Šestý úkol naše ryze dívčí jezevčí družstvo vykopnul na první místo ve hvězdičkovém ohodnocení a stalo se tam nejúspěšnějším ze všech kolejí. Přinesl nám ale mnoho dalšího a rozhodně bylo se na co dívat a zkoušet.

Po dlouhé době dosáhlo zdárného konce praktického úkolu skoro všechno hradní obyvatelstvo, které do arény vlezlo. Rozhodně ale úkoly nebyl nějaký extrémně jednoduchý, ale rozhodně ho mohl zvládnout každý. Byly to totiž kodované obrázky různých velikostí a tím pádem i obtížností. Úkol dokončilo celých 88 nadšenců a pouhým pěti se to nepodařilo. Dvacet jedna z těchto odvážlivců potom bylo žlutých, za dlouhou dobu se číslo zvedlo a minimálně já jsem za to moc ráda. Jedné naší dívce se obstát nepodařilo, ale zbytek to zvládl bez ztráty květinky ve vynikajících časem. Problémem a nástrahou rozhodně byla snadná možnost překliknutí se a myslím si, že se to většině z nás i stalo. Pokud sedmibojaře nezastrašil praktický úkol, dostali se ke kreativnímu zadání, které bylo tedy opravdu kreativní. Vymyslet deskovou hru na motivy famfrpálu. Některá vypracování mne opravdu udivila. Sedmibojaři se pustili do jeho plnění se strašlivou vervou a energií a opravdu jsem ze všech děl byla nesmírně nadšená. Byly do detailu propracované a moc se mi toto zadání líbilo.

Úkol byl poněkud rychlejší než ostatní, celá sedmibojařská desítka se vlezla s časem do hodiny, ale přesto neměl nikdo nulovou penalizaci. Povedený výkon předvedla naše Eivli, která si s časem 22 minut a dvě vteřiny zajistila bramborovou příčku. S časem o čtyři minuty horším a dvě příčky níž bychom nalezli Sherly a naše Lilian si pro sebe ukořistila místo osmé místo, čas tři čtvrtě hodiny a skoro nejnižší penalizaci devadesáti sekund. V kreativním úkolu na nejlepší tři umístění opět dosáhla Sherly. A poté již propukly v koleji bujaré oslavy a bylo slyšet nadšení z hvězdičkového umístění, které hlásilo pro Mrzimor ty nejlepší zprávy.

V koleji se nám dařilo také výborně. První místo by tak nějak už tak nějak tradičně brala Kim Sarah Reevesová s časem 15 minut a 28 vteřin. A hned za ní je dvojice Veasse Waterlee s kouzelným časem 17 minut a 17 vteřin a Mischel Binghum s časem o přibližně minutu pomalejším. Bez penalizace se to od žlutých nikomu nepovedlo.

Profesorstvu se dařilo nejen Marylin Cuthbert, která už jak je zvykem jako střela prolétla arénou v čase 20 minut a 21 vteřin. Orestě Vianuevě se poté podařilo probojovat do nejlepší padesátky s časem okolo 33 minut.

V tomto čísle se mi podařilo oslovit novopečenou prefektku naší sluníčkové koleje a zapálenou druhačku Zoe Hopkins.

Ahoj Zoe,
Jak se koukáš zpětné na Sedmiboj? Ačkoliv si tu první rok, zeptám se, zda si myslíš, že tato soutěž ovlivnila nějak naší kolej a její dění nebo myslíš, že spíše ne? -uculí se-

Ahoj Mandy,
jasně, zodpovím ráda -usměje se-
Mně se sedmiboj dost líbil, kolej to určitě trochu ovlivnilo, každý podporoval naše sedmibojařky, ale jinak to ještě neznám, takže vůbec nedokážu posoudit, jak moc.

Zajímá mě, zda sleduješ hradní bránu, články a novinky, které se věnují Sedmiboji nebo to jde spíš mimo tebe? A chodívalas fandit? -vzpomíná, zda Zoe na tribuně viděla-

Hradní bránu docela sleduju, ale ne zase tolik, že bych si pamatovala, kdo býval často nejlepší nebo tak, když na konci roku byla tipovací soutěž, tak jsem vůbec neměla ponětí, takže jsem to sledovala dost na to, abych věděla, kdo vypadl, ale jinak mi to většinou šlo jedním uchem tam, druhým ven. Jinak články jsem četla tak trochu, jak jsem zrovna na co narazila a to stejné s kreativními částmi sedmiboje, něco jsem si přečetla, něco ne, víc jsem se dívala na vypracování našich sedmibojařek, než těch z ostatních kolejí, ale ani ty jsem nečetla všechny, většinou se na hradě objevilo něco, kam jsem doběhla a zapomněla jsem to dočíst, přestože to bylo zajímavé -trochu provinile se usměje- ale mám v plánu si to přes prázdniny přečíst. Fandit na tribunu jsem párkrát byla, ale ne moc často jsem tam zastihla někoho ze sedmibojařů.

