Trimeles / O naší koleji / Co se skrývá v mrzimorských pokojích III
Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka

O naší koleji

Co se skrývá v mrzimorských pokojích III

V dalším pokračování článku o tom, co všechno lze najít v mrzimorských pokojích za mazlíčky, nám představí svého pojeska Renušku Zlatuška Gollumková, kočičku Žofku a kocoura Mikeše Samantha Ulvenová a trochu smutnější příběh svého miláčka kocoura Viktora nám poví Rosalie Ellen Bradshawová. Tak čtěte dále, určitě se máte na co těšit :-)


Zlatuška Gollumková a fenka Renuška
Tak něco o mém mazlíkovi.
Je to fenka, plemeno neznámé, tedy klasický čistokrevný vořech. Tipujeme ji na knírače s jezevčíkem nebo s yorkšírem, ale těžko říct. Jmenuje se Renuška.
Renuš jsme si přivedli z útulku 30.10.2009, v podstatě ji máme doma jen díky mojí aktivitě. Do útulku sem v ten pátek volala jestli bychom si ji mohli vzít, protože o ni máme zájem, načež sem volala mamce, že ji tam stále mají a že tam pro ni může zajet. Jela bych pro ni sama, bohužel sem měla delší práci, mamka končila o dost dříve, tak tam zajela.
Renuš se bojí cizích lidí, k lidem, které nevídá dostatečně často, je velice nedůvěřivá. Seznamování – alespoň u mě – probíhalo tak, že jsem se jí věnovala prakticky neustále, pořád muchlovat, mazlit, volat na ní, pamlsky, a pochopitelně spaní se mnou v posteli. Problém s lidmi přetrvává dodnes, ale není to už tak, že by je brala velkým obloukem, venku ví, že když se jí člověk nelíbí, tak ho prostě obejde, doma když přijde návštěva tak se schovává pod stolem nebo pod židlí. Na rodinné příslušníky je zvyklá už po té době a vítá je.
Problém má taky s málými uzavřenými prostory, dveřmi. V domě, kde mamka bydlí je na výtah, schody, dveře, byt zvyklá, nevadí jí to, v cizím domě je problém dostat ji do baráku natož do výtahu. Stejný problém nastává při cestování – tramvaj, auto, autobus, vlak… zvládá to pouze formou přenášení a sezení na klíně, jinak nám slečna zvrací.
Renuška je poslušnej pes v pubertě, takže štěká jakmile vylítne z baráku, štěká když se něco kdekoli šustne, štěká když si hraje, štěká vlastně pořád, na druhou stranu dobrá bašta, mlsky a láska z ní udělala skvělýho mazla a společníka. Je jí na očích vidět, že je vděčná a myslím si, že na útulek, zimu a dobu, kdy se toulala nebo byla bita, pamatuje už jen trochu.
Povahově je to veselá psice, bystrá, pozorná, velmi rychle se učí, a je vděčná za každé pomazlení, pochvalu, hru, procházku. Je neskutečně šťastná když přijde páníček a paničky domu a dává to náležitě najevo. Takový svatoušek samozřejmě nebyla. V době kdy jsme ji měli krátce, tak likvidovala byt, když jsme musely s mamkou do práce a brácha do školy a ona byla doma sama, měla strach, že ji tam necháme. Ale to je pryč, když odejdou všichni pryč, rozvalí se na své milované žluté dece a chrápe. Renušce byly odhadem 3-4 měsíce, když jsme si ji vzali, takže dnes jí jsou zřejmě zhruba necelé dva roky.
Co jsem se odstěhovala, tak mi moc chybí.. Řeknu-li to trochu dětinsky, byla a je to moje nejlepší kamarádka, kterou teď vídám bohužel minimálně…


Vysvětlení fotek:
Renuš hlidá výtah – dlouhé chlupy jsou pryč, na jaře je ale taky zima, tak má obleček  připravená na procházku pozorně hlídá kdy přijede výtah :-)
Renuš lovec myší – ještě před ostříháním, je lovec od přírody :) málem mi sežrala morčata, venku at si loví co chce :-) hrabání jí velice baví
Renuš pozér – její velice oblíbená poloha, na dece, kterou poznala doma jako druhou věc (první byla řádná koupel), a kterou naprosto miluje, a všichni respektujeme, že je její :-)
Renuš požitkářka – touhle velmi oblíbenou pozicí všem říká „drbej, hlaď, rozmazluj člověče“ :-)
Renuš zimní procházka – tohle je jedna z prvních fotek, z procházek po přivedení domu, venku uši nastražené připravena kdykoli vystartovat a lovit :-) naštěstí to už je pryč, tenkrát sem se bála aby neutekla, ještě tolik neposlouchala, ale ted ví že když uteče přijde o to všechno co má tolik ráda :-) včetně žluté deky :D
Renuš zvědavec – návštěva u kamaráda – jak se bojí lidí, nechtěla být na zemi, kamarád byl opatrný, mluvil na ní aby si zvykla, sám má psa z útulku, tak věděl co a jak, renuš se nechtělo na zem, tak sem ji musela mít na křeslě vedle sebe, takhle sledovala kamaráda co ji zrovna fotil :-)
Mám asi milion fotek mazlinky, tohle sou takový… průřezový :-) a jedna koláž na závěr, mám ji na pc, kdykoli ho zapnu….


Samantha Ulvenová, kočička Žofka a koucerek Mikeš
Na Safirčino přemlouvání jsem se rozhodla, že vám předvedu i moje miláčky.
V pokoji mám dvě čičinky. Kočičku a kocourka.
Toto je moje kočička Žofka, neboli Žofinka, miláček, ňuňáček, tulituli a kdoví co ještě :-) Je úžasná a je moje nejmilejší na světě. Dala nám ji kdysi dávno sousedka, protože věděla, jak po kočičce toužím. Pokaždé, když se vrátím, tak hned vyleze ze svých skrýší a jde se za mnou pomazlit. Nastaví čumáček na pusinku a čeká, až se přivítáme. Hrozně ráda má granule a pak také papá kočičí konzervy od mudlů. Už je jí teda přes deset let, ale nedokážu si představit, že bych se vrátila domů a ona tam nebyla…

A tady je Mikeš, Mikešek, ťululum, blbeček a kdoví kolika jmény ho ještě častuju. Oproti Žofce je pořád fit, i když je stejně starý jako ona, tak Mikeš pořád lítá po venku a chce si hrát a mazlit se a tulit se. Žofka už je dáma v letech a raději odpočívá, kdežto Mikeš je pořád v pubertě. To by mě zajímalo, jestli se z ní někdy vylíže :-) Taky si nedokážu představit, co bych bez něj dělala. Ale Mikeš byl vždycky tak trošku víc bráchům a Žofka tak trošku víc moje…
Mikeš si vždy vybírá zajímavé polohy na ležení a v normální poloze je ho skoro nemožné vyfotit, proto tato fotka :-)


Rosalie Ellen Bradshawová a kocourek Viktor
Můj největší mazel je kocour Viktor, který je černý jako uhel. Momentálně mu jsou 4 roky, dostal se k nám jako koťátko, které se potulovalo kolem našem domu, tak jsme se ho ujali. Pár týdnů zpátky se ovšem zatoulal a od té doby jsme ho neviděli.

1 komentáře

  1. Anonymous 23. 3. 2011 13:56

    Omlouvám se….obrázky se rozhodily ještě víc než v náhledu…. :-(

    Saf

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*