Trimeles / Co se kde šustne / Zážitky s Nimbusem (z Polska)
Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku

Co se kde šustne

Zážitky s Nimbusem (z Polska)

Zajímavé příhody z prázdninových cest nám poslala Herwen Indil Eruvea

Prázdniny trávíme s Alcielle jak v Bradavicích, tak střídavě i doma s našima.
17. srpna jsem měla s taťkou velice zajímavé pořízení v Polsku a nemohla jsem jinak, než se s vámi o to podělit :).
Taťka asi v jedenáct hodin prohlásil, že jeho koště potřebuje nutnou opravu, jelikož se na něm už nedá lítat. Chtěl jet do sousedního Polska, kde prý jako jediní mohou napravit škody, utrpěné na jeho relativně novém košťátku (koupil si jej asi před rokem od nějakého lajdáckého kouzelníka). Jelikož jsme ale ve dne nemohli letět (taťka také ne, byl by mu život milý), tak jsme si od mudlovských sousedů půjčili jejich auto s tím, že potřebujeme vyřídit nějaké nákupy na malé burze.
Jelikož jsou polské hranice od nás jen asi 20km, tak to tam celkem známe a nemáme problém tam dojet. Dojeli jsme tedy do Českého Těšína a z něj přes řeku (a teď už jen pomyslnou hranici) do Polského Těšína. Až v něm mi však taťka řekl, že v obchodě, který hledáme, byl naposledy před osmi lety.
Mezitím se v milém Těšíně leccos změnilo. Poláci i Češi z obou Těšínů respektují jen dvě dopravní značky a to kruhový objezd a jednosměrku. Takže si asi dovedete představit, jak jsme krásně asi hodinku bloudili. Poté jsme se nějakým zázrakem dostali na starou cestu, kterou taťka podle svých slov poznal. Na oné cestě jsme však strávili další půlhodinu hledáním cedulí onoho maskovaného kouzelnického obchodu.
Pak jsme přeci jen našli nějakou tu odbočku, která taťkovi rovněž připadala známá a konečně jsme se dostali do milého obchůdku. Tam nám majitel řekl, že ony součástky nemají, ale že s tím něco udělají. Vzal naše koště dovnitř ke dvěma kouzelníkům. Pak vzal klíčky od našeho mudlovského auta a odešel neznámo kam. V tu chvíli jsme si s taťkou poprvé uvědomili, že taky už nemusíme nikdy odjet :D. Mezitím se oba kouzelníci vrhli s nadšením na taťkovo košťátko Nimbus 2008, problém ale byl, že proutí měli z Nimbusu 2009. Trošku polsky rozumím, ale naštěstí ne úplně, protože z komunikace obou mužů nebylo občas jasné, jestli vědí, jak závady spravit :D. Věděli jsme, že je proutí sežehlé, ale až jej odstranili úplně, tak jsme zjistili jak moc. Bylo celé prolezlé dřevomorkou a místy úplně vyžrané. Jelikož ale konec násady, který se napojuje na proutí, byl z Nimbusu 2008, tak nemohli najít nic, co by tam pasovalo. Asi po hodině a půl usilovného zkoumání, nasazování, kleteb, kouzelných zaříkadel a hůlek dosáhli toho, že nové proutí z Nimbusu 2009 jim přestalo s násadou sedět úplně :D. Když přišel majitel obchodu, tak padla věta: „Vy si fakt myslíte, že to bude fungovat?“ (To už na taťku i mě dopadaly první náznaky šíleného smíchu, zatím jsme ale jen vtipkovali a drželi se stranou od jisker).Oni mu odpověděli něco ve smyslu, že jestli to nedokážou dát k sobě, tak ne :D. Tak jim poradil, ať uříznou kousek násady a dají tam nový spoj, co bude sedět i k novému proutí. Provedli a nějakým zázrakem to koště bylo vcelku a bylo schopno letu :D. Majitel nám došel pro klíčky, taťka zaplatil velmi nízkou cenu asi 4 galeonů a mohli jsme odjet do háje…ehm, tedy domů. Když jsme se napojili na centrum Polského Těšína, zeptal se mě taťka, jestli koupíme okurky na zavaření. Řekla jsem „Proč ne, je přeci okurková sezóna :D“ Problém ale opět nastal, když jsme se snažili dostat z centra na malou burzu. Při našem asi pátém pokusu jsme se dostali druhým výjezdem opět do Českého Těšína :D (to už naše euforické šílenství propuklo v nevázaný řehot). Po dalších deseti minutách bloudění (díky jejich úžasným jednosměrkám) jsme se konečně dostali k správnému vjezdu zpět do Polského Těšína a taky na malou burzu. Naštěstí hned v prvním stánku okurky měli. Jeli jsme tedy domů. Přijeli jsme asi o půl třetí a vyhládlí jsme se vrhli na oběd, který nám mamča připravila. Auto jsme vrátili sousedům i s pytlem okurek a začali doma zavařovat. Dopadlo to tedy dobře, až na to, že krokodýl byl proti mně baba, když jsem loupala a krájela cibuli :D.

Vaše Herwen :)

3 komentáře

  1. Letitia 27. 8. 2010 11:19

    Podľa nadpisu som si už myslela, že to bude o koštěti pana ředitele Nim-bus. ;-)

  2. Sophia Glis Glisová 27. 8. 2010 12:29

    Jé, to mi nedošlo, že Nimbus se jmenuje podle našeho pana ředitele:)

  3. Nebelbrach.Mechacha 27. 8. 2010 16:02

    No jo, vy jste jeli do Polského Těšína. Chyba. V Cieszyně poskytují daleko lepší služby. :-)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*