Dokonce koukám, že si zvládla a obstála jako jediná žluta prvačka v sedmém snad nejobtížnějším praktickém úkolu a to dokonce s výborným časem. Gratuluji! -uculí se- Jaké máš předsevzetí do příštího sedmiboje? Máš v tomhle ohledu nějaké cíle? Kupříkladu vyzkoušet si všechny praktické úlohy, splnit nějakou kreativní, zúčastnit se jako soutěžící apod.?

Díky, toho jsem si ani nevšimla, že jsem byla jediná, mě se letos podařilo splnit všechny praktické úkoly a to hned v týdnu po sedmibojařích, přestože jsem u některých už vůbec nesledovala čas ani penalizace a dělala jsem to celý týden, naštěstí se mi to vždy nakonec nějak podařilo. To stejné bych chtěla zvládnout i v příštím sedmiboji a doufám, že se mi to podaří. Naopak od kreativních jsem se držela tak to daleko, jak jen to šlo, ty jsem nezkoušela vůbec a nemám to v plánu ani další sedmiboje, protože myslím, že nic pěkného by to nebylo a věřila bych, že pokud by se na to někdo podíval později, už by neměl šanci vůbec poznat, co byl který úkol -usměje se-, právě kvůli kreativním úkolům ani nemám v plánu se někdy přihlásit jako soutěžící, radši si vždy zkusím jen ty praktické.

Letošní klání je u konce.  -upije čaje- Jaké téma by sis představovala v tom příštím a máš nějaké tipy, klidně z kterékoliv koleje, kdo by se jej v budoucnu mohl účastnit?

Tak to opravdu netuším, zajímavých témat je hodně, ale nevím, které by se k sedmiboji hodily, a myslím, že vybírat nějaké musí být hrozně obtížné, ale to letošní se mi opravdu líbilo, zjistila jsem hodně zajímavostí o historii našeho hradu, které bych jinak nejspíš nikdy nezjistila a když se chvíli nedalo dostat do Godrikova dolu nebo na Příčnou, bylo to občas trochu k vzteku, ale ve skutečnosti mě to bavilo a našla jsem díky tomu nějaké zkratky, například do zvířecího útulku, které používám doteď. Příští sedmibojaře si vůbec netroufám tipovat, protože u většiny nevím, jak by jim šly kreativní části, a u praktických se můžu podívat na letošní výsledky, ale ty také nemusí vždy vše vypovídat, takže to nemůžu říct -usměje se-.

Zabrousíme i do řad fialových, kde jsem se pokusila na pár otázeček vyptat našeho bývalého pana kolejního Nicholase McElena, který si Sedmiboj i po kolika letech stále rád zkusí a s úsměvem na tváři se statečně a se skvělými časy pere s nástrahami arény. 

Zdravím p. Nich,
je to pár let, co jste usednul do poroty sedmibojařského klání. Kdyby byla možnost zkusit si na této pozici stát znovu, chtěl byste nebo spíše ne a raději preferujete post diváka a fanouška? Či by vás třeba lákala organizace? -vyzvídá-

Hezký den, Mandy,
pokud bych na to měl časové a jiné možnosti, proč ne? -usměje se- Možná jsem už zapomněl, že hodnotit sedmibojařská díla nebyla procházka růžovým sadem, ale mělo to něco do sebe. Je tam určitý potenciál posouvat člověka dál. Jen je otázka, pokud čtyři hodnotitelé se snaží člověka posunout dál jinými směry, co z toho může vzniknout, že. Teď jsem byl ale rád za možnost diváka a fanouška. Samozřejmě jsem si některé práce i některá hodnocení pročítal. Důmyslná zadání a ještě důmyslnější vypracování. Ale vymýšlet ta zadání, udělat celý koncept, dát tomu tvar, příběh… ne, to ne. Organizovat bych to určitě nechtěl. To by bylo na mě silné kafe. Už i to hodnocení… Je iluze, že všichni soutěžící mají stejné výchozí podmínky. Druhák s jeho dvanácti lety zpravidla nedokáže udělat stejně nádherné vypracování jako jeho kolega/protivník o několik let starší a zkušenější. Pochopitelně jsou i výjimky, a nemusí jich být málo. Jenže všechny soutěžící pak hodnotíme podle stejného metru. Jednoduše jsou tam určité morální otázky. Jedna z nich může být, zdali má sám hodnotitel vyzkoušet udělat to samé, co měli udělat soutěžící – obě části.

Hned několikrát jste se do arény vrhnul po hlavě a vaše časy nejsou vůbec špatné, ba naopak. Změnil byste něco na praktických úkolech, nebo vám vyhovují tak, jak jsou? A jak to, neberte to špatně, na postarší ale určitě rozumnější kolena zvládáte? Lépe nebo hůře? -uculí se-

Pravda, později jsem si nemohl arénu vyzkoušet v dostupném čase, ale brzy se chystám projít zbytkem. Jeden úkol mě pokořil, ten s hledáním pravd a lží. Tehdy mi bylo sedmiborců vážně líto. Moc se mi ale líbil ten úkol, jak se skládaly dva výtisky Denního věštce. Jako čarostavitel obdivuji, že už před několika lety to hradní čarostavitel vytvořil. Jinými slovy mi ty úkoly, které jsem měl možnost zatím zkusit, vyhovují, až na tu výhradu k pravdám a lžím. To mi přišlo zbytečně šíleně náročné. Myslím ale, že ta starší kolena mi většinu úkolů pomohla dokončit, jsem díky nim trpělivější. To víte, na hodinu už musím vyrazit o chvilku dříve a než vyjdu všechny ty schody, trvá to, než se tam dostanu. Člověk má ale možnost se podívat z hradních oken a všímat si toho, co je a není na zdech. -mrkne-

Co si myslíte, že je nejtěžší pro sedmibojaře a jaké vlastnosti myslíte, že by měl takový účastník této soutěže mít? -zapisuje si- Je nějaký typ osoby, které byste do této soutěže chodit nedoporučoval? Myslíte, že byste vy sám v takové soutěži obstál?

Já sedmibojař naštěstí nikdy nebyl, ale hádám, že nejtěžší bude určitý tlak od koleje, jakési očekávání. A také tlak a očekávání od sedmibojaře samotného. Že se MUSÍ umístit mezi prvními. Určitě i nějaké vypořádání se s frustrací. Chce ten kreativní úkol splnit, ale třeba prvních pár dní neví, jak to udělat. Jak něčím zaujmout porotce. Takže sedmibojaři, předpokládám, jsou lidé, kteří si jednak umí naplánovat čas, musí se dokázat umět poprat s napětím a nervozitou v aréně, musí být trpělivý, mít kreativní myšlení, musí se umět vyrovnat se zklamáním sebe sama… vážně hodně náročná soutěž. Plus, když si vzpomenu na Kimonku, brilantně zvládat milion a jeden předmětů k tomu, nemluvě o mudlech.
Určitě bych nedoporučoval sedmiboj člověku, který se vzdá po první překážce. Schopnost zdolávat překážky hraje prim. Člověku, který se nedokáže vyrovnat s kritikou a hned ji staví do osobní roviny. Člověku, který nezvládá samostatně přemýšlet. Který potřebuje na vše instrukce. Člověku, který potřebuje něco dokázat ostatním, na rozdíl dokázat něco sobě. A člověku, který není zvídavý.
Jestli bych obstál… Co je obstát -zasměje se- Dokončit? – Snad ano. Uspokojivě se umístit? – Tím si nejsem jistý.

Zkoušel jste si odhadnout pořadí soutěžících? Pokud ano, trefil jste se alespoň s něčím, nebo jste pohořel jako já? -pobaveně se usměje-

Nezkoušel, na to jsem neměl věštecké koule. -pousměje se- Když jsem se pak díval na výsledky, slečna Sherly dopadla perfektně, především v kreativní části. Všechna čest a sláva. Překvapilo mě ale, že třeba pan Zpytlehněv se umístil tam až kdesi níže. Čekal jsem, že bude o pár příček výš.

A jako poslední tu pro dnešek máme další druhačku a to pokladničku celé koleje Niku Moons, která se stará o všechny galeony, sprečky i svrčky jako o oko v hlavě.

Ahoj Niko,
Máme celý Sedmiboj za sebou. Jak se ti celé klání líbilo? -usměje se- Měly by se podle tebe takové akce konat častěji?

Celý sedmiboj sa mi veľmi páčil. -usmeje sa- Najviac sa mi asi páčilo ako sa celá koľajka a baby medzi sebou podporovali. Veď tak by to aj malo byť. Podobné akcie by sa možno mohli konať častejšie, no myslím si, že je práve čaro aj v tom, že na sedmiboj treba čakať a pečivo sa pripravovať.

Jak se ti dařilo zápasit v aréně? Dokážeš si představit, čím vším si museli projít sedmibojaři projít? A dokážeš si představit za pár let představit v této pozici sebe? -zapisuje poznámky-

V aréne sa mi darilo hlavne vďaka mojej patrónke. Sama seba v úlohe sedmibojara si predstaviť veľmi neviem. Nemám dostatok skúseností, ktoré tam treba. No raz by som si to vyskúšala, veď prečo nie.

Byly pro tebe strašákem kreativní úkoly, nebo ses nebála je vyzkoušet? A jak se ti líbila vypracování sedmibojařů? -dopíše otazník a čeká na poslední odpověď-

Kreatívne úlohy mi sami o sebe problém nerobili, no kvôli škole som ich nikdy veľmi nestíhala robiť, čo ma dosť mrzi. Sedmibojarov veľmi obdivujem, pretože určite mali tiež školu / prácu a i napriek tomu vytvárali veľmi pekne diela.

Pro Žlutého Trimela
Amanda Wright