Lina i Scott si vzpomněli, o koho jde. O pět let starší čarodějku, která bydlí ve stejné vesnici, jako Nick. Často jim líčil jejich prázdninová dobrodružství. Je stejné kvítko, jako Nicky. Jenže o prázdninách prý zmizela a nikdo neví kam. Její rodiče jsou zoufalí. Mají o Grace strach, přestože je to velmi nadaná čarodějka.
„Co ale dělá Grace v Bradavicích?“ zauvažovala Lina. „Vždyť OVCE složila před třemi lety.“
„Jo, tak to by mě taky zajímalo,“ zamručel Nick nepřítomně.

Jejich rozhovor narušilo chvění, které otřáslo opět hradem a slabý výkřik dívky za dveřmi.
„Musíme se k ní dostat,“ rozhodl Scott a zkusil na dveře použít několik kouzel. Ani jedno však nebylo účinné.
„Vypadá to, že ty dveře jsou chráněné proti kouzlům,“ rozumovala Lina po neúspěšném Bombardu Maxima.
„Nevadí,“ prohlásil Scott a schoval hůlku. „Nepomáhají kouzla, pomůžeme si silou. Nicky, zkusíme je vyrazit,“ mrkl na kamaráda.

Následujících několik minut strávili různými způsoby, kdy se pokoušeli dveře otevřít, ale všechny pokusy byly marné. Kamarádi začínali svůj boj vzdávat, to jim však znemožňovaly občasné výkřiky dívky uvnitř, a tak se dál a dál pouštěli do marných pokusů. Byli skleslí, unavení, ale nevzdávali se. Za zamčenými, nedobytnými dveřmi občas zaslechli i jiný zvuk. Nelidské mručení, skřípavé zvuky, dunivé kroky. Občas pocítili, jak se země otřásá.

„Zkusíme tohle,“ ozval se znaveně Nick a v ruce držel kovovou tyč, kterou našel za ohybem chodby v hromadě kamení.
„To vypadá slibně, Nicky,“ rozzářil se Scott a hned mu spěchal na pomoc.
Lina přešla také k nim a společnými silami se snažili vypáčit zámek, když v tom se dveře samy otevřely a trojice málem vpadla do náruče ženě, která ze dveří vycházela. Bylo vidět, že v místnosti se line stejná světelná záře, která se vyskytovala občas v hradě, aniž by byl znám zdroj tohoto světla.

„Co tu pohledáváte?“ zeptala se ostrým hlasem a měřila si tři výtečníky zlostným pohledem. V očích měla podivné jiskření.
„P-profesorko?“ vysoukala ze sebe roztřesená Lina.
I její kamarádi na ženu civěli. Byla to profesorka Lockhartová. Scott se na ni díval nedůvěřivě. Něco se mu na ní nezdálo, i když si nemohl uvědomit, co to je.

„Ztratili jste snad řeč?“ vyjela na ně profesorka a hleděla na ně opovržlivě. „Dovnitř,“ zavelela hlasem, který nepřipouštěl námitky, a než se stačili vzpamatovat, vtáhla je do místnosti. Dveře zprudka zabouchla.
Místnost byla osvětlená velmi spoře, pouze tím podivným světlem. Ani zde nebyl vidět jeho zdroj.

Náhle se ozvalo dvojí zděšené vyjeknutí. Jedno pocházelo z úst Nicka, který spatřil u zadní stěny Grace. Druhé, vyděšenější, se vydralo z úst Liny poté, co se znovu otočila na neoblíbenou profesorku.