Jo, po Vánocích jsme se s Fouskem letěli s mudly podívat do vzdáleného Egypta až za Středozemním mořem. Nechci nikoho zatěžovat tím, co jsme si zabalili, Fouskovi jsem musel ze dvou kufrů udělat jeden – říkal jsem mu, že jídlo si s sebou brát nemusí, že bude mít tam, ale on chtěl mít jistotu.
Ale určitě vám objasním způsob cesty, protože jsme se rozhodli cestovat po mudlovsku pomocí tzv. letadla. Je to takový velký stroj s křídly, který z neznámého důvodu létá velmi vysoko ve vzduchu (několik mil) a také velmi rychle (tak okolo 600 mil). A nemyslete si, není to jen tak, musíte mít pro to speciální plochu a je kolem toho strašně mudlovin.
Dělá hrozný hluk a člověk tam musí být připoután a má strašně malý prostor. Krom toho, kdyby se nekoukal z okénka, tak vůbec není, že je ve vzduchu. Každopádně cestování po mudlovsku vzduchem už nechci zažít, je to odporné. Ještěže si kouzelník může zpříjemnit cestu tolika užitečnými kouzly, jinak by se kouzelník zbláznil, mudlové jsou asi zvyklí.
Na prvním obrázku je ten ďábelský stroj společně s Fouskem, který se projevil jako velmi fotogenický tvor. Dále je na obrázku vidět Fousek producírující se na palubě letadla a na poslední je slečna, která obšťastňovala pasažéry a mermomocí se chtěla s Fouskem vyfotit, tak jsem to té mudle dopřál. Když jsem jí ale oznámil, že to jde do časopisu, nechtěla o tom ani slyšet, dokud jsem jí nepřesvědčil, že těmi čtenáři se to tolik nehemží. A poslední foto je již ze střediska z Marsa Allam – to, že se tam pod přísným zákazem nesmí fotit ono středisko s letadly, to jsem se dozvěděl až pak.
Nicméně další foto je již Fousek, který leží na lehátku na pláži, kde se opaluje a užívá si sluníčka. Ono tam taky nic jiného dělat nešlo, takže člověk tam trávil dlouhé chvíle pouze učením či čtením knih. Skoro všichni v hotelu byli mudlové a kouzelníků se tam nacházelo opravdu málo, krom toho národnost většiny rekreantů byla ruská nebo italská a to my s Fouskem neumíme. Krom toho jsme nenašli žádné jiné krysáky, ale taky jsem mu dával volnost, takže si nejsem úplně jistý.
Další fotky jsou fotky moře. Voda se hemžila rybami, které jsou pravděpodobně zvyklé na teplotu spousty stupňů, škoda, že kvůli velkým vlnám jsme do vody nemohli. Ale jsme kouzelníci, proto jsme si s Fouskem tak nějak poradili a vykoupali jsme se.
Musím uznat, že jedna věc se opravdu (ne)povedla! A to bylo počasí na přibližně půl hodiny jednoho dne. Během chvíle to spláchlo celý hotel. Prý takový déšť padesát let nezažili! Vůbec na to nebyli připravení, kdybych jim neustále (kouzly) neopravoval veškeré spáry, strop by se jistojistě zřítil, jako to dopadlo v hotelu vedle. Nicméně fotky z toho byly krásné, když přetekl bazén a všude se povalovalo jen samé bahno. Fousek z toho byl všecek vyděšený a párkrát spadl do vody, proto jsem pak šel radši na pokoj.
Ten déšť byl opravdu zničující, než všechno dali dohromady, byl už skoro konec našeho zájezdu.
Užili jsme si ale i spoustu zábavy, například zde je naše oblíbená myš hrající si na klouzačce, ještě mokré z deště.
Pohled na poušť a zaprášený nápis a poté jsou to slunečníky při zapadajícím slunci.
A posledních pár fotek je z výletu, který jsme absolvovali do nedaleké vesnice. Arabů se tam pohybovalo opravdu hodně a neměli jsme z toho nejlepší pocit. Ale pevnost, kterou jsme navštívili, stála za to! Na prvním fotu je Fousek u jakéhosi faraóna a na druhém je u místního přístavu.
A na posledním obrázku z výletu je mešita a arabská zahalená žena.
Věc, která mě potěšila vůbec nejvíc, bylo místní stravování. Opravdu nám oběma moc chutnalo, měli tam tolik salátů, dortů, masa a exotických plodů, že nám to vážně přišlo k duhu!
Teď je čas se rozloučit, cestu zpátky jsme raději zvolili na klasickém koštěti a je čas užívat si zimy, tak na shledanou u dalšího výletu!
Ostatní fotky jsou ke shlédnutí zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=96332&id=1514066083&l=429372859b
Váš Paul Brewer
Opravdu velikánská pochvala pro redaktora Paula!
Všichni redaktoři si od něj vezměme toto poučení:
Pokud chceš vkládat do článku hodně fotek, dej tam napřed všechny obrázky (od posledního po první) a až pak text. Hodně to usnadní práci, protože pozdější přemísťování obrázků jde fakt blbě!
Je to krásné :)
Miluju takovéto reportáže, fakt že jo!
Závidím ti (a Fouskovi) ten Egypt, já ještě nebyla dál než v Rakousku nebo z druhé strany na Slovensku. Příště se vám propašuju do kufru :)
Víc takových článků!
Díky moc! :)
Dělal jsem si (kvůli vám :D) pěknou ostudu, například v letadle, když jsem prosil letušku o fotku s myší s tím, že je to do časopisu.
Pěkná dokumentace. =) A jsem na tom podobně jako Al – taky se budu muset někam propašovat, též jsem byla jen na Slovensku a v Rakousku. =D