Letošní školní rok je pomalu za námi a já sama jako nováček cítím, že už se mezi zdmi našeho hradu necítím tak ztracená. Právě naopak! Vím, jaké mám cíle do budoucna, lépe se orientuji ve výběru předmětů a nemohu se dočkat, až budu moci na svůj první famfrpálový individuální trénink.

Zajímalo mě, zda jsou na tom moji spolužáci v ročníku právě tak. Poprosila jsem Danielu Dark Wolf a Domlisu Penlibrosu, jedny z aktivnějších nováčků, zda by mi na toto téma nezodpověděly pár otázek.

Vítejte v provizorní zpovědnici u Tří košťat. -zasměje se-

Helen M.: Ráda bych se vás na začátek našeho povídání zeptala na, řekla bych, důležitou otázku: Čekaly jste, že budete v Mrzimoru?
Daniela D. Wolf: Nevěděla jsem jistě, že se tam dostanu, ale moc jsem si to přála. Když se mi tento sen splnil, byla jsem opravdu nadšená. Ihned, jak mě zařadili, byla jsem nervózní dál, protože jsem doufala, že se k nám dostane také brácha. –usměje se nad vzpomínkou zařazování-
Domlisa Penlibrosa: Mně to bylo tak nějak jedno, kam se dostanu.

Helen M.:Když jste si dávaly přihlášku na studium na naší škole, co jste od toho očekávaly? Jak jste si představovaly, že bude probíhat výuka?
Daniela D. Wolf: Když jsem sem přišla, moc jsem toho nevěděla. Ale velmi mě to překvapilo, v dobrém slova smyslu. Jsem ze zdejší školy nadšená. Tolik super lidí pohromadě jsem dlouho neviděla. :)
Domlisa Penlibrosa: Byla jsem zvědavá a dost mě to překvapilo. Hlavně to, že máme na úkoly dva týdny. To bylo úžasné zjištění :)

Helen M.: Podle čeho jste si vybíraly předměty? Přeci jen jsme neměly, ani jedna z nás, moc zkušeností. A kolik jste si jich nakonec zapsaly?
Daniela D. Wolf: Zapsala jsem se na přeměňování, protože mě vždy fascinovalo. Bohužel jsem se zapsala jen na jeden předmět, kdybych bývala věděla, že to budu zvládat, zapsala bych si jich víc.
Domlisa Penlibrosa: Podle toho o čem byly. Takže jsem si zapsala jen dva :)

Helen M.: Daly jste při výběru i na rady starších spolužáků?
Daniela D. Wolf: Ano, kdybych si nenechala poradit, nejspíš bych zápis do přeměňování nestihla. Mark mi poradil, abych neotálela.
Domlisa Penlibrosa: Ano, ptala jsem se, jak je to na škole s francouzštinou.

Helen M.: Všichni víme, že většina hradu plaší v termínovou neděli. Jak vy? Stíhaly jste odevzdávat profesorům úkoly, nebo vás zachvátila vlna prokrastinace?
Daniela D. Wolf: První dva úkoly jsem dělala velmi poctivě. Později jsem to už flákala, a pak si stěžovala, že nestíhám -zasměje se a poškrábe se na zátylku-
Domlisa Penlibrosa: Podle toho, jak se mi chtělo. –zašklebí se – První termín jsem měla hned, ale pak jsem si asi 4 úkoly omluvila.

Helen M.: Co se týká ostatních aktivit v době volna? Jak jste je využívaly? Nebo jak splnila vaše očekávání? Například soutěže, chození do Jámy?
Daniela D. Wolf: Soutěže jsem ze začátku vůbec nechápala. Pak jsem se naučila, jak je plnit a teď už je to takový standard. Jáma –šklebí se- to slovo jsem jednu dobu ani nemohla slyšet, a to díky Markovi a jeho úkolu v Cestě za pokladem.
Domlisa Penlibrosa: Soutěže jsem dělala jen ze začátku, protože místo sezení nad pergamenem jdu raději na pozemky, když je hezky.

Helen M.: Co máte na hradě nejvíce rády?
Daniela Dark Wolf: Tu zábavu se spolužáky.
Domlisa Penlibrosa: Lidi a plyšáka v KNP :D

Helen M.: Jak byste zhodnotily nebo porovnaly svůj první rok na hradě?
Daniela D. Wolf: Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale hodně se u nás v koleji změnila aktivita. Prvních pár dní, co jsem sem přišla byla větší. Tenhle rok byl pro mě opravdu poznávací. Pořád jsem se na všechno musela ptát, vše zkoumat, zjistit, jak to tu funguje.
Domlisa Penlibrosa: Byl to zábavný a někdy dost chaotický rok.

Helen M.: Máte nějaký cíl do budoucna? Sen? Jak se budete snažit v dalším roce studovat?
Daniela D. Wolf: Ráda bych si vzala víc předmětů. Jinak bych ráda více trénovala famfrpál a dostala se aktivně do zápasu.
Domlisa Penlibrosa: V novém roce si vezmu méně předmětů, abych lépe stíhala. Pokud si nedám pozor, bojím se, že se mi něco stane a bude ze mě duch.

Helen M.: Je něco, co vás tu překvapilo nebo zaskočilo?
Daniela D: Wolf: Zaskočilo mě, jak si profesoři občas rádi vystřelí ze studentů. Bála jsem se, že budou až moc vážní. A překvapuje mě, jak mě madam Any podporuje v konzumaci kofeinu –  zasměje se – .
Domlisa Penlibrosa: Zatopená umývárna a Apríl.

Moc vám oběma děkuji za váš čas a přeji vám, stejně jako sobě, mnoho úspěchů do příštích studijních let.

                                                                                                                                                                                                     Helen Miltonová