Mnozí z Vás si jistě všimli, že jistý nebelvírský student změnil barvu. Ano, je to Ladard Papulka……tedy pan profesor Papulka. Zajisté to některé překvapilo stejně jako mě. Proto jsem se rozhodla, udělat s novým profesorem krátký rozhovor.
Po chvilce bloudění se mi nakonec povedlo najít jeho kabinet. Vřele mě uvítal od rozepsaných výkladů. Posadili jsme se do pohodlných křesel a já hned začala s otázkami.
Dobrý den. Ráda bych se Vás zeptala, jak vnímáte svou nově nabytou funkci coby profesor?
Dobrý den slečno Inés. Doufám, že Vám tak mohu říkat. Nemyslím si že jde o funkci. Byl jsem mile překvapen, když jsem dostal nabídku, ucházet se na zdejší slavné škole o profesorské místo. Jsem nesmírně poctěn, že jsem byl nakonec přijat a budu se ze všech sil snažit zúročit vědomosti, jichž jsem nabyl za léta mých studií na zdejší škole.
Změnily se nějak Vaše vztahy vůči ostatním kolejím? Třeba konkrétně vůči Mrzimoru?
Pakliže dobře rozumím otázce, ptáte se mne na to, jestli svou „rodnou“ Nebelvírskou kolej budu protěžovat a její studenty upřednostňovat? Ne, to opravdu ne. Samozřejmě, že svůj původ nemohu, nechci a nebudu zapírat. Ale to neznamená, že budu stranit červené koleji. Ne, v žádném případě. V ostatních kolejích studují mí přátelé, v jedné z nich dokonce člověk mému srdci nejdražší, ale ani oni nemohou a vědí že nebudou mít protekci, spíše naopak. Od svých studentů/ přátel budu vyžadovat mnohem víc než od ostatních. Ohledně Mrzimoru. současný kolejní ředitel, nenapodobytelný Serge Renine je manžel mé maminky, madam Anseioly Jasmis Rawenclaw, a neumím si představit, že bych se k Mrzimoru i z tohoto důvodu nějak špatně choval.
Když už jsme u Mrzimoru. Co si myslíte o našem kolejním časopise? Není skvělý?
Víte, dlouho jsem ho nečetl, neboť z technických důvodů nevycházel. Ale dříve a již nyní se stane opět mým oblíbeným periodikem, zvláště když píše o mé maličkosti a díky tomu trávím čas v příjemné společnosti.
To jsem ráda. A co žlutá barva? Máte ji rád?
Ano. už z důvodou, že zlatavý odstín žluté dotváří mé rodné nebelvírské barvy. Nejsem přílišným přítelem slunce, ale i přes toto omezení, nemohu říci, že bych žlutou barvu neměl rád. ostatně mám rád i modrou, zelenou a ostatní barvy.
Již jste zmínil p.p. Serge Renine, co si myslíte o něm, jako o kolejním řediteli?
Jsem přesvědčen, že vše, co můj drahý kolega a Váš kolejní ředitel, Serge Renine udělá a rozhodne bude jistě zaměřeno jen a pouze na prospěch a pro slávu Mrzimoru.
Vnímáte rozdíl mezi studentským a profesorským životem?
Ano, vnímám. Rozdíl je velmi patrný.
Mohl by jste to rozvést?
Samozřejmě mohl. Rozdílů je mnoho. Studentský život, jest životem veselým, profesorská profese sice přináší do života mnoho nového, leč mnohem více povinností než zábavy. Samozřejmě jiný pohled na celou tuto problematiku vrhne počátek školního roku a já věřím, že se u některých úkolů pobavím.
A jak se připravujete na otevření svých prvních tříd?
Začínám pociťovat jistou nervozitu. Bude to má první hodina prvního vyučovacího roku, počátek mé kariéry. Bude to zvláštní pocit usednout do učeben, kde i já za svých mladých let studoval.
Plánujete zavést nějaké odlišné vyučovací metody na Vašich hodinách oproti Vašich starším kolegům?
Ano, již se tak stalo.
Prozradíte, na co se můžeme těšit?
Z Vaší otázky usuzuji, že i Vás budu mít tu čest provázet na spletité cestě věděním. Ale omlouvám se, více neprozradím. Nechte se překvapit.
Přesto děkuji. Myslím že tím bych náš rozhovor ukončila. Nechci Vás příliš zdržovat. Nejspíš máte dost práce s výklady. Máte nějaký vzkaz pro naše žluté čtenáře?
Nejen pro žluté čtenáře, Váš časopis čtou i jinobarevní kouzelníci. Dovolte mi se s Vámi pro tentokrát rozloučit a popřát vše dobré. Děkuji za rozhovor
Já děkuji. Nashledanou.