Trimeles / Co se kde šustne / Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 8
Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1

Co se kde šustne, Nováčci

Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 8

Lena se bezradně rozhlížela a nakonec se zeptala: „Takže kterým směrem půjdeme?“ Madam Monny se na nás obrátila. „Takhle z dálky jistě žádné značky neuvidíme, měli bychom to prohledat blíž.“ Theinka akčně přiskočila a pozorně zkoumala stěny, jestli neuvidí zase nějakou značku. To mi připadalo jako dobrý nápad, proto jsem zvedl lucernu – v jejím světle se určitě hledalo líp – a připojil se.

Načež Theinka kontrovala tím, že začala stěnu i úchylně osahávat, aby jí opravdu nic neuniklo. Hmat se neosvědčil, neboť za chvilinku jsem objevil ve stěně cesty, která vedla vpravo, jakousi šipku. „Tady! Šipka. Vidíte? Teď jenom jestli vede k nějaký hladový havěti nebo ven,“ pronesl jsem ke skupince a ukázal na zeď.

„No já nevím, jestli to doteď nevypadalo jako past …“ reagovala hned Ash a i Lena se tvářila, že se jí to hodně nezdá. „Myslíte, že je dobrý nápad, řídit se podle těch značek?“ vyjádřila své zcela vlastní pochybnosti Juli. Theinka se nespokojeně zavrtěla a dívala se na šipku: „Já bych se radši ještě rozhlídla, třeba něco najdem,“ navrhla. Inouš si ke mně hned vydala, aby se podívala sama, a udělala pár krůčků do chodby. „Inouš chce bejt předkrm,“ smál jsem se, zatímco ona na mě vrhla pohled plný pohoršení, patrně proto, že vstupovat do cizího žaludku v tomto nevoňavém stavu by byl prostě skandál a ráda by provedla aspoň základní hygienu, a zašeptala k nám: „Tak lidi, kdo se obětuje?“ Pro mě však měla navíc zvídavou otázku: „Same, že ty máš hlad, že pořád mluvíš o nějakých zákuscích, předkrmech a sežráních?“ Theinka rovnou nasadila těžší kalibr: „Sam je určitě posedlý!“ Řekl jsem si, že by byla slušnost odpovědět. „No jo, nestih jsem večeři,“ objasnil jsem důvod mých nenažraných myšlenek. „Ale posedlý jsem maximálně tebou, drahá Theinko,“ zakřenil jsem se na ni.

„Co myslíte, madam Monny, kudy? Jste přece průvodkyně, tak veďte,“ obrátil jsem se na slečnu lesnici. Ta se pečlivě rozhlédla a vzápětí nás navedla do chodby vpravo – právě tam, kam ukazovala šipka. „Hlavně se držte pohromadě,“ nabádala nás důrazně. Julie ji váhavě následovala. „Takže po šipkách,“ zabručel jsem a nahnal holky před sebe. Uzavíral jsem skupinku a pořádně si svítil lucernou do chodby, hůlku v pohotovosti. „A nepůjdem radši …“ zkusila oponovat Ash, ale ani nedořekla a rozhodla se radši zůstat s náma, zejména teda se slečnou průvodkyní. „Dávej pozor na cestu, Theinko,“ houknul jsem a popostrčil ji, čehož ovšem jako praktické děvče využila a vyžadovala popostrkování i nadále. Nevyhověl jsem =) Po chvíli chůze jsme dorazili na křižovatku ve tvaru T.

„Písk, písk!“ proletěla kolem krysa a zahnula do chodby vpravo. „Krysá!“ zařval jsem. „Kdepak je ta obří myška?“ vyzvídala Theinka, neboť tu patrně spatřila možnost obohacení výživy svého sovince. „Fuj, krysa!“ zapištěla Inouš a uskočila rychle stranou. „Asi cítila ty tvoje myšky,“ osočila mě, jako bych byl zodpovědný za veškeré rejdy hlodavců na školní půdě a v přilehlém okolí. Přikrčil jsem se ve stínu a zkusil napodobit krysí pískání. „Same, mě nevyděsíš, mně hlodavci nevadí,“ odtušila Theinka, zatímco Ash se omezila na stručné: „Sam a hlodavci,“ začala se chechtat, a tudíž úplně přehlédla, že po stěně vedle ní leze obrovský vypasený šváb.

Julie se viditelně otřásla. „No fuj! Na druhou stranu – to, že je tu živá krysa a živý šváb, by mohlo znamenat, že tu není plankton,“ spokojena s úvahou, nabyla nové energie. „Ten plankton může bejt vegetarián, to bysme byli v bezpečí taky,“ nahodil jsem šílenou teorii. „Ano, Same, je vegetarián, a proto jsou kosti zvířat,“ škodolibě rýpala Inouš. Do dalších úvah jsem se teda radši nepouštěl, páč Inouš byla evidentně ve formě a měl jsem pocit, že by si lidi třeba všimli, že zrovna tahle studentka chybí (to až by mě dohnala k nějakému fatálnímu činu). Omezil jsem se pouze na poznámku: „Inouši, já sežrat něco takovýho, jako seš ty, tak je ze mě vegetarián taky!“ Madam Monny však zjevně přemýšlela, jestli se ten plankton třeba jen neštítí krys a brouků, a proto si vůbec nevšimla, jak na mě Inouš ošklivě vyplázla jazyk.

Škrábavý zvuk zaujal Theinku a se zájmem začala brouka zkoumat. „Podle velikosti by to mohl být madagaskarský syčivý šváb,“ odhalila a ustoupila před Inoušem, která se hned začala po švábovi sápat, že prý by se jí hodil do lektvaru. Nevim, co vařila, ale upřímně jsem doufal, že nebudu zvolen ochutnavačem. „Počkejte, nemaj ty krysy mířit jakože k východu?“ zarazil jsem se najednou a zahleděl se do chodby vpravo, kde dotyčný hlodavec před chvílí zmizel. „Za ní! Krysy přece utíkaj před nebezpečím!“ zařval jsem a vrhnul se do chodby za krysou. Lena mě mlčky následovala a tiše doufala, že mají myši dobrý instinkt.

Sam of Freezerland

~ pokračování příště ~

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*