Deskové hry. Vášeň mnohých na našem hradě, i když by to občas ani nepřiznali.
Z dlouhého vysedávání v kolejní místnosti mě napadlo, že bych se mohl podělit o názor na pár kousků ze své skromné sbírky a třeba někomu zpříjemnit chvíle s jejich blízkými. Právě zrovna nějakou tou hrou.
Pár slov na začátek. Prozatím vynechám masově známé a produkované hry jako například Monopoly, Dostihy a sázky, Carcassonne, Osadníky z Katanu, Bang, Dixit a Krycí jména. Důvodem je, že ať už se o deskové hry zajímáte nebo jste kolem nich pouze prošli, tato jména Vám něco říkají. A pravděpodobně jste si nějakou z nich i zkusili zahrát. Je docela dobře možné, že právě kvůli nim se na žádnou jinou hru nechcete podívat. Ať v pozitivním nebo negativním smyslu předchozí věty. Přesto bych Vás rád požádal, dejte ostatním ještě jednu šanci. Podobně jako u jiných koníčků i deskové hry mají své světy, témata, mechaniky a ruku na srdce, dobu kterou u nich strávíte. Od čtvrt hodiny (například Draftosaurus), až po prohraný víkend s přáteli v epickém dobrodružství (Gloomhaven). Ale většinou jsou koncipovány na dohrání do hodiny až dvou čistého času.
Taktéž se budu snažit Vám přiblížit určité termíny, které jsou v hráčských kruzích často užívané, a jelikož spousta her je vytvářena v angličtině, tento slovníček ji bude obsahovat. Například worker placement, draft, area control, euro, ameritrash, CCG. Pokud jste všem rozuměli, gratuluji, máte u mě zlatého bludišťáka.
Toliko úvod a nyní se podíváme na již vybranou hru, kterou je: Arboretum.
Jedná se jednoduchou karetní hru pro 2 až 4 hráče, doporučovaný věk hráčů je 8+ let a průměrná doba hraní je 30 minut.
Cíl hry je obodovat vysázené aleje stromů. Kdo takto získá nejvíce bodů, stává se vítězem. Vtip je v tom, že abyste mohli takto vysázenou alej obodovat, musíte mít ve své ruce nejvyšší hodnotu od daného druhu stromu. Ale to trochu předbíháme.
Nejdříve připravíme balíček karet se stromy. Podle počtu hráčů vybereme určitý počet druhů stromů, které budete sázet do svých arboret. Vezmeme všechny karty těchto druhů (od hodnoty 1 po 8) a pečlivě je zamícháme. Poté každému hráči rozdáme po sedmi kartách, balíček zbývajících karet se položí někam doprostřed stolu, aby na něj každý hráč dosáhl.
Průběh hry:
Začne hráč, který jako poslední zalil nějakou rostlinu.
Vezme si dvě karty do ruky, jednu kartu z ruky vyloží do svého arboreta, druhou umístí na svou odkládací hromádku. Další hráč si musí vzít také dvě karty, ale už je na něm, jestli si ji vezme z balíčku uprostřed nebo odkládací hromádky a to jak soupeřů, tak svojí. Také je možné si vzít jednu z balíčku a další z odhazovací hromádky. Poté jednu kartu vyloží do svého arboreta, druhou na odkládací hromádku. A pokračuje další hráč.
Stromečky sázíme vždy do řady nebo sloupce od již zasazeného stromu. Nikdy šikmo. Takto se postupuje, než si jeden hráč vezme poslední kartu z balíčku uprostřed. Dokončí svůj tah a může se začít skórovat.
Konec hry – skórování:
Začínající hráč si vezme bodovací bloček a začne vyjmenovávat druhy stromů. Každý hráč si kontroluje, jestli od daného druhu má kartu či karty na ruce. Ten jehož hodnota karet je vyšší, může zaskórovat své stromořadí od toho druhu. Ale pozor, pokud máte kartu s hodnotou 8 a soupeř s hodnotou 1, vaše 8 se nepočítá. A jak, že se skóruje?
1 bod za každou kartu ve stromořadí
1 bod navíc za každou kartu. Pokud jsou všechny karty v něm stejného druhu a je jich alespoň 4.
1 bod pokud toto stromořadí začíná s hodnotou „1“
a 2 body navíc pokud stromořadí končí hodnotou „8“
Takto získané body se sečtou a kdo jich má nejvíce, vyhrává.
Dojmy a tak trochu recenze:
První, co Vás na stromečkách zaujme je grafika, která je velmi povedená a při pokládání karet budete mít pocit, že si opravdu vytváříte vlastní imaginární alej. Hra myslí i na barevně nezdatné díky ikonografii pro každý druh stromů.
Arboretum má jednoduchá pravidla. Vezmete dvě karty, jednu vyložíte, další zahodíte. Jenže pod něčím tak prostým se rozléhá hráčské pravděpodobností peklo. Ve smyslu, má tam tu kartu, která mi