Hezký den všem čtenářům.
Blíží se konec školního roku a konec prvního roku s novým vedením Mrzimoru. Zeptal jsem se pár vyvolených, jestli si udělají čas na několik otázek a půjdou se mnou sednout na Věž, a vám je přináším k přečtení.
První šel na řadu bývalý dlouhodobý Prefekt, Primus a šéfredaktor Andrew Uroboros.
Rád bych začal hned z ostra. Je to už Hog rok, co jsi na odpočinku. Jak to snášíš?
Obdivuhodně dobře – směje se –
Takže mi chceš tvrdit, že ti post nechybí? Že se ti nestýská?
Nic takového netvrdím. Teda ne všechno. Stýská se mi po spolupráci s lidmi, s kterými jsem byl ve vedení celé roky. Za ten čas se z vás stane sehraná parta, ať chcete nebo ne. Věděli jsme, na koho se obrátit v případě nouze…
Počkej tohle mě zajímá. Koho by si označil za člověka, který tahal trny z paty?
Rozhodně pana Nich a Aarona. Tím nechci nějak znevážit zbytek lidí ve vedení, ale kdykoliv bylo třeba něco udělat nahonem, byl to Aaron, kdo se sám nabídl a pan Nich, který se kolikrát ani nenabídl, ale rovnou přišel s hotovou věcí.
Andrew ne?
Já ho nejmenoval? Ten samozřejmě taky – řehní se –
Byl ve vedení někdo, s kým jsi si nerozuměl?
Hmmm… – přemýšlí – Ne. Vyloženě ne. Mívali jsme občasné třenice se Susan, ale počítám, že to bylo jen díky tomu, že jsme stejně tvrdé palice. Tam ta komunikace holt občas zaskřípe.
Navíc já jsem poměrně akční a k smrti jsem nenáviděl prodlevy. Pro mě „Tady a teď“ je mnohdy pozdě.
Jak by si se popsal? Jaký jsi?
Mám to napsané v čarostavu, ne? – zvedne obočí – O sobě nerad mluvím, tak promiň.
Pět slov!
Kritický, trpělivý, hrdý, milující a štír.
Vrátíme se k tvému odchodu z vedení. Takže po postu se ti nestýská?
Ne. A myslím to vážně. Dokonce si troufám tvrdit, že můj odchod přišel v pravý čas. Poslední měsíce se topím v tak neskutečném tempu a nedostatku času, že bych asi musel kolej zanedbávat a to by mi vadilo. Takhle je to lepší. Když zanedbám nějaký ten úkol, max dostanu tytyty od profesora a to přežiju.
A tvůj názor na nové vedení?
Tohle jsou otázky dost pod pás.
Vyhýbavou odpověď neberu!
Příště si rozhovor s tebou rozmyslím. Ono není snadné říct názor na lidi, kteří se zatím rozjíždí. Co mě mrzí, a to otevřeně přiznávám, je stagnace Trimela, i když poslední dny se to nějak pohlo.
Susie měla do začátků milion a jeden plán a někam jí utekly. To je pro mě takové zklamání.
Jinak si myslím, že si lidi ve vedení vedou dobře. Slečna Buráček maká skoro stejně jako pan Nich. Je to podobně dobrá duše (Grapiško, odpust) a líbí se mi, jak se věnuje studentům v kolejce. Ale samozřejmě nemohu hodnotit jednotlivé posty. Nejsem v zasedačce a nevidím, jak je kdo aktivní. Zvenčí se všechno zdá jiné než zevnitř. Budu tedy věřit, že všichni spolupracují a klape jim to.
To byla alibistická odpověď.
Jestli jsi ode mě čekal něco ve stylu: Všichni stojí za prd, pak sorry jako :o))
Máš prořízlý jazyk?
Ne, to bych musel být v zelené koleji. Tam mají hady ve znaku – zubí se a ukazuje jazyk –
Ale Uroboros…
Jo tohle. No jo, pak asi jo.
Určitě jo. Viděl jsem tvůj příspěvek u OH.
Já tam byl slušný, přeci.
Povíš mi něco k tvému komentáři k OH?
Ptej se, od toho jsi placený.
Z komentáře vyplynulo, že první dvě místa se ti nelíbí.
První místo mi až tak nevadilo.
Z toho mi vyplývá, že…
Vyplývá ti to dobře.
Proč?
Protože má kritéria pro Osobnost se rozcházejí s kritérii většiny těch, co hlasovali. A dál bych to nerozváděl.
Ale já bych chtěl vědět, jaká máš kritéria.
Zkrátka asi vidím něco jiného než ostatní. Komplexní aktivitu a výsledky. A pokud chceš pokračovat v podobném duchu, pak je rozhovor u konce.
Změníme téma. Jak se ti líbí letošní Sedmiboj?
Líbí. Pokaždé se mi líbí. Vnese do hradu oživení a akci. Lidem ten rok neutíká od termínu k termínu, ale spíš od kola ke kolu. I možnost si vyzkoušet soutěže je super. Jen mě udivuje, kolik lidí pokaždé v aréně zůstane viset.
Asi jsou ty úkoly těžké.
Nejspíš jsou, ale když to zvládlo x dalších, pak určitě nejsou nezvládnutelné. Jsou výzva.
Který úkol se tobě líbil nejvíc?
Už několik roků po sobě Stany. Letos tedy Sovy, ale pořád je to ta samá soutěž. Pak Puzzle. Letos tedy stály zato. Zanadával jsem si u nich sakra jadrně a na konci jsem skoro neviděl, ale užil jsem si je. Jen škoda, že nebyly letos rozdíly. Na ty od slečny Larrie moc rád vzpomínám.
Ale ty si nebyl na všech úkolech. Vybíráš teda jen z těch, na kterých jsi byl.
To bylo rýpnutí? Ano, dva jsem vynechal. Lektvary a pak tuším hádanky. Ale mohu s klidným svědomím říct, že ani jeden z nich by nebyl ten oblíbený – zakření se a pokrčí rameny –
Máš svého favorita?
Ty, hele, letos ne. Já letos sleduju všechny na jedno oko, protože to druhé je zaměstnáno jinde. Samozřejmě mě nejvíc zajímají naše holky a ty si, díky Merlinovi, vedou dobře.
Půjdeme ku konci. Tak už jen krátce. Co ti nejvíc vadí?
Že už nemohu hrát famfrpál.
Co tě nejvíc baví?
Že mohu do nekonečna sedět v sedmáku, kde je jen šest termínů a mám tak víc volna – chechtá se –
Píšeš si deník?
Jo. Každý týden nový, protože ten starý pokaždé někde založím a nevím kde.
Přečti nám kousek z toho co si ještě nezaložil.
– nalistuje poslední stránku jednostránkového deníku a spustí – Zítra mám rozhovor s Kendou. Asi zapomenu přijít.
Hezké =D Ty jsi prý básník. Rozloučíš se s námi básní?
S veršem je to jako s kvítím.
Buď vlastníš pár záhonků,
nebo kradeš druhých um.
Já to zkoušel a pak zjistil,
že pro růži na stonku,
nemusím lézt k sousedům.
To byl Andy a jeho zlodějské sklony. Nashledanou.
Kendrick
Super článok. Riadne som sa zasmiala:)))
Skvělý, Kene, těším se na další rozhovory z tvého brka!
Super rozhovor! Už se těším na další :D
Skvělý článek :)