Jsem tu zase, abych vás informovala o tom, co se dělo na další výpravě do zakázaného lesa. Tentokrát nás měla na starost – kromě slečny Jostein – naše primuska Tess Boneová . Dále se výpravy zúčastnili tito žlutí jezevci: Austi, Eivli, Leonka, Nicol a Pati . Takže se jednalo o skoro dámskou jízdu.
Jako vždy jsme se sešli před lesem, a tentokrát na nás hlavy nevyplazovaly jazyk, protože spaly. Jelikož Lea šla na výpravu poprvé, tak dostala poučení o tom, co má a nemá při výpravě dělat (poslouchat, nechodit z cesty, neutíkat pryč…). Po tomto úvodu jsme se od slečny Jostein dozvěděli, že se půjdeme podívat do oblasti gejzírů – na toto místo prý ještě žádnou výpravu nevzala.
Jelikož by to byla vážně dlouhá cesta, tak jsme se na místo dopravili za pomoci přenášedla, tentokrát k tomuto účelu sloužily noviny. Bohužel přistání nebylo nejměkčí a jen co jsme se sesbírali, tak jsme dostali instrukce, jak se máme v této oblasti chovat, takže: chodí se zde jen po kamenech, žádné šlapání na trávu ani písek, pozor na vybuchující gejzíry. Všichni jsme pomalu našlapovali za slečnou Jostein, až jsme se dostali na planinu, když v tom asi metr od nás vybuchl první gejzír – vysoký asi půl metru, který strašně pěkně voněl. Ten další, který následoval, byl asi ti metry od nás a měl růžovou barvu, kterou jsme všichni obdivovali. Austin hned nato našel svou vysněnou děravou ponožku, ale ta byla zapomenuta v momentě, kdy před námi vybuchl další gejzír, který nás i trochu osprchoval. Tento gejzír byl hnědé barvy a voněl po čokoládě, a jelikož Austin studuje čokomagii, musel hned zjistit, jestli ta voda i tak chutná. Bohužel to stihl ještě dřív, než nás stihla slečna Jostein varovat, že to není nejlepší nápad. Asi 2 minuty nato se Austin začal ošívat a škrábat, protože jeho nápad zkusit vodu z gejzíru nezůstal bez následků, po celém těle se mu objevila vyrážka.
Celá skupina se raději odsunula co nejdále od nakaženého. Pokračovali jsme po kamenech dál, až k obřímu kameni, na který by se vešlo i 30 lidí. Poté se všichni na kámen vyškrábali, jsme se dozvěděli účel naší výpravy. Tento obří kámen totiž ležel uprostřed obrovské kaluže se solí. Tato zvláštní sůl voní totiž podle nálady člověka, který se v ní koupe. Sůl jsme si mohli nasbírat, ale museli jsme si dát pozor na různé živočichy, kteří v té obrovské kaluži žili. Slečna Jostein každému rozdala pytlík a my mohli plnit. Aby toho nebylo málo tak Austiho něco v té kaluži kouslo, – hrábl totiž asi do místa, kde nějaký živočich odpočíval a tak se mu za to probuzení pomstil – naštěstí prst zůstal na místě a Austi to taky přežil, i když nějaké ty ztráty jsou asi povoleny. Následně jsme zjistili, že naše slečna pokladní se nezapře, hromadila si totiž tuto vzácnou sůl i ve svém oblečení – že prý budeme nejbohatší kolej. Poté co si všichni naplnili svoje pytlíčky, jsme se vydali zpět po kamenech kolem gejzírů. A jakoby se gejzíry chtěly s námi rozloučit, začaly vybuchovat všude kolem nás v různých barvách, byla to úžasná podívaná. Tentokrát poučeni Austiho neštěstím jsme nic nezkoušeli pít a prošli jsme bez újmy. Už na začátku výpravy jsme se s Pati shodly na tom, že obě chceme něco najít (jsme hamouni) a tak když našla na zemi děravou ponožku, jsem se neudržela a skočila jí na záda jak šílená s tím, aby mi tu ponožku předala, sice se jí podařilo mě sundat, ale já se nedala a omotala jsem se Pati kolem nohy. To už ale slečna Jostein vytahovala noviny na cestu zpátky a tak jsme se postupně všichni znovu chytili tohoto přenášedla. Přistání bylo snad horší než minule, jen Lea byla prozíravá a před cestou odněkud vyštrachala polštář a tím se vycpala. Pati našla další věc na zemi, to už mě pomalu chytal amok a i když nás slečna Jostein vykopla z lesa tak já jsem pořád visela někomu na té noze.
Po nějakém přemlouvání ve velké síni jsem se Pati nakonec pustila. A zrovna jako na zavolanou se v síni objevila i zdravotnice sl. Skořápka (Oresta Vianueva), která vyšetřila Austiho svědivou vyrážku a usoudila, že není nakažlivá – za což jsme všichni rádi.
Během výpravy bylo nalezeno:
1x šém
1x Entoloma sinuatum
3x děravá ponožka
1x tučná housenka
Tímto se loučím a těším se na další výpravu do lesa
Eivli
Krásný článek Eivli, a super gejzíry! :) hlavně neolizovat ;) :D
já před výpravou jedla, což se o Austinovi říct asi nedá :-D
Což o to, já jedl, ale nepil. :D
Austi tebe lákala ta čokoládová chuť :-)
Spíš vůně… Chutnalo to hrozně…