Odešla jedna z největších postav Mrzimoru. Odešla Sophia Glis Glisová. A Žlutý Trimeles se rozhodl na ni zavzpomínat v sérii článků, které budou vycházet denně v pravé poledne. Zatím mohu slíbit zhruba šest článků. Uvidíme, kolik se jich nakonec sejde.

Za redakci Samantha Ulvenová

Vicky Charmant /// Byla jsem trochu zaražená, když jsem 2. dubna četla svůj článek se dvěma chybami. Číst po sobě článek, který posílám do ŽT jsem se odnaučila už dávno. Sophia přece vždycky všechno vychytala…

A nebyla to zdaleka jen korektura, v čem se člověk mohl na Sophii spolehnout. Tímto článkem bych chtěla složit poklonu jedné mimořádné žluté slečně a připomenout alespoň některé z jejích mnoha úspěchů na hradě.

Sophia přišla na hrad o prázdninách 2008 se zářijovou vlnou nováčků. Podle vývěsky sbírala ve vnitrokolejních soutěžích jeden úspěch za druhým. Už tehdy se držela v bodování v první třicítce (a tak tomu bylo téměř po celé Sophino studium). S lehkostí sobě vlastní se stala kolejním nováčkem roku. Konec svého prvního ročníku završila řádem Helgy z Mrzimoru. Netřeba snad dodávat, že obdržet cenu zakladatele hned v prvním ročníku je naprosto výjimečné, dost možná že bychom na hradě nikoho takového už nenašli.

Ve svém druhém ročníku si vedla snad ještě akčněji, pokud to vůbec šlo. Stala se kolejní kronikářkou (kterou zůstala až do svého konce), vrhla se na obrození kolejního časopisu a účastnila se Bradavické čtyřky (je symbolické, že odchází právě v tomto období). Školní rok 2009 zakončila s Řádem ostrého brka na hrudi. Kromě kolejního časopisu působila také v DV. O vzácnosti tohoto řádu vypovídá fakt, že dodnes jeho držitele spočítáme na prstech jedné ruky.

Na její třetí ročník už nemusím vzpomínat jen z vývěsky. Sophia aktivně bojovala proti Z.L.u, připravovala ročenku a horlivě sbírala body. Na konci roku byla odměněna Mrzimorským jezevčím řádem.

Ve svém čtvrtém ročníku neustále uklidňovala hádky mezi dvěma divokými prefektkami. :-) Opět kolej hojně podporovala jak bodově (tuším, že tehdy byla největším sběračem koleje), tak třeba i účastí na famfrpálu. I tento rok byla odměněna Jezevčím řádem.

V pátém ročníku obětavě pomáhala s organizací různých vnitrokolejních soutěží a také stihla bez odkladu složit zkoušky NKÚ. A to hned ze tří předmětů. Samozřejmě ze všech obdržela vynikající. Opět obhájila Jezevčí řád.

V šestém ročníku přichází důležitý zlom. Sophia poprvé přijímá stříbrný odznak. Možná někomu šrotuje hlavou, proč ho nedostala už dřív. Co vím, tak byl Sophii odznak nabízen snad od začátku studia, ale skromně ho odmítala. Přitom v každém školním roce dělala víc práce, než možná celé vedení dohromady. Dodnes považuji za velkou čest, že odznak přijala zrovna pode mnou. :-) V tomto roce se konal také Turnaj tří kouzelnických škol, o kterém Sophia jako jedna z mála průběžně informovala v Denním věštci. Konec roku stejný jako vždy.

V sedmém ročníku působila Sophia jako primuska, a šlo jí to náramně. Vedle primusovských povinností nezanedbávala ani akademické úspěchy. Složila z bystrozorství zkoušky OVCE na vynikající. Z oficiálního vedení ji vyprovodila Mrzimorská dřevěná ovečka.

Ani v rozšiřujícím studiu si nedala pokoj. Sophia je jediná žlutá studentka, která nasbírala všechny kolejní odměny. O její oblibě mezi žlutými svědčí i to, že se pravidelně umisťovala v naší Osobnosti Mrzimoru. Nikdy však nevyhrála úplně. Myslím, že je to tím, že Sophia se zahrnovala prací, která možná nebyla navenek tolik vidět – o to však byla důležitější.

Ani tento článek však nemůže vysvětlit, proč se 3. 4., kdy Sophia oznámila svůj odchod, Velká síň ponořila do takového smutku.

Odchází nám jedna výjimečná Osobnost. Troufám si říct, že s odchodem Sophie Glis Glisové končí vůbec jedna celá etapa Mrzimoru.

NIKDY NEZAPOMENEME, není jak …