Trimeles / Archiv 2005–2009 / 17. číslo (30.10.2007) / Letitia te Tiba o zahraniční stáži
Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny

17. číslo (30.10.2007), Archiv 2005–2009

Letitia te Tiba o zahraniční stáži

Jak jistě všichni víte, v loňském školním roce na naší škole nebyla přítomná paní profesorka Letitia te Tiba. Madam Letti využila příležitosti vycestovat na zahraniční kouzelnickou univerzitu. Teď se nám po roce vrátila pěkně opálená zpět, tak jsem se rozhodla, že s ní udělám krátký rozhovor. Madam Letti byla tak hodná a udělala si na mě chvilku čas.
Dobrý podvečer madam Letti, jsem ráda, že jste souhlasila, že se mnou uděláte rozhovor pro náš kolejní časopis. Vrátila jste se z roční zahraniční stáže, můžete mi říct, jakou zemi nebo země jste vlastně navštívila na jakých vzdělávacích institucích jste pobývala?
Radostný deň aj vám :) Rada sa podelím o svoje zážitky a skúsenosti. Chcela som si rozšíriť si vzdelanie v oblasti fortunacie a práce s mládežou. Preto som sa prihásila na čarovnú univerzitu Bubu Malaiga v Mali v Afrike.

Můžete čtenářům prozradit, kde se Vám v Mali líbilo nevíc?
Mali je veľká krajina. Veľkú časť jej rozlohy zaberajú púšte a práve v púšti sú najväčšie územia obývané čarodejníckou verejnosťou. Čarodejnícke spoločenskvá využívajú svoje schopnosti prežitia v podmienkach, ktoré sú pre muklov zvlášť náročné. Páčil sa mi systém šetrného zavlažovania pomocou aguahua (sú to nejaké očarované trubky, ktoré vedú vodu z hlbokých studní a dokážu ju presne dávkovať, aby ani kvapka nevyšla nazmar) Príjemné boli prechádzky v umelecky pestovaných pieskových záhradách, alebo návštevy safari, kde som sa stretla s pieskovým bubu, či piesočníčkom. Zaujímavá bola návšteva zábavného parku so simuláciou piesočnej búrky… Ale asi najviac som sa tešila z cekového spoznávania krajiny a ľudí v nej.

Zmínila jste se, že jste se setkala s písečným bubu a písečníkem. Jak si mám tato stvoření představit, jsou něčím nebezpečná?
Obe sú to milé stvorenia. Aj keď bubu niekedy naháňa strach. Často sa pohybuje v piesočných dunách, alebo letí vzduchom počas piesočnej búrky. V niektorých kmeňoch pretrváva povera, že môže počas búrky uniesť kozičku, alebo aj malé dieťa, ak na neho nedajú rodičia pozor. Ale v skutočnosti za tieto nešťastia nie je zodpovedný bubu. Živí sa drobnými živočíchmi, ktoré nachádza ukryté v piesku pred horúcim slnkom.
Piesočník v niečom pripomína hrabáka. Žije zahrabaný v piesku a aj jeho sfarbenie je dokonale prispôsobené tomu, aby splynul s okolitou piesočnou krajinou. Celé dni prehrabáva piesok a hľadá poklady. Pokiaľ by ste mali topánky ozdobené kovovou sponou, je dosť možné, že by vás chytil za nohu a pokúsil sa vás vyzuť, ale inak nebezpečný nie je. V safari sme mu občas hodili mincu, alebo farebné sklíčko, aby sa vynoril z piesku a my sme ho mohli vidieť. Narozdiel od hrabáka, piesočník sa teší z každej ligotavej ozdoby.

Absolvovala jste zahraniční stáž, o co jste si při ní rozšířila svůj obzor? Mají v zahraničí nějaké jiné metody výuky, než u nás?
V Afrike vo všeobecnosti viac dbajú na prirodzené vlohy a hybné sily človeka. Viac využívajú to, čo v človeku je, jeho prirodzený naturel. V školách sú slobodnejší od mnohých predpisov a nariadení, ale zároveň viac dbajú na dodržiavanie zvyklostí a rituálov. Iným slovom, študenti uznávajú autoritu profesora s absolutnou samozrejmosťou a ten má viac menej voľnú ruku v tom, ako vedie vyučovanie. Samozrejme, pre učiteľa je absolutnou autoritou riaditeľ a tak ďalej.
Zdá sa mi, že sú hodiny viac prispôsobené osobnosti profesora i žiaka a hlavne, výuka je tam oproti európskej kultúre priam naplnená emóciami.

Účastnila jste přednášek jako přednášející?
Nie, naopak. Princíp výuky spočíval v poznávaní role študenta. To znamená, že sme sa väčšinu času venovali empatickým cvičeniam. Vžívali sme sa postupne do role rôznych tvorov, no ja som najviac času trávila spoznávaním života študentov. Ako sa cítia v rôznych situáciach a podobne. Skrátka, aby som vedela v praxi študentom lepšie porozumieť a viesť vyučovanie tak, aby bolo pre nich čo najviac prínosné.

Hodláte své nově nabyté zkušenosti nějak uplatnit na naší škole? Budete z nových poznatků vycházet při své výuce?
Určite, mnohé skúsenosti, ktoré som nadobudla použijem. Veď hlavným úmyslom môjho štúdia bolo získať poznatky a zručnosti, ktoré by mi pomohli lepšie porozumieť študentom a viesť výuku tak, aby im lepšie vyhovovala. Verím tiež, že niektoré poznatky využijem aj pri rozhodovaní o celkovom fungovaní školy v školskej rade.

Stýskalo se Vám po nás aspoň trochu nebo byl Váš program tak nabitý, že to stek ani nezbyl čas?
Máte pravdu, program bol tak zaujímavý a naplnený, že som takmer ani nemala čas pomyslieť na to, ako mi chýbate ;) Ale boli chvíľky, keď som si večer unavená sadla na rohož, zavrela oči a zatúžila som byť vo svojom žlto-fialovom kabinete, či čierno-žltej kolejní miestnosti. Ale musím povedať, že správami z domova som bola bohato zásobená. Bola som v stálom kontake s vašim kolejním, kolegom Reninom, ktorý ma oboznámoval so všetkými novinkami. Okrem toho som sa veľmi často mohla tešiť z mnohých sov, čo mi chodili od študentov, či kolegov.

Nám jste také chyběla, ale naštěstí to rychle uteklo. Děkuji za čas, který jste si našla pro náš rozhovor. Doufám, že se Vám povede nový zkušenosti zúročit ;) Chtěla byste nazávěr popřát něco svým studentům?
Áno, všetkým mrzimorským, ale nie len mrzimorským želám, aby sa im darilo napĺňať naše mrzimorské heslo: Priateľsky, s nádejou a úsmevom.
Želám vám radostné dni a pokojné noci :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*