I Mrzimor patří ke kolejím, kde jako formu způsobu starání se o nováčka volí patronaci. Patronace má své klady i zápory. Jedním z nich je určitě smutek, když je vám přidělen neaktivní nováček. Jak se patronaci v Mrzimoru dařilo tento rok a kolik dvojic spolu přežilo Vánoce?
Hlásit se jako patron bylo vždycky pro mě nepsaným pravidlem. To, že většina z nich přijde a odejde a nikdo už nebude jako Emily Moonová, která se mnou dokonce stávkuje v 5. ročníku, jsem brala jako fakt. Pak se něco ve mně zlomilo a já dlouho neměla odvahu čelit tomu, jak mi další nováček odchází. Dlouhá léta jsem si je prostě nebrala. Letos jsem se kdovíproč uvolila nesměle zdvihnout ruku, kdyby snad nějaký nováček zůstal nazbyt (Jsem totiž toho názoru, že patroni by se měli vybírat pokud možno především z řad druháků, protože ti znají potřeby nováčka nejlépe). Zůstali hned dva. A tak jsem přijala za svou Parru McBerry (která mi asi po dvou měsících skončila v mrazáku) a Chester Mikeyskovitou, ze začátku úplně nejotevřenějšího a nejšílenějšího nováčka, který rozrazil dveře naší kolejky. Však jsem k ní také vyfasovala lékárničku. Byla potřeba, hned první den ji pokousal šnek…
Ne každý patron měl ale takové štěstí jako já. Nováčci některých se na hradě neukázali vůbec, nebo hned vzali zmizíka.
Jednou z opuštěných patronek je i naše prefektka Vea Sophia Williams. Ze tří přidělených nováčků jí nezůstal žádný. Optala jsem se na její dojmy.
„Letos to byl opravdu slabý ročník. Co se týče patrončat, byla jsem úplně bezmocná. Jedno z nich dokonce nebylo nikdy na hradě a druhé bylo úplně neaktivní. To třetí jednou zareagovalo na email, ve kterém mi jasně řeklo, že ho ty „blbosti pro malé děti“ nezajímají. Byla jsem opravdu zklamaná. Snažila jsem se je nějak obživit, ale ani u jednoho se mi to nepovedlo. Z mé strany byla snaha velká, z jejich vůbec žádná. Bohužel zde nebylo, co jiného bych mohla dělat. Snad bude příští rok první ročník silnější.“
Nebyla rozhodně sama. Podobný osud, kdy ze tří nováčků zůstal jeden neaktivní, sdílela i druhá prefektka Sylvia Belitia Rawison, Alba Jacquelin nebo Kim Sarah Reevesová.
Byť dostaly jen dva nováčky, roztrpčení není nejspíš o nic menší, než u slečen výše. I Esperanza Luisana Morgan, Susan Cooková nebo Helča Morganová jsou už bez závazků. I Helča se mi svěřila:
„Jsem zklamaná…a hodně…to už je tak po druhé, co se mi to stalo a do budoucna se o patronování už ucházet nebudu…ale mám i dobré vzpomínky na mou krátkou kariéru patronky. Hned první patronování jsem dostala po křídla Ariu Mongomery a byla jsem na ní hrdá – alespoň jeden mě neopustil.“
Ten neschopný ale nemusí být v žádném případě jen nováček, stává se, byť výjimečně, že selže i patron. Elva Brockwoodová se svých dvou nováčků lekla tak, že se po jejich přidělení smazala. O moc ale nepřišla. Přestože oba dostali náhradního patrona, na hradě už nepůsobí.
Napospas koleji zůstali i nováčci bývalé sedmibojařky Michelle Blue, která zmizela do mrazáku. Kdyby byla zůstala, stala by se největší klikařkou mezi patrony – zůstali by ji celí dva aktivní nováčci. Jedním z nich byla Alisa de Monová. Položila jsem jí otázku, jak se cítila jako rázem osamocený nováček.
