Body. Pro někoho smysl života na Hogwarts, pro někoho jen nutné zlo. Téma, které pravidelně otřese hradem, když už se zdá, že se vlastně nic neděje. A také téma, které dokáže lidi rozdělit – a zároveň i stmelit. Se zájmem jsem si přečetl článek Dělám tolik, kolik chci v DV a řekl jsem si, že se k tomu taky zkusím vyjádřit. Kde jinde, než v našem úžasně vytuněném žlutém plátku?

Dobře. Kdyby mi – čistě hypoteticky – přistála na rameni sova s dopisem tohoto znění (dovolím si citovat z výše zmiňovaného článku):

Milá havráňata/mrzimorčata/lvíčata/háďata,

je super, že jste aktivní v Síni a že jste si zapsala předměty, které vás baví. Ale na kolej, která je před námi, ztrácíme docela dost bodů. A přitom jsou ještě volná místa na předmětech i seminářích a soutěží je také docela dost. Vážně byste nemohla pro kolej udělat trochu více?

Zapřemýšlejte nad tím, určitě by se u vás ještě pár minutek navíc našlo. :)

Vedení koleje

Co bych udělal? No určitě bych – samozřejmě zcela výjimečně – chápal, na rozdíl od zmíněného studenta. Řekl bych, že obsah dopisu je zcela jasný. Běžel bych se jako slabší povaha kouknout na bodovací žebříček a obhlížel topten? Ne, není důvod. Vím totiž, že se pohybuju o dost víc vzadu, ale našim nejlepším žluťáskům opravdu fandím. Jak si stojí Mrzimor celkově, to taky tak nějak tuším. Ne nadarmo se říká: „To nejlepší nakonec.“

Cítil bych se snad jako silnější povaha dotčeně? Ne, protože je v popisu práce vedení koleje, snažit se ostatní jakkoli povzbudit. Chápu, že každý jsme jiný – já to přejdu, ale někdo už ostří kapesní nožík. Napadlo vás ale, že v koleji je přes 60 lidí? Že kdyby měla péčka psát psát osobní dopis každému z nás, stráví na tom hodiny času, který už třeba nemají? Připadá mi samozřejmé, že sesmolí jeden univerzál a rozešlou ho všem. Klíčové slovo zní tedy podle mě vztahovačnost. Pokud se po takovém dopisu někdo cítí být dotčen, nabízí se pořekadlo o potrefené huse.

Podobné podporování osobně vítám, protože mi připomene, že jsem si chtěl třeba zapsat nový seminář nebo předmět, nebo udělat nějakou soutěž, a prostě jsem na to zapomněl. Pokud nic z toho dělat nechci nebo nemůžu, řeknu si, že třeba tu takoví zapomnětlivci bez pamatováčka jsou a tohle jim třeba pomůže. Rozhodně nepošlu naší Samičce huláka, co votravuje, že dělám přece dost! Nebo nezačnu šířit zaručené zprávy, že se asi zbláznila, když jí jde furt jen o body! Tím bych atmosféře rozhodně neprospěl. I když bych byl vážně v pokušení, zprávy o Samičce šířím rád =D

Hogwarts jsou totiž především hra a je třeba zdůraznit, že ačkoli jsou zároveň sociální komunitou, pořád jsou postaveny na sběru bodů. Cílem  hry je získat školní pohár. Ten nezískáme za to, že se na sebe budeme culit ve Velký nebo pořádat orgie v jámě, ale bohužel jen za ty nasbírané body. To neznamená, že nejsou důležité i jiné věci, jako např. přátelé, zábava, pohoda, srazy atd. Znamená to právě jen to, že s těmi nezvítězíme v této hře.

Je tu několik set lidí – myslíte, že se všichni dokážou shodnout? To určitě ne. Někdo si sem vážně chce chodit jen popovídat, někdo jámuje nebo čaroká, ale jsou i lidi, kteří sem opravdu chodí dělat soutěže a úkoly, ať už proto, že je to prostě baví, nebo proto, že jsou to výborní týmoví hráči a chtějí pomoct koleji na výsluní. A ano – mají na to všechno dost času. A všichni mají právo tohle všechno dělat. Vedení má právo posílat podobné dopisy, flákači mají právo se flákat a bodohrotiči mají právo hrotit až do roztrhání těla. Jinak řečeno – respektuju, že tu chceš bodohrotit, kecat, flákat se, atd… Ty ale respektuj, že já tohle dělat nechci.

Takže myslím, že abychom tu byli spokojení při všech těch lidech a názorech, chce to prostě jen trochu (víc) tolerance. Je podle mě naprosto nezbytná, chceme-li tu udržet přátelskou atmosféru, chceme-li tu mít i nadále místo, kam chodíme rádi.