Trimeles / Nováčci / Deep: Moje začátky v Bradavicích
Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1

Nováčci

Deep: Moje začátky v Bradavicích

Den před posláním sov jedincům, kteří dávali žádost o registraci, jsem si myslel, že se nikdy nemůžu dostat na školu čar a kouzel v Bradavicích, protože jsem jedináček z mudlovské rodiny.
Den, kdy měly sovy roznášet dopisy o přijetí a nepřijetí, mi začalo být úzko, a tak jsem si sednul doma k topení, kde jsem čekal, než mi začne klepat na okno sova.Po pár minutách čekání jsem se skulil do klubíčka a usnul jsem jako dudek. Přesně v 22:21, takhle pozdě večer jsem se vzbudil a za zavřeným oknem lítala sova. Pošta z Bradavického hradu ležela na parapetu a já s úzkostí jsem ji otevřel a dozvěděl jsem se, že jsem byl přijat. Okamžitě jsem si sbalil věci a dospal jsem noc.
Ráno, jak jsem vstal, tak jsem se vydal na nástupiště do Bradavic, už na kouzelnickém nástupišti to vypadalo velmi hezky, krásné zděné tunely.
Vlak do Bradavic vyjel přesně v 11:00, z vlaku jsem se koukal po okolí a bylo velmi nádherné, krásně zelené louky, lesy byli krásně tvořené a cesty byly velmi udržované.
Dorazili jsme na školu čar a kouzel, kde hned druhý den jsem se zúčastnil zařazování do kolejí, sice za dveřmi hradu, když mě nechtěli pustit dovnitř kvůli kapacitě míst, ale byl jsem velmi moc spokojený, že jsem se dostal do Mrzimoru, koleje žlutých jezevců a velmi skvělých lidí.
V Mrzimoru, kde je mnoho super lidí velmi chytrých, bystrých a taky srandovních, jsem očekával, že budu mít nový domov.
Po rozřazování mě konečně pustili dovnitř a hned jsem se rozeběhl za prefektem do kolejní místnosti, kde byly vyvěšeny vlajky s jezevcem a obrazy. Taky mě v kolejní místnosti zaujal krb, kde plamínek hořel neustále. V kolejní místnosti bylo mnoho nástěnek, například o bodování, tresty žáků, důležité info a taky zastoupení koleje. Hned jsem tam seděl a poslouchal instrukce a rady prefektů a starších lidí kolem mě. Potom jsme dostali volno po celém hradu, který není zrovna malý. Hned jsem se byl podívat do svého pokoje, kde jsem měl skříň na prádlo, postel, psací stolek a všechny potřebné věci nutné k údržbě pořádku, bylo to tu mnohem luxusnější než doma u mudlovské rodiny.
Vyšel jsem z pokoje, kde jsem měl vyskládané věci v komínkách, na chodbu, kde bylo nejmíň 500 obrazů, které na mě pořád něco žvachtaly – bylo to úžasný, velmi kouzelnické dojmy jsem měl, když na mě obraz mluví.
Došel jsem na konec chodby a vešel jsem na ošetřovnu, ta se mi moc nelíbila, nechtěl bych, abych tam skončil, ale nepřál jsem to ani nikomu jinému.
Potom jsem vyrazil do největší místnosti na škole, a to byla Velká síň. Vešel jsem dovnitř. Bylo tu velmi živo, kolejní duchové lítali nad stoly kolejí, to bylo úžasný, myslel jsem si, že jsem v sedmým nebi, oči se mi rozzářily, div jsem nebrečel.
Chvilku jsem si tam poklábosil a koukal na skvělý oblečení, co mají bohatší lidé, než jsem já. Taky zde bylo velké množství obrazů a kantoři, kteří byli velmi kouzelnického vzhledu…někteří měli na pohled zlé tváře a někteří se usmívali.
Poté jsem se šel podívat na Letovou plochu v Prasinkách a na krámy, co tam byly. Prolezl jsem všechno, co jsem stačil, ale nejvíc mě zaujala letecká plocha. Hned jsem si u půjčovny půjčil zadarmo koště a lítal jsem na něm až skoro do večera.
Večer jsem si prohlídnul naposled pohyblivé schody a koupelnu na pokoji,
kde od teď budu bydlet.
Ulehl jsem a koukal jsem z okna na hvězdy a úžasné famfrpálové hřiště. Můj sen, který jsem si uvědomoval ráno, byl o tom, jak je tahle škola úžasná a že budu nejlepší odrážeč v koleji….Taky jsem si ráno říkal, že je to tu lepší než doma u mudlů. Kamarády jsem zatím moc nepoznal, tak doufám, že se tu taky seznámím. Jinak je to tu prostě celý super, doufám, že bude více srandy než v mudlovském světě.
Na závěr: moje dojmy jsou kouzelnické, extrémně uspokojující, rozzařující můj úsměv a taky přátelské.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*