„Nevím, jak bych to měla prožívat. Určitě jsem se v tu chvíli cítila tak nějak osamněle. Přeci jen, neměla jsem s kým jít na nováčkovský rituál či zeptat se na věci, co jsem o Hogu potřebovala vědět. Náhrada si mě „vyžádala sama“ – směje se – . Aneb, začalo to nováčkovským rituálem a pokračuje to snad i doteď. Myslím, že jsem nijak nestrádala, s bývalou patronkou jsem v kontaktu přes krb a ta nová, aneb Lilien Isabella Rorrs, na tu si snad, ani nemůžu stěžovat. Odpoví mi na to, co potřebuji vědět, i když, někdy je těžké, dostrkat ji ke košťatům – směje se -. V takové chvíli platí úplatky, jakožto že to bude na pět minut. Většinou se to vyklube na půl hodiny. Trpělivě ale čekám, kdy se vrátí z mrazáku má patronka, ale i přesto jsem moc ráda, že se mě naše kapitánka ujala a schovala mě pod ochranná křídla – vděčně se usměje -„
Celkem bylo v létě do Mrzimoru zařazeno 37 nováčků, ti byli rozděleni mezi 18 patronů. K dnešku aktivních původních dvojic zůstalo 5: Alba + Cynthia (byť s krátkým přerušením v podobě zmražení Alby), Andrew + Farliqua, Emily + Isabella, Vendesousa + Phillip (Vendy tu zůstal ještě Horus, který se už bohužel nějakou dobu neukázal) a Vicky + Chester). Vánoc se s námi dožilo 7 aktivních nováčků, teda necelá pětina, přesně jak jsem prorokovala v článku O poztrácených nováčcích v Denním věštci. Výjimečně bych se bývala spokojila s tím, že má předpověď nevyšla…
Závěrem si pojďme ještě spravit chuť výpovědí dvou nováčků o svých patronech. S tajemstvím vyrukovala Farliqua Janet Mouteen: „Prozradím ti malé tajemství, Andyho znám už mooc dlouho a je jako vždy skvělý, ve všem :)“
Adaptovala se i Cynthia Eleanor Cooper:
„Na začátku semestru mi moje patronka vždycky odpověděla na různé otázky, hlavně ohledně takových těch nováčkovských věcí jako kde co je a tak… ale snažila jsem se jí co nejméně otravovat a najít to spíš sama. Bohužel se pak na chvilku zmrazila, takže jsem se s ní v tu dobu moc o ničem bavit nemohla.
Jinak si nemyslím, že je špatná nebo tak, ale většinou když tu jsem, tak tu není, takže si moc často nepovídáme…“
Přesto všechno si myslím, že patronace je pěkná tradice, která by měla zůstat zachována. Už jenom pro ten pocit, že tu člověk někoho má…
Dodatek :)
Už mi nezbyl ani jeden, Bailí mi odešla směr mudlsvět…jo letos se to prostě nevyvedlo :(
děkuji za článek! :)) a slečna vicky zjevně používá věšteckou kouli madame helgy, protože se vážně trefila dost dobře :)
krásný (i když poněkud smutný) přehled!
Jsem si početla. Zajímavý, ale i trochu smutný článek… Mrzí mě, že se nás nováčků „nedochovalo“ více. Ale snad zklamaní chytí druhý dech a nezavrhnou další várku nováčků, která snad bude aktivnější, než ta naše. :o/
A jen tak mezi námi… Moc dobře si vzpomínám na začátek roku, kdy si nás patroni dobírali. A vyhrožovali nám pohmožděninami – tedy mě. Popravdě, vyěsilo mě, že jsem získala zrovna patronku, která mi slibovala muka. Co čert nechtěl, už se mě Vicky nezbaví. Je to moje neuvěřitelná podpora. + děkovně se usmívá +
Skvěle, Vicky.
Vážně perfektní a zajímavý článek. Smutný… nojo, co naděláme.
Ono to není v jiných kolejích o moc lepší.
Škoda. Protože kdyby nováčci zkusili vydržet alespoň první rok, poznali by, že Hog nejsou blbosti pro malé děti (nakonec věkový průměr a převládající většina VŠ studentů mluví sama za sebe), ale že se tu dá poznat a naučit spousta věcí. A teď nemluvím jen o učivu, i když je podstatnou částí Hogu (však jsme škola, že?), mluvím i o nových přátelstvích napříč republikou, mluvím o legraci, která se dá zažít na výpravách, ve VS, v kolejních místnostech, nebo na ošetřovně s bradavicemi ;o) mluvím o soutěžích jako je Bradavická čtyřka a Sedmiboj, mluvím o Famfrpálu…
Zkrátka, kdo nevydrží a nezkusí, nepozná ;o)
Skvělý článek, Vicky :)
Též mi patronče řeklo ádié, i když dřív vypadalo nadějně. :)
Každopádně souhlasím s tím, co už bylo řečeno. Velmi hezky řečeno. :)