Trimeles / Výpravy a výpravníci / Neplánovaná procházka po lese
Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu

Výpravy a výpravníci

Neplánovaná procházka po lese

Jeden večer se nám náhle zjevila slečna Jostein ve VS s otázkou, kdo by chtěl na procházku do lesa. Zájemce měl napsat slečně Jost sovu s 2 větami o tom, jak se má.

Takže na výpravu nakonec vyrazili: žlutí Tadäus  a Eivli (já), modrá Angela QuichBow a červené slečny Tamarka a  Yena

Sešli jsme se na mýtině před lesní branou, kde na nás – tedy spíš na Tada – vyplázla jazyk jedna nabodnutá hlava. Nenechali jsme se odradit tím dlouhým jazykem, a tak jsme vyrazili za slečnou Jostein na malou procházku do lesa. Už po pár metrech jsme slyšeli něco tichého a strašidelného kolem sebe – a to to opravdu měla být jen obyčejná procházka. Po chvilce jsme si všimli, že nás to zrovna dobíhala naše poslední členka Yena, která měla malinké zpoždění.

Následně jsme znovu slyšeli tichounké cupitání ale tentokrát před námi. Když jsme se pořádně podívali, zjistili jsme, že se jednalo o tři malé myšky. Byly tak strašně roztomilé, že si je snad všichni chtěli oňuchat. Tyto myšičky nás doprovázely skoro do půlky cesty. Tu a tam jsme našli něco na zemi. Bohužel Tamarka to měla z nás nejtěžší, bolela ji záda a tak chodila pomalu jak stařeček – ale stará samozřejmě není – takže při každém jejím předklonění pro nějakou věc jsme viděli, jak těžce se pak narovnává. O chvilku později nás ale celkem vyděsila slečna Jost, která se zničehonic nic zastavila a mžourala dopředu, kde viděla nějaký obrys.

Po pár ušlých metrech jsme viděli víc z toho obrysu, a zjistili jsme, že nás myšky zavedly na střed cesty, kde stál strašidelný strašák s dýňovou hlavou – což je zajímavé, protože ve VS byla zrovna na večeři dýňová polévka. Hlava tohoto dýňového strašidla byla samozřejmě vyřezávaná, a jak sama odzkoušela slečna Jost, tak z dýňové pusy tekla pravá krev. Prý to byl nějaký žertík, co nás měl vystrašit – což se myslím i trošku povedlo: jeden účastník se drápal na strom jak šelma a s dalším to málem seklo. Nejen že dotyčný účastník zašpinil strašidlo, ale skoro hned nato se vyvrátil přímo na mě. Jelikož jsem tohoto účastníka držela, aby neměl zaječí úmysly a neztratil se v lese při zběsilém útěku :-D. Poté co jsme tuto osobu vzkřísili (byla to Angela, ale pššš :-)) a ujistili se, že zvládne i zbytek cesty, jsme se vydali dál cestou.

Nakonec jsme skončili před obrovským stromem, v jehož kmenu byla dutina. Přesně jak jsem doufala, byl to ten samý strom, který jsme už jednou navštívili. Tehdy bylo ale celkem nebezpečné se k němu dostat. Potom co jsme všichni prošli dutinou v kmeni tak jsme se ocitli v místnosti plné polštářů, koberců a nízkých stolečků, prostě takový styl čajovny. Samozřejmě tam bylo přichystáno i pohoštění od čajů po oříšky a zákusky. Zde jsme pobyli nějakou dobu, kdy už skoro všichni usínali. Tak tu byl slyšet hlavně chrápání a možná i slintání. Nakonec nás po malé siestě slečna Jostein jemně vykopla z lesa. Poté jsme ve VS počítali podlitiny z přistání. Někteří z nás přistáli těžce, ale zajímavostí je, že spáči se ani po vykopnutí skoro nevzbudili.

 

Tak to je ode mě vše a snad jsem na nic z výpravy/procházky nezapomněla :-)

Eivli

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*