Trimeles / Aktuální zprávy / Kde se toulal Koloděj
Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I.

Aktuální zprávy, Co se kde šustne

Kde se toulal Koloděj

Už je to tady! Přijel Koloděj a s ním i jeho obří pouť! No, a teď trošku reality… Už? Opravdu UŽ? Má zpoždění, jak snad nikdy jindy! Žlutý Trimeles však nelenil a vypátral pro vás důvody tohoto zpoždění!

carodej

„Héj! Co tam slídíš?“ uvítali velice mile mou návštěvu. Škoda jen, že původně měla být tajná a měla jsem namířeno za samotným Kolodějem, který se merlin-ví-proč neustále schovává a nechává vedení pouti na svých podřízených. Tito obříci jsou stále ale příliš malí na to, aby přehlédli takového trpaslíka, jako jsem já, co se jim pouze plete pod nohama. Škoda.

Otázka, proč letos přijeli tak pozdě, působila jistěji než roubík. Všichni dotázaní rychle umlkali a snažili se mne poslat za osobou sedící nedaleko za stanem. Vždycky tam bylo prázdno. A než jsem se snažila rozhlédnout, opět mě někdo velice vlídně vyhnal ke střelnici. Podezření, že se letos stalo něco děsivého, tak jen sílilo, protože i když má paměť je spíše trubka než cedník, nevybavuju si takovou nejistotu až nevraživost na Kolodějově pouti.

Když už se 200 žetonů zdálo málo k proniknutí hradbou mlčenlivosti tlustou jako obří kůže, stal se asi zázrak. V předvečer vyšel mezi ostatní sám Koloděj! No, ostatní… Zbyla jsem tam já a jakýsi nováček, který při pohledu na něj utekl. Asi i chápu, proč. Tak děsivého a zároveň unaveného jsem Koloděje ještě neviděla! A popravdě, rozumím tomu. Vždyť posuďte sami, čemu všemu museli čelit:

 

Koloděj: „To víš… Tato cesta byla těžká. Nejprve se zdálo, že všechny kouzlotřešně na višňovo-třešňový opojný nápoj sežerou špačci. Ty potvory se naučily odolávat našim kouzlům a rok co rok se nám do nich pouští víc a víc. Takže si dejte, dokud ještě jsou, příští rok už to bude asi vzácné zboží.

No a pak nastala ta vedra… Kolodějovy koule se nám roztékaly po kouzlachlaďácích, o zmrzlinách nemluvě, palačinky pochodovaly za vozem a odmítali dosmažení, prý už jsou usmažené až moc. Slizu v kotlících neustále ubývalo a ztrácel na kvalitě. Navíc jsme je čas od času nechtěně postavili na oheň místo našich vařících kotlíků. To pak sliz vyskakoval a řval na celé okolí, že už tak je málo slizovatý a že má právo na důstojné zacházení. Růžový zajíci nám kradli hůlku a zkoušeli se přemístit zpět do Himaláje. Prý radši budou trpět ten neskutečný chlad než se vařit zaživa. Zmatený hopsík už byl tak zmatený, že nevěděl, kde je nahoře a dole, a fučák s větrnou čelenkou začali z nedostatku pohybu značně přibírat na váze. Frkačka a opraška si zkoušely vyrobit přístěnek z pavučin, dokud se u nich neprojevila těžká arachnofobie. Pak své konání vzdaly. Srdce z pouti se začalo podobat kamenu a záškolácké zákusky začínaly mít poněkud jiné účinky… Snad se nám jich podařilo zbavit, jinak budete mít ošetřovnu plnou.

To všechno se ale nějak dalo přežít. Tragédie nastala, když nám přestaly růst květiny. Bez těch se přece žádnou pouť neobejde!“

 

Sylvia: „Počkejte, ale ty jsou přece papírové, ne?“

 

Koloděj: „Ale houby papírové! To je jen zdání! I papírové květiny musí nejdřív vyrůst a v těchto vedrech ne a ne být větší a rozkvést! Nakonec jim ale barevné balónky domluvily, doteď nevíme, jak přesně… Asi to bylo tím přefouknutím…“ krčí rameny. „Ale co, jsme tady a to je hlavní! Dnes už zavíráme, ale zítra si zase přijďte užít pouť! Vždyť jsme tu jen jednou za rok!“

Tímto náš rozhovor skončil a s tím i mé pátrání. Snad už nyní máte představu, jaké trable musel pak Koloděj přestát, aby se k nám letos vůbec dopravil. Tak vzhůru na pouť!

 

kolo

 

Pro ŽT, 
Sylvia Rawison

1 komentáře

  1. Tess 21. 8. 2015 11:49

    Skvělý článek! ;))

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*