Ciline Flameová // V pondělí kolem desáté nebo jedenácté hodiny večerní jsem se potulovala po hradě a mimo jiné jsem zabrousila do Velké síně. Tam se bavili převážně profesoři a sem tam se připojil do diskuze i nějaký ten student. Přišla jsem blíž a poslouchala. Najednou se z ředitelny ozval výkřik!
Všichni jsme rázem zpozorněli a pídili se po příčině. V tom se do Velké síně přiřítil pan ředitel Nimrandir Elénére. Zuřivě se rozhlížel kolem sebe a vykřikoval: ,,Kde je? Kde je?“ Očividně něco hledal. Všichni jsme se jej ptali, co se mu ztratilo, koho hledá. Nakonec jsme se dozvěděli, že se ztratila jeho vzácná mumie Tutanchamona. Některé studentky začaly ihned přemýšlet, jak asi mumie chutná.
Do toho se neustále ozývalo žbluňkání. Studenti si mysleli, že to způsobuje Uršula, ale pan profesor Midar Kilahim měl za to, že to se jen dostává z Hannibalova jezera Nebelvírský stůl, který se tam proletěl při Leteckém dnu a ještě se nevrátil. To tajemné žbluňkání se ozývalo i nadále a pana profesora Kilahima to strašně znervózňovalo, a proto se naše Grapí rozhodla, že se nechá vykopnout do jezera, aby zjistila, co se tam děje. Už si kasala sukni a vybírala si profesora, který ji vykopne, když v tom vykopnul pan ředitel Elénére sám sebe. Konstatovali jsme, že se radši šel přesvědčit sám, utíkali jsme na věž, abychom se na ten let podívali. Když jsme se vrátili, tak Grapí najednou zjistila, že jí došly česnekové chipsy a já jsem se šla mrknout do kolejky, zda se tam nějaké nacházejí. Zděšeně jsem se vrátila s tím, že v kolejce nic není, ale Grapí mě ujistila, že česnekových chipsů má zásobu. Trochu mě nepochopila, a tak jsem jí musela vysvětlit, že nemyslím chipsy, ale celkově nábytek a mimo jiné také Fouska. Grapí se tam ihned běžela podívat a zděšeně se vrátila, přičemž mi dala za pravdu. Uslyšela nás madam Tiba a rychle se utíkala sama přesvědčit, jestli je to pravda. Vrátila se a začala nahlas přemýšlet, jak mohli odnést tu komodu, když dveřma neprojde. A navíc jsme všichni litovali Fouska. Ale nedalo se nic dělat.
Nadále se ozývalo to divné žbluňkání a k tomu všemu se ještě pan ředitel Elénére nevrátil z Hannibalova jezera. Když tu se najednou objevila u vchodu do Velké síně louže vody a pomalu se zvětšovala. ,,Ach ta Uršula!“ pomysleli jsme si. Říkali jsme profesorům, ať s tou Dívčí umývárnou něco udělají, ale ti jako by se vypařili… když dojde na práci… =oD Většina z nás vylezla na stůl, ale někteří s klidem stáli po kotníky ve vodě (ta rychle přitékala).
Grapí si chtěla namalovat obrázek potopy, ale najednou zjistila, že jí někdo ukradnul pastelky! Tak jsem jí půjčila svoje, ale Grapí mrmlala, že se jí nevejdou do kapsy, a tak jsem jí poradila, ať si je strčí do… podpaží =oP Tak si je teda vzala. Odešli jsme do kolejek a Vekou síň nechali napospas osudu. No a jak to vypadá teď, to už víte – Fousek se nám vrátil, ale kape nám do kolejky =oD
Ciline Flameová