Vyučování skončilo. Můj první rok na Hogwarts je úspěšně za mnou. Na vlastní kůži jsem zažila slasti i strasti studentského života – vymýšlení, tvoření, vyhledávání informací, odevzdávání úloh na konci termínu, čtení hodnocení profesorů, pocení se nad ročníkovými pracemi… Ne všechno šlo tak hladce, jak se na první pohled zdálo.

Velkou zkušeností byla pro mě studijní stáž v předmětu Studium mudlů. Díky ní jsem zde na hradě téměř vůbec nepobývala. Zato jsem rovnýma nohama skočila do nekouzelnického světa, pro mě naprosto neznámého. Víc jak měsíc jsem žila v domě mudlů a chodila do mudlovské školy.

Všechno mi připadalo jiné. Jak by ne, když jsem z čistě kouzelnické rodiny. Učím se však rychle, a tak jsem brzy pochytila mudlovské „móresy“. Ve Velké síni ještě teď hledám okénko, kam bych si zašla pro talířek s jídlem, poznámky do deníku píšu propiskou, kterou jsem si přivezla, a vstup do kolejky se snažím zamykat neexistujícím klíčem.

Na co jsem si však nemohla zvyknout, bylo chování a mluva mé náhradní rodiny, v jejichž domě jsem během stáže byla ubytovaná. Byli to zvláštní lidé. Vůbec na mě nebrali ohledy a mluvili na mě úplně cizí řečí. Něco málo jsem pochytila. Tak třeba „hlava na hlavě“ není naštěstí nic morbidního, jako třeba u nás hlavy na kůlech v Zakázaném lese. Znamená to, že na místě, kam se chystáte, je plno a už se tam pravděpodobně nevlezete, nebo že vám tam bude hodně těsno. Také „chytat lelky“ je docela legrační. My kouzelníci bychom čekali zbavování se otravných škrken, ale mudlové si lehnou na postel a nedělají vůbec nic.

Neznámé fráze mě však často dostávaly do situace, kdy jsem vůbec netušila, co po mě mudlové chtějí.  Stejně tomu bylo poslední den u nich. Necítila jsem se dobře a motala se mi hlava. Opravdu nechtěně jsem strčila do takové velké bedny, která stála na stolku u zdi a v které běhaly pohyblivé obrázky jako na našich čokožabkách. Ta krabice spadla na zem a rozbila se. Omluvila jsem se, přesto reakce mudlů byla naprosto šokující. Začali na mě křičet „sbal si svých pět švestek“ a pak ještě „nekoukej jak sůva z nudlí“. Vůbec jsem nerozuměla, o co jim jde. Naštěstí už byl čas odchodu, tak jsem se rychle rozloučila a opustila dům.

Ale celou dobu mi to vrtá hlavou. Jaké švestky? Jaké nudle? Proto jsem se po mém návratu na hrad obrátila na starší spolužáky. Snad mi pomohou udělat si v celé té situaci jasno. Někteří z nich se s mudly snad setkali, mnozí z nich dokonce studují vyšší ročníky Studia mudlů a Nebelbrach má z mudlovské antropologie dokonoce zkoušky KOZA.

Bibi Anne: „Sbal si svých pět švestek“ – tím ti mudlové chtěli dát najevo, že tvůj majetek je velmi nepatrný, a navíc že se s ním máš klidit pryč. Je to velmi neslušný způsob, jak někoho vyhodit a ještě ho přitom urazit.

„Koukáš jako sůva z nudlí“ – to mudlové používají pro to, aby zkráceně druhému řekli „nedívej se tak udiveně a přihlouple“. Ale je to trefné – zkus někomu na hlavu nalít kopec nudlí a uvidíš, jak z nich vykoukne. Při tomto pokusu je dobré mít zmapovaný únikový prostor, nebo aspoň dobré vysvětlení.

Nebelbrach Mechacha: „Sbal si svých pět švestek,“ znamená: „Hlídej si své věci, na mé nesahej.“ Nedivím se, že ti to řekli, když jsi jim rozbila telecí krizi, nejspíše se domnívali, že saháš na jejich věci, s nimiž neumíš zacházet, a tak je před tebou musí ochránit.
Druhá věta souvisí s prolínáním světa mudlů a kouzelníků, s neustálou hrozbou, že bude odhalen svět náš. Kdysi se stalo, že Errol, již velmi unavený pětiminutovým letem, spadl do mísy s nudlemi, která patřila jedné mudlovské rodině. Seděl v ní tak nešťastně a vypadal tak provinile, že ho mudlové začali utěšovat, místo aby se na něj naštvali. Od té doby říkají o někom, kdo něco provede a je z toho smutný, že kouká jak sůva z nudlí. Obvykle mu řeknou, aby tak nekoukal, což znamená zhruba: „Nic si z toho nedělej.“

Cesmína Hardy: Já se mezi mudly pohybuji docela často, a přesto mě dokáží překvapit některými slovními spojeními, které nedávají smysl. Vůbec se ti tedy nedivím, že jsi z nich byla zmatená. Pokusím se ti pomoci, pokud budu vědět.
„Sbal si svých pět švestek“ jsem slyšela už mnohokrát a nemá to nic společného se švestkami, což je škoda, protože švestky mám moc ráda. Jde o přenesení významu, švestky jsou jako věci, takže to znamená, že si máš sbalit své věci a jít. Ale když teď nad tím přemýšlím, tak by mě zajímalo, jak mudlové přišli na tu číslovku pět, proč to není třeba tři švestky?
Ovšem s druhým výrazem „nekoukej jako sůva z nudlí“ si nejsem jistá. Zaslechla jsem ho už mnohokrát a myslím si, že by to mělo znamenat, že koukáš překvapeně a trochu blbě nebo nechápavě. Ale kde mudlové vzali sůvy a nudle, tak na to jsem nepřišla doteď. Mudlové jsou hodně zvláštní a nad jejich řečí by si kouzelníci neměli lámat hlavu.

Aha, tak takhle to tedy je. Zase jsem o něco chytřejší a příště nebudu u mudlů za hlupáka. Ještě se musím v knihovně porozhlédnout po slovníku mudlovštiny, mít přehled v této oblasti nebude úplně marné…

Pro Žlutého Trimela

Judith Waitová