se mi přiznala i Adriana Bella Lee, jaký je flákač a jak to nakonec vše odflinkla, však uznejte sami :-)
„Nijak zvlášť moc jsem to neprožívala, koneckonců jsem to už párkrát zažila :) Ve všech úkolech jsem hrozný flákač, takže jsem si nechal pět esejí na poslední den :D nakonec jsem udělala jen jednu, abych nepropadla… :D Prostě flákač!“

Jako poslední mi ještě odpověděla Josein Lauierová, která s esejemi bojovala také podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i když se jí to dařilo až na poslední chvíli. Její odpověď je zde: „No, dny jsem prožívala trochu ve stresu, protože jsem vůbec nestíhala chodit do VS, takže jsem nevěděla, co se děje, a hlavně jsem vůbec nevěděla, co psát. Takže, esej z poezie jsem odeslala o půl jedenácté večer, a ještě jsem musela prosit paní profesorku, aby mi poslala test, protože tam, kde jsem ho měla vyplnit, se mi to jaksi nepovedlo, protoze se mi prostě ztratil. Takže test zpět jsem odeslala v jedenáct. A z esejí do bylinkářství jsem začala v sedm večer, a odeslala ji až mezi půl jedenáctou až dvanáctou večerní. Vůbec mi to nešlo od ruky. A když bylo konečně vše hotové, práskla sem sebou ve VS o zem, a snad bych tam ležela dodnes, kdyby mě naše Vicky nezvedla :) za což jí děkuji :)“

A ještě dodatečně dodávám odpovídající Ellka Willowa, která trošku odpověď zaspala, za to jí všichni můžeme závidět její klid :-)
„Ja som prežívala posledné dni, až na tých mudlov samozrejme ;-) veľmi dobre. Mám iba dva predmety a to také, ktoré ma naozaj bavia, takže eseje som mala raz-dva a ani som nemusela prežívať nejaké dopisovanie esejí a úloh na poslednú chvíľu =)“


Mně nakonec ten máslový ležák pomohl a všechny eseje jsem zdárně stihla. Doufejme, že to tak bylo i u většiny mých spolužáků.