Většina z vás pravděpodobně slyšela o sázce se Zmijozelem, kterou jsem uzavřela ve velké síni se Zpytlehněvem Zďáblíkovem začátkem dubna. Od té doby naše kolej vydělala krásných 172 galeonů a zvládla tak překročit tisícovou hranici, kterou do té doby drželi pouze zelení. Avšak ani oni ve vydělávání nezaháleli, a tak se jejich konto blíží magické hranici. Jak na sázku reagovala jejich kolej, a jaká opatření museli zavést? Mají strach, že máme stále šanci sázku vyhrát? O tom všem jsem si popovídala se svým soupeřem.
Helen M.: Zpýťo, je o tobě známo, že by sis pro srpec nechal vrtat koleno, takže jaký byl tvůj první pocit, když jsme sázku uzavřeli?
Zpytlehněv Z.: Pocit jsem z toho neměl žádný. Nijak zvlášť jsem to neprožíval, protože jsem věděl, že nemůžete vyhrát. Jenom mi vadilo, když jste překročili tisícovku… to zase jo. Měl jsem vás mnohem radši chudé! :D
Helen M.: Když jsme si plácli, změnilo se něco v koleji? Nebo nad tím s jistotou všichni mávli rukou?
Zpytlehněv Z.: No to víš, že to vzbudilo poprask. Už jenom samotná ta drzost, že nás jiná kolej chce připravit o NAŠE první místo mezi bohatými. Všichni běhali sem a tam, volali “ no tohle“ nebo „musí se něco udělat“ či „takhle to nemůžeme nechat“.
Nakonec si všichni doběhli pro své měšečky a pokladničky – dokonce i ti, co se až dosud zapřísahali, že nemají ani svrček a nemohou platit nájem za postel- a na konto začaly chodit příspěvky se vzkazy jako „Záchrana prvenství“, „Mrzimor nás neporazí“ a jednou dokonce i „Bylo by trapný, kdyby nás dohnal zrovna Mrzimor“. To bylo myslím moje. Pak samozřejmě chodily i takové ošklivé vzkazy jako „Nechci se dívat na nahatého Zpytla“. Jakoby na nahatém Zpytlovi bylo něco špatného!
Helen M.: Přesně, já se na to třeba těšim.. (jop nevzdáváme se :D ). Když na to navážu, řekla bych, že jsme tím docela vzbudili poprask a žila tím několik i asi dokonce týdnů celá škola.. Všiml sis?
Zpytlehněv Z.: To nemohu posoudit. Určitě si toho spousta lidí všimla, mnohokrát jsem přišel do VS zrovna ve chvíli, kdy se o sázce mluvilo… ale zase bych to nepřeháněl. Ve chvíli, kdy se tě sázka netýká a vsází se někdo jiný, tak tě to brzy přestane zajímat.
Helen M.: Pořád jedete v tempu, že se u vás vybírá i za vzduch, jen abychom vás nedonali? Nebo máš pocit, že to máte jisté a už vybíráš jen za zmíněnou postel?
Zpytelhněv Z.: Za vzduch se u nás vybíralo i předtím. Stejně jako poplatek za teplo z krbu, daň ze světla z okna, příspěvky na žrádlo pro králíčka nebo mýtné za průchod dveřmi. Je důležité bohatnout konstantně a né jen tak nárazově.
Když jste nás začali dohánět, tak naši začali ještě k tomu všemu posílat i dobrovolné příspěvky.
Tohle už samozřejmě trochu polevilo, jelikož jste se přestali přibližovat… což je vlastně otázka.
Proč vlastně? Už jste to vzdali? :D
Helen M.: My se určitě nevzdáme! Připustil sis vůbec aspoň na chvíli myšlenku, že byste mohli prohrát? :D
Zpytelhněv Z.: Ne :D
Helen M.: Když jsem vás začali dohánět, tak jste ještě o něco víc přidali…, jak je to možné? Myslím, že jsem slyšela něco o aukci, ale …, zasvěť čtenáře, prosím :)
Zpytlehněv Z.: Jak je to možné, jak je to možné…, přece se nenecháme dohnat! Musela se udělat opatření! Začali jsme například rozprodávat Márčin popel pro štěstí. To každý chtěl. Většina Zmijozelských nyní nosí kousek Márčina popela neustále u sebe! Jí se to teda moc nelíbilo, ale bylo to pro dobrou věc!
Co se aukce týče, o té se ve Zmijozelu uvažuje už dlouho, ale zatím nebyla a vše je v rámci uvažování “ to by bylo hezké, kdybychom měli aukci, prodali většinu věcí a hrozně na tom zbohatli…, jó to by bylo vážně pěkný“.
Helen M.: A Márč s tím souhlasila? Máte zvrácené praktiky, ale co od Zmijozelu čekat, že? :)
Stejně. prosím pěkně, trénuj, ať se pak máme na co dívat, až sundáš košili. Protože my to vzdát nehodlame!
Zpytlehněv Z.: Proč by s tím měla Márč souhlasit? Jak tomu asi může zabránit, když je nehmotná! :D Když jsme to Márč řekli, tak se vyjádřila slovy: „Jen přes mou mrtvolu“.
Helen M.: A pak na tebe poslala nájemného zabijáka, doufám?
Zpytlehněv Z.: Neposlala. My jsme po Márčině smrti schovali její měšec do kumbálu. Ona se tam sice dostane, jelikož umí procházet zdí, ale jelikož je nehmotná, nemůže si měšec odnést. A nikdo jiný nemá klíče
Pak se u dveří ozvalo divné škrábání a funění, Zpýťa zpozorněl a raději vzal roha!
Přeci jen asi poslala zmijozelská dušinka zabijáka! Pomyslela jsem si a s vidinou, že pokladník soupeře možná nepřežil, jsem odešla do redakce s odpovědmi pravděpodobně již zesunlého Zpytlehněva Zďáblíkova.
Helen Miltonová
Super článek … kéž Zpýťova hvězda svítí dlouho a střeží naše kolejní konto :)