Trimeles / Nováčci / Nováčkovský dopis mamince
Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter

Nováčci, O naší koleji

Nováčkovský dopis mamince

Do své korespondence nám dala nahlédnout
zbrusu nová studentka Mrzimoru Samantha Ulvenová!

Ahoj mami,
tak hádej, do jaké koleje mě Moudrý klobouk zařadil. Přemýšlíš, tipuješ? No nebudu Tě dlouho napínat, jsem v MRZIMORU! Super, že? Jsem nadšená, sice mi bylo docela jedno, do jaké koleje se dostanu, ale tahle je fakt super. Kdybys viděla tu krásně žlutou. Není to normální žlutá, jakou znáš a jaká se všude objevuje. Je to žlutá jako sluníčko. Je to žlutá jako přátelství. Je to žlutá jako štěstí. Fakt jsem nakonec ráda, že jsem tam, kde jsem :-)
Jak mám dál pokračovat? Co chceš slyšet jako první? Je toho tak strašně moc, co bych ti chtěla napsat, ale nevím, kde začít. Asi tím, jaké byly moje první dojmy ze školy. Bylo to takové zvláštní, nic moc teda. Vím, na Hogwarts je už jakási společnost, do které se špatně vstupuje novým lidem. Ale stejně, aspoň pozdravit by mohli. Kolikrát jsem vešla do Velké síně, a nikdo si mě nevšiml, nikdo mě nevnímal. A to jsem mohla zdravit a uklánět se, jak jsem chtěla. Bylo to pro mě smutný, říkala jsem si, jestli tady mám nějakou šanci, zařadit se mezi stávající studenty. Vím, každý si tím musel někdy projít, ale znáš mě. Jednou si něco usmyslím, zatvrdím se a nikdo se mnou ani nehne. Tak doufám, že mě tady žádný „záchvat“ nechytne a vydržím. Byla by škoda zahodit takovou šanci a hlavně, když jsem ve žluťoučké koleji . Uvidíme…
A hrad jako takový? To byl první pohled opravdu pro bohy. Už když jsme přijížděli k hradu, ach… kdybys to viděla. Hrad se tyčil nad jezerem, před lesem. Ohromný ve své… ve své… mohutnosti, majestátnosti… asi to není to pravé slovo, ale jinak to asi vyjádřit nejde, prostě to bylo úžasné. Jednou se mi možná tento pohled omrzí, ale to za hodně, hodně dlouho, protože tenhle pohled… však si ho sama beztak ze školních let pamatuješ, to byla krása.
A pak jsme vešli do Velké síně, tentokrát si mě všichni všímali, všechny oči směřovaly na mě a na další nováčky, to byl aspoň pocit, to se mi líbilo, i když už to bylo trošku moc a znervózněla jsem. Pak dlouho nic a nakonec jsem přišla na řadu a Moudrý klobouk vykřikl, jak už víš, Mrzimor! Jé, to se mi ulevilo, že už mám kam jít, že se nemusím vracet do studeného nováčkovského křídla. Pak jsme se skvěle najedli a konečně nás vedli do mrzimorské kolejní místnosti. Vím, znáš ji ze svých dob, ale do dneška se jistě hodně změnila. Je tak pěkná, teplá, útulná. Na stěnách visí hromady obrazů z dob minulých i přítomných. Prefekti, primusi, kolejní ředitelé, významné osobnosti koleje… krásný pohled, třeba se na tu stěnu taky jednou dostanu… A víš co. Normálně máme kolejní krysu. Jmenuje se Fousek a je fakt roztomilý. Na začátku jsem z něj měla trošku strach, ale je miloučký. Asi jsem se do něho zamilovala :-) Zase, znáš mě a moji úchylku na zvířátkách všeho druhu, jen je musím trošku poznat.
A lidi v koleji? Zatím jich moc neznám. Víš co, první den. Ale snad se rozkoukám. Zatím znám akorát Sophii, naši šéfredaktorku kolejního časopisu Žlutý Trimeles, zdá se milá, dost mi teď, ze začátku, pomohla s různýma hloupýma otázkami novačky :-) (To se divím, já bych na sebe asi takovou trpělivost neměla ). Tak snad s ní budu vycházet, přála bych si to. Už třeba proto, abych mohla čas od času přispět svojí troškou do mlýna do časopisu. A pak Felicitas, ta mi představila Fouska, zrovna mu nesla snídani, když jsem ho poprvé uviděla. Jo a moje patronka je Natalie, šéfka kolejního družstva famfrpálu, tak uvidíme, jaká bude, zatím se se mnou nespojila, ale jsem na ni taky zvědavá. Famfrpál bych si ráda zahrála, na zadku nedokážu sedět moc dlouho.
Tak jo, mami, já se zatím loučím. Brzo se Ti zase ozvu, slibuju, ale teď musím jít pokukovat po hradě a zjišťovat novinky.
S láskou tvoje Sam

7 komentáře

  1. Anonymous 2. 9. 2010 11:19

    Samantho moc pěkný dopis a jsem ráda, že se ti u nás zatím líbí :)

    Natalie

  2. Anonymous 2. 9. 2010 12:02

    Moc hezké! :)
    Já říkal, že u žlutých se zalíbí každému :)

    Paul

  3. Sophia Glis Glisová 2. 9. 2010 13:22

    Vylepšení – nové obrázky, které někde vyštrachala Sam. Ovšem kdyby byly vlastnoruční, tak by to bylo ještě skvělejší.
    Jinak musím ale říci, že mám ze Samanthy velkou radost a pokud bude chtít, může se v rekordní době stát stálou redaktorkou:)První článek a hned tak pěkný!

  4. Tina 2. 9. 2010 13:29

    Krásny článok, taký strašne pozitívny. Dobre sa čítal :))

  5. Nebelbrach.Mechacha 2. 9. 2010 21:02

    Ve VS je občas těsno a stává se, že na nově příchozího nikdo nezareaguje. To holt člověku nesmí zkazit náladu. ;-)

  6. Vicky 3. 9. 2010 13:13

    Moc hezký článek, doufám, že budeš psát ammince častěji! ;) Doufám, že máš i tatínky, babičky, sourozence, tětičky… :)

  7. Anonymous 6. 9. 2010 15:23

    Je fajn, že studenti ještě píší rodičům! Moc se mi ten nápad líbí.
    Jinak k té Velké síni – ono to není záležitost jen nových tváří. Dost záleží na tom, kdo ve Velké síni zrovna je. Když se to sejde špatně, nereaguje nikdo ani na příchozí „staré známé tváře“. =)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*