Trimeles / Co se kde šustne / Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 4
Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter

Co se kde šustne, Nováčci

Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 4

Theinka posvítila na podivný objekt na zemi. Když jsme se přiblížili, zjistili jsme, že je to stopa. Zvířecí stopa. Madam Monny se přikrčila a důkladně si ji prohlédla.
“Kdo ví, čí je tohle stopa?”

Juli si přidřepla a pozorně ji zkoumala. Zkusil jsem střelit od boku: “To má nohu jako Pýt, taky takový lodě!” Inouš se začala poněkud dusit a už tradičně nade mnou kroutila hlavou. “Z toho si nic nedělej, Inouši, naši si taky furt řikaj, kde asi udělali chybu!” objasnil jsem situaci. Theinka měla pocit, že na její zásluhy se nějak zapomíná, a tak důrazně – a s vrozenou skromností – pronesla: “Já jsem ták šikovná!” Inouš přitakala, asi aby Theince nebylo líto, že málo doceňujeme její objev. Ash zamyšleně pronesla: “No nic malého to nebude.” A Juli nás seznámila s výsledky vlastního pozorování: “A nic hezkého taky ne.” Inouš pohodila hůlkou a rozverně navrhla: “Nějaký mutantní méďa?”

Optický klam však způsobil, že se stopa zdála být obrovská. Ve skutečnosti nebyla větší než gepardí tlapa. “Jezevec,” pronesl jsem s jistotou, zatímco Theinka si stopu obkreslovala do deníku a Lena všechny přesvědčovala, že něco takového v životě neviděla. Tedy – nekritizovala kreslířské umění naší Theinky, ale ta stopa ji nějak nenechávala v klidu. Madam Monny se zatvářila pobaveně. “Opravdu nikdo z vás neví, čí stopu jste objevili?” Ash si tipla: “No když gepard, tak velká kočka?” Slečna průvodkyně se podivila: “Vážně takhle vypadají kočičí stopy?” Inouš si začala prohlížet podrážky, jestli nám tu náhodou nenaťapala ona, a vzápětí nahodila další tip: “Spíš od medvěda, kočky je mají kulatější.” Musím říct, že když se Inouš snaží přemýšlet, nasadí vždycky takový srandovní výraz. Já bych jí to normálně zakázal, kdyby byla součástí nějakého vědeckého týmu, pořád by se tlemili a nic nevykoumali. “Mně to taky přijde jako medvědí,” připojila se Theinka. “Na medvěda je ta stopa malá,” napovídala slečna průvodkyně a zcela jasně si nás přesouvala z šuplíčku úplně tupí do šuplíčku naprosto trestuhodně tupí. “Když my jsme brali jenom maguáry,” špitla Ash.

Inouš sní o kentaurechZprava se ozvalo silné funění a nadávání. Juli se zaposlouchala, a pak pronesla: “No tak medvídě?” Inouš nadšeně zavřískla: “Že by vážně kentaur?” a zasněně se zahleděla směr nadávání. Začal jsem si říkat, že asi něco dělám špatně. Na mě se například takhle zasněně nikdy nedívá, na Theinku taky ne. Možná na Cheyin štrůdlíček, ale tím si nejsem úplně jist. Ha! Do tohohle módu se přepíná, když hovoří o našich urostlých múzácích. To se do něj ale přepíná asi většina dámského osazenstva. Theinka její teorii ale dost ztrhala: “No to by byl teda dost divný kentaur!” Inouš, když se něčeho chytí, nehodlá se vzdávat snadno: “No jo no, zřejmě byl křížený i s medvědicí,” a kriticky si prohlížela Theinku, jestli ta její druhá půlka od trolla taky nebyla nějaká lesní potvora.

Lena se tvářila naprosto zmateně. “Kočičí ta stopa není, na medvěda je malá …” Zkusil jsem to znova. “Vážně to nebyl jezevec?” otočil jsem se na madam Monny. “Ano, jezevčí, výborně, pane Samslave. Příště musíte mluvit víc nahlas a ne jeden přes druhého.” Přistoupil jsem k tomu velice shovívavě, neboť každý jednou budeme sta… teda … jakože vyrosteme a smysly se nám celkově zhorší, žjo =) Funění se blížilo k nám. Nadávky zněly stále zřetelněji a dusot dával tušit, že dotyčný kamsi velmi pospíchá. “Same, jsi ve skupině plný holek, musíš mít přece trošku mužnější a hlasitější hlásek,” zdrtila mě posměšně Inouš a kroutila si loknu na prst. “Kdo to tu nadává?” zařval jsem a doufal, že to bylo dostatečně mužné a hlasité. Inouš vypadala otřeseně. Pleskla si rukou do lebi, zatřásla hlavou, a když se jí na mě opět podařilo zaostřit, vážně pronesla: “Díky, Same, asi jsem právě ohluchla.” Pomyslel jsem si, jaká je škoda, že spíše neoněměla. “Radši buďte zticha, kdo ví, co to sem funí,” napomenula nás Ash. “Zombie jezevec! Nelíběj se mu kvóty na planktonovou baštu,” napověděl jsem jí. “Neřvěte mi tu v lese, pane Samslave!” nakázala mi madam průvodkyně přísně. “Ehm, pardon, madam,” tvářil jsem se aspoň naoko kajícně. Co to kecám – fakt jsem se zastyděl =)

Lesem se míhal stín. Jakýsi tvor se na okamžik zastavil a zaposlouchal se. Ovšem stále byl příliš daleko na to, aby ho osvítily naše lucerny. Inouš popošla kousek od nás, přidřepla a snažila se prokouknout temnotu, aby zjistila, kdo nás to sleduje.

~ pokračování příště ~

3 komentáře

  1. Anonymous 13. 10. 2011 19:28

    Jako Same, a jak myslíš že dopadáme s kamarády na laboratořích? Profesor nám dává dobré známky za pěkné úsměvy a optimismus v hodině ;)
    Jinak na tvoji otázku… Možná když si přikouzlíš koňský hřeb, aby se na tobě dalo jezdit – vůbec si nevšímá té kostrbaté dvojsmyslé věty- tak možná pak.
    Jinak. Ashí, ty jsi nějaká populární u těch obrazů Sama :)
    be IN

  2. Samslav Kulík 13. 10. 2011 20:08

    Inoušku, já ten obrázek splet, o kentaurech tady sníš ty, žjo? Tak jsem to teda opravil. Ash bude hvězdou zas jindy (i když ty obrázky bych bral spíš za trest =D)
    Koňskej hřbet nebrat, jakož i ostatní koňský příslušenství ;)
    Známka za pěkné úsměvy a optimismus v hodině? Mno, vzpomínám si, jak jsem dostal hezkou známku za podpálení laboratoře a následnou evakuaci půlky školy. To byly zlatý časy =D

  3. Anonymous 13. 10. 2011 21:17

    Super, vždycky jsem toužila být bílovlasá od přírody ;)
    Si neber no… Ale tak víš co. Když kentauři… Je to kůň, vypracované tělo – nevím proč- a ještě ke všemu většinou vypadají jako indiáni. Ty se ještě divíš? :P
    Pane bože!Ty pyromane! A to jsi ani Barnabáše u sebe neměl. Ale rozdíl mezi námi je, že já prospívám se samými Ačky :P

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*