Trimeles / Nováčci / Deep: Moje začátky v Bradavicích
Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku

Nováčci

Deep: Moje začátky v Bradavicích

Den před posláním sov jedincům, kteří dávali žádost o registraci, jsem si myslel, že se nikdy nemůžu dostat na školu čar a kouzel v Bradavicích, protože jsem jedináček z mudlovské rodiny.
Den, kdy měly sovy roznášet dopisy o přijetí a nepřijetí, mi začalo být úzko, a tak jsem si sednul doma k topení, kde jsem čekal, než mi začne klepat na okno sova.Po pár minutách čekání jsem se skulil do klubíčka a usnul jsem jako dudek. Přesně v 22:21, takhle pozdě večer jsem se vzbudil a za zavřeným oknem lítala sova. Pošta z Bradavického hradu ležela na parapetu a já s úzkostí jsem ji otevřel a dozvěděl jsem se, že jsem byl přijat. Okamžitě jsem si sbalil věci a dospal jsem noc.
Ráno, jak jsem vstal, tak jsem se vydal na nástupiště do Bradavic, už na kouzelnickém nástupišti to vypadalo velmi hezky, krásné zděné tunely.
Vlak do Bradavic vyjel přesně v 11:00, z vlaku jsem se koukal po okolí a bylo velmi nádherné, krásně zelené louky, lesy byli krásně tvořené a cesty byly velmi udržované.
Dorazili jsme na školu čar a kouzel, kde hned druhý den jsem se zúčastnil zařazování do kolejí, sice za dveřmi hradu, když mě nechtěli pustit dovnitř kvůli kapacitě míst, ale byl jsem velmi moc spokojený, že jsem se dostal do Mrzimoru, koleje žlutých jezevců a velmi skvělých lidí.
V Mrzimoru, kde je mnoho super lidí velmi chytrých, bystrých a taky srandovních, jsem očekával, že budu mít nový domov.
Po rozřazování mě konečně pustili dovnitř a hned jsem se rozeběhl za prefektem do kolejní místnosti, kde byly vyvěšeny vlajky s jezevcem a obrazy. Taky mě v kolejní místnosti zaujal krb, kde plamínek hořel neustále. V kolejní místnosti bylo mnoho nástěnek, například o bodování, tresty žáků, důležité info a taky zastoupení koleje. Hned jsem tam seděl a poslouchal instrukce a rady prefektů a starších lidí kolem mě. Potom jsme dostali volno po celém hradu, který není zrovna malý. Hned jsem se byl podívat do svého pokoje, kde jsem měl skříň na prádlo, postel, psací stolek a všechny potřebné věci nutné k údržbě pořádku, bylo to tu mnohem luxusnější než doma u mudlovské rodiny.
Vyšel jsem z pokoje, kde jsem měl vyskládané věci v komínkách, na chodbu, kde bylo nejmíň 500 obrazů, které na mě pořád něco žvachtaly – bylo to úžasný, velmi kouzelnické dojmy jsem měl, když na mě obraz mluví.
Došel jsem na konec chodby a vešel jsem na ošetřovnu, ta se mi moc nelíbila, nechtěl bych, abych tam skončil, ale nepřál jsem to ani nikomu jinému.
Potom jsem vyrazil do největší místnosti na škole, a to byla Velká síň. Vešel jsem dovnitř. Bylo tu velmi živo, kolejní duchové lítali nad stoly kolejí, to bylo úžasný, myslel jsem si, že jsem v sedmým nebi, oči se mi rozzářily, div jsem nebrečel.
Chvilku jsem si tam poklábosil a koukal na skvělý oblečení, co mají bohatší lidé, než jsem já. Taky zde bylo velké množství obrazů a kantoři, kteří byli velmi kouzelnického vzhledu…někteří měli na pohled zlé tváře a někteří se usmívali.
Poté jsem se šel podívat na Letovou plochu v Prasinkách a na krámy, co tam byly. Prolezl jsem všechno, co jsem stačil, ale nejvíc mě zaujala letecká plocha. Hned jsem si u půjčovny půjčil zadarmo koště a lítal jsem na něm až skoro do večera.
Večer jsem si prohlídnul naposled pohyblivé schody a koupelnu na pokoji,
kde od teď budu bydlet.
Ulehl jsem a koukal jsem z okna na hvězdy a úžasné famfrpálové hřiště. Můj sen, který jsem si uvědomoval ráno, byl o tom, jak je tahle škola úžasná a že budu nejlepší odrážeč v koleji….Taky jsem si ráno říkal, že je to tu lepší než doma u mudlů. Kamarády jsem zatím moc nepoznal, tak doufám, že se tu taky seznámím. Jinak je to tu prostě celý super, doufám, že bude více srandy než v mudlovském světě.
Na závěr: moje dojmy jsou kouzelnické, extrémně uspokojující, rozzařující můj úsměv a taky přátelské.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*