Pro každého, kdo kdy dělal soutěže a pozastavil se nad ohodnocením…
Pro každého, kdo kdy ztrácel motivaci a odíral si oči o dno prázdného váčku…
A především pro každého, kdo má možnost s tím něco dělat!
Začal nový školní rok a s ním shánění peněz na výbavu, výuku a samozřejmě „boj“ o body.
A jako každý rok (každý měsíc a každý den) nahlížíme do sekce „Soutěže“ a hledáme, co odpovídá našim zájmům, abychom si něco vydělali. Oproti loňskému a především předloňskému roku se nabídka soutěží co do počtu zvedla, takže nám nic nebrání začít…
Sáhneme po kreslení, pokud to umíme, po veršování, máme-li básnické nadání, po hádankách, které milujeme stejně jako různé skrývačky a šifry a v neposlední řadě po psací soutěži. Ale téměř pokaždé nás zarazí ohodnocení.
Ano, ano… mnozí si řeknou: „Už zase článek na téma mizerné hodnocení soutěží? Těch už bylo a nikam nevedly!“
Budou mít pravdu v obojím. Těch článků a snah přesvědčit, že naše práce, je-li kvalitní, by měla být i kvalitně ohodnocená, byla hromada. Stejně tak cest, které nevedly k žádnému zlepšení. A přesto po vzoru Dona Quijota jdu bojovat s větrnými mlýny znovu.
Jdu přesvědčit všechny, kteří chtějí poslouchat a něco s tím udělat, že básník, který odvádí poctivou práci a přesto dostane za verš 0,5 srpce stejně jako ten, který s mávnutím ruky napíše Jedna dvě, koza jde, je za svou snahu bit a nedoceněn.
Ono samo hodnocení básní je neuvěřitelně nízké. Vždyť pokud byste si chtěli vydělat 1 G, museli byste napsat báseň o 34 verších!!! Což je víc jak dvojnásobek Erbenova Smolného varu.
Že člověk, který odevzdá do soutěže propracovaný obrázek (ať už má talent, nebo na vzdory svým (ne)schopnostem dřel jako kůň), má naději na stejné ocenění jako ten, kdo jen tak hákem hodí na papír barevného hlavonožce a odškrtne si soutěž jako splněnou.
Že pisálek, který dá svému vypracování hloubku a myšlenku, dostane stejně jako ten, kdo jinými slovy „opajcne“ čísi dílo a ještě s hrubkami.
Kapitola sama o sobě jsou námi oblíbené kriskrosy, křížovky a různé šifry, které v kombinaci s povinným textem jsou hodnoceny stejně (nízko), jako soutěž ryze psací, vyžadující po nás stejně dlouhý text.
A teď skláním meč a odvracím se od větrných mlýnů, abych se podíval do očí VÁM. ANO VÁM!
Zkuste ocenit práci těch, kteří se snaží! Neberte jim chuť něco dělat a neházejte jim klacky pod nohy!
Soutěž je pro nás zábava, to bezpochyby, ale zároveň téměř jediná možnost, jak si vydělat nějaký peníz. My nepobíráme plat a ne každý z nás má talent k psaní článků, aby si vydělával jako redaktor nebo přispěvatel do SS či knihovny.
Zkuste se vrátit v čase, alespoň v myšlenkách, do dob, kdy jste sami studovali a byli odkázání pouze na soutěže…
Mějte pěkný den
Andy
Kde to mám podepsat? :)
O tom jsem psal už před půl rokem v nejhorším časopise. http://www.lvitlapou.estranky.cz/clanky/rijen-2013/bodovani-vyuky-a-soutezi.html Není to hlavně věc primusů a prefektů, aby se ve Studentské radě zasadili o změnu?
Nebe tak se zeptej svého vedení, jak to v SR probíhalo :) A zkus se netvářit tak dotčeně, nesluší ti to :)
Nebe, také pěkný článek. Ono obecně takových již bylo více. Protože však nedošlo ke změně, vznikl i tento článek další v řadě, který připomíná stálou nespokojenost s danou situací.
Já o červeném vím, připomněla mi ho mdm Niane … taky proto jsem trochu váhal s jeho uveřejněním, ale pak jsem si řekl, že není na škodu víc reakcí z různých stran. Alespoň je vidět, nás pálí to samé…
červeném článku* samozřejmě … vypadlo mi slovo.
Některé věci je třeba zopakovat.