Katy Ritch, nositelka čestného titulu Skokan roku, čerstvá absolventka prvního ročníku a vycházející hvězda mrzimorského týmu, předvedla značný talent pro přemisťování. Konkrétně se to projevuje tak, že nastoupí na odrážeče v jednom týmu, a po pár vteřinách je na postu odrážeče týmu druhého. Takto poskakuje celou hru. Mnohdy nedoskočí a ocitne se na zemi. Je to kuře statečné, žádný Strašpytlík, vyléčí se a jde do toho znovu. Na kolejních trénincích je to k vzteku a chvíli tak trochu i legrace, ale jak to dopadne, pokud bude na oficiálním zápase skákat na uvolněné místo po sraženém soupeři?

Své přemisťování nemá pod kontrolou, působí jí spíše starosti, než dobrý pocit z těžkého kouzla zvládnutého v tak mladém věku. Myslím si, že se jedná o reflex. Pokaždé, když se cítí být ohrožena potloukem, přemístí se pomocí neovladatelné magie, jakou známe od dětí, které svou moc ještě neprohnaly drezurou. Tuto domněnku podpoří či vyvrátí odpovědi přímo od Katy:

Ahoj Katy, píšu článek do Trimela o tvém poskakování. Stalo se ti to někdy i v jiné situaci, než když kolem tebe vířily potlouky?

Katy: Ahoj Sherly…. Přeskakování mě potkalo při příležitosti odpálit potlouk. A nebo nahánět potlouk.

Tvé poskakování se dostavilo na dvou či na třech trénincích. Napadá mě, že by to mohlo být vyvoláno přepracováním, nebo jsi se prostě necítila tak úplně v kondici a mohlo ti připadat, že potlouk je tak velké nebezpečí, že jsi se reflexivně přemisťovala. Nevzpomínáš si, že bys byla unavená, smutná nebo nemocná?

Katy: Nevím, proč se mi to děje, ale napadlo mě, že potlouk mě moc nemá rád a že mi chce ublížit, ale koště to dokáže vycítit a rychle mne od potlouku odtáhne. Třeba i na jiný post. Prostě hlavně pryč… A nebo koště zkouší mou trpělivost a nebo chce, abych nehrála…

Máš na dobu prokletých tréninků ucelené vzpomínky, nebo jsou chvíle, které se ti zamlžily?

Katy: Ano, jsou to vzpomínky. Rozhodně ne žádné mžitky. Nevím, jestli jsou spíš kladné nebo záporné, ale pravda je, že nebýt podpory ostatních a toho, že to byla občas sranda, bych se na to vykašlala a famfrpálu nechala….

Teď se přesuňme od poskakování k těm skvělým dnům, kdy koště poslouchalo na slovo. Proč sis vybrala post odrážeče a stále tě baví?

Katy: Ano rychle pryč….
Proč post odražeče? Post střelce mne nudil a post brankáře mi přišel složitý. A vida odražeč. Zábavný a hlavně mohu shazovat lidi z košťat jéé! – zákeřně se usměje – A ne… Nejsem vůůůbec škodolibá….

A co individuální trénink, tam koště poslouchá?

Katy: Na IT mne naštěstí koště poslouchá. Jsou to super chvíle. Jen se nesmím do famfrpálu moc ponořit nebo skončím na ošetřovně….. Je tam hrozná nuda  – dodá –

Díky moc za rozhovor a přeji ti hvězdnou kariéru na potloukové obloze.

Katy: Děkuji :) Kuřéé Katy

Teorie o nežádoucím nadání tímto padá. Za všechno může neposlušné koště. A nebo o svém talentu Katy jenom neví? Na předposledním tréninku sezóny Aaron trefně poznamenal: „Ta holka létá na přenašedlu :-O“

Pro Žlutého Trimela,

Sherly WildDragon-CumberBee