Původní lesní ,,dreamteam“ měl být: já – Cil, Amálka, Eliz, náš milovaný a jediný chlap výpravy Andy, Emily a Lils. Skutečná sestava se ale trochu pozměnila – Safirku zastoupila Lilian.
Lojzík šel odhodlaně první a rovnou se pustil do pečínky. My jsme jen mlsně koukali okolo, ale neodvážili jsme se ničeho moc dotýkat, protože jsme se báli, že na nás někde babka Ježibabka vyskočí a nandá nám to.
Zatímco si Lojzík pochutnával na pečínce, my jsme zpozorovali Ježibabku, jak se plouží s nůší jedovatých bylinek na zádech směrem k chaloupce. Zatrnulo nám a rychle jsme hledali nějakou únikovou cestu. Zahlídli jsme cedulku: 1. počkat, co se bude dít, 2. schovat se do přístěnku. Urychleně jsme se vecpali do přístěnku a napjatě čekali, co se bude dít.
Ježibabka třidila své bylinky a vůbec nevěnovala pozornost svému okolí..cosi si pro sebe mumlala.
Dotřídila bylinky a zbystřila. My v tu chvíli spatřili lísteček s možností utéct okýnkem a počkat. Vyhrála možnost dvě a my čekali. Babka pohlédla na okousanou pečínku, přejela očima celou místnost a pohlédla na přístěnek. Vydala se jej prozkoumat. Před našima očima stále visel lístek s možností útěku. My ale vyčkávali. Baba rozrazila dvířka přístěnku a začala mela. Vyhrnuli jsme se ven a mlátili Ježibabu hlava nehlava. Baba měla ale větší štěstí a jedním máchnutím pohrabáčem zlomila Andymu nohu. Všichni jsme nenápadně zdrhali a přitom se Ježibabě omlouvali a vyprávěli, jak jsme utíkali před NIMfami (že, Safirko? =oD) Já jsem taky nenápadně couvala a obkecávala to, jak jen to šlo, a couvala a obkecávala a couvala a padala. Ta Ježibabka tam tu židli určitě nastavila. Já z toho měla pálivé odřeniny.
Jedna z možností byla vylézt na strom, tak jsem lezla. Viděla jsem tam světla Hradu a ten obrovský dub, o kterém mluvila Ježibaba. Šli jsme ke stromu. Byl óbrovský.
Strom měl spoustu děr a dírek. Jali jsme se ho prozkoumat. Já opět jako největší číslo strkala pracky, kam jsem neměla…najednou cítím, jak mě něco lechtá. Byla to stonožka – vlezla mi pod tričko a nemohla najít cestu ven. Šíleně to lechtalo. Nakonec stonožka našla cestu ven druhým rukávem. Hledali jsme dál a Andy našel v jedné z děr krabici. Safirka se ji snažila vytáhnout, ale skřípla nožku stonožce, která se tam schovala a ta ji kousla. Safirku od ní chytla svědivou vyrážku, ale nedbala toho a rychle jsme otevřeli krabici.
V krabici byl hotový poklad – tři lektvary štěstí a po jednom famfr lektvary. Ale Andy se těšil na galeonky a tím namíchnul Lojzíka. Nicméně jsme se všeci chytli starého škrpálu, který tam byl taky jako přenášedlo a přenesli se k lesní bráně, kde na nás už čekala mdm Monny. Předali jsme jí krabici, aby ji zaslala do kolejního kumbálu a šli si po svých. Někteří na ošetřovnu, někteří do VS, …
Všichni zmrzačení nastoupení v řadě: Andy – zlomená noha, já – pálivé odřeniny, Safirka – svědivá vyrážka.
Škoda že jsem nešla :(
Dair, půjdeš příště ;o)
Já jsem nechtěl přímo galeony, chtěl jsem pokračovat ve výpravě :)))
Jasně, jasně Andy…my jsme viděli, co se ti blýskalo v očích 0;oD