Trimeles / Studentská tvorba / Mudlovský stánek - kino
Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter

Kvůli eseji do Studie mudlů jsem se měla vydat do nějakého mudlovského stánku. Vybrala jsem si kino a film Tacho. A Vy teď můžete posoudit se mnou, jaké to bylo a jestli to stálo za to…

Není to ani měsíc, co se v mudlovských kinech začal promítat film Tacho s Danielem Landou. Musím říci, že tohoto mudlovského herce mám ráda. Je takový svůj, o nikoho se nezajímá a tak. Vím, hromada lidí ho zrovna moc v lásce nemá, díky jeho minulosti. Ale každý má nějakou minulost, za kterou se stydí a kterou by chtěl třeba vymazat, tak nevím, proč bych ho měla odsuzovat. No ale to jsem trošku odbočila, měla bych se vrátit k tomu hlavnímu.

Protože jsem ten film chtěla opravdu vidět, rozhodla jsem se, že navštívím mudlovské kino. To je taková celá budova, ve které je pět až deset místností, kterým se říká sály. V těchto sálech jsou řady sedadel, které se po řadě zvedají. Takže ti úplně v první řadě, v řadě A, jsou nejvýše posazení z celého sálu. Pak to po řadách postupuje dolů, až třeba nějaká řada J je úplně dole. A naproti těmto řadám sedadel je velké plátno, na kterém mudlové promítají film, který jste si vybrali a na který jste si koupili vstupenku. Jak ten film promítají? To je mi docela záhadou. Kamarád mi jednou vyprávěl, že vzadu za sálem je nějaká menší místnost, kde mají ten film na takové jako kdyby pásce a nějakým malým kukátkem ho pouštějí na to velké plátno, které vidí všichni diváci. (Pozn. Diváci jsou mudlové, kteří se na film přijdou podívat). No a také říkal, že to nějak souvisí se světlem a s obrazem. Ale moc jsem mu neporozuměla. To je prostě nějaká ta mudlovská technika, kterou my nikdy nepochopíme. Ale musím říci, že to mají vymyšlené dobře.
Tak to bychom měli ten jakýsi princip kina. Akorát tedy musím říci, že když chcete do nějakého takovéhoto kina jít, musíte mít koupenou tu vstupenku už dříve, protože většinou když přijdete těsně před filmem, tak už jsou dobrá místa, to jsou ty místa nahoře, obsazená a na vás zůstanou akorát místa ve spodních řadách. Ovšem, protože je to plátno velké, tak v těch spodních řadách už pořádně není vidět a plátno nevidíte celé a musíte otáčet hlavu a tak. Prostě je lepší si vstupenku koupit již předem.

A teď k filmu Tacho, na kterém jsem byla. I když recenze na tento film nebyly nijak povzbudivé, tak mně se docela líbil. Byla to taková oddechovka. Jednalo se tam o dva životní osudy dvou nemocných lidí, kteří se nakonec dali dohromady a vyhráli prestižní mudlovský závod. Končilo to sice špatně a to tím, že se v onom vítězném autě nabourali. Ale oni by stejně časem umřeli, takže to bylo pro ně vlastně vysvobození. Byl to zvláštní film, jako je zvláštní Daniel Landa, ale mně se líbil a můžu klidně říci, že když budu mít jednou možnost ho zhlédnout znova, tak to udělám a klidně i vícekrát.

Zvláštní mi přišlo, že do tohoto kina jste si nesměli donést žádné svoje jídlo a pití. Vše jste si museli koupit u nich. Navíc prodávali asi jenom čtyři druhy pití a tři druhy popcornu, nějaký alkohol a nějaké gumové bonbóny, ale to bylo všechno. A ty ceny, které tam za toto zboží požadovali, no to byla také síla. Ale tak co, když jsou na to mudlové zvyklí, tak proč ne, že. :-)
A jestli bych se tam někdy vrátila? Určitě. Proč ne. Je to takové zajímavé zpestření každodenního života. A všimla jsem si, že tam bylo také mnoho mladých lidí, kteří si tak asi krátí čas na svých prvních rande. Ale jo, líbilo se mi tam a klidně si to někdy příště zopakuji :-)

A na závěr, kdo neviděl, tak nabízím nejlepší písničku z filmu:
Samantha Ulvenová

2 komentáře

  1. Anonymous 29. 1. 2011 14:16

    Hezký úkol, ale neubráním se kritice – ne snad, že bych se na ten film chystala, ale kdyby jo, asi by mě docela naštvalo, že bych si tady přečetla, jak dopadne. ;-)
    A jinak ano, mudlové a jejich kina, to je zážitek… Každopádně jídlo se tam dá propašovat (je třeba mít dost velkou kabelku). To mně spíš vadí ti mudlové, co vám sedí za zády, baví se nahlas („co se tam stalo?“ „a to teď umře?“ „proč neuteče?“) a chroupají popkorn, v horším případě vám ho hází na hlavu/záda… =D

    Cerri

  2. Sophia Glis Glisová 31. 1. 2011 12:25

    Á, tak zrovna tady je ten konec dost předvídatelný, ale děkujeme za upozornění, napříště si na vyzrazování děje dáme bacha:)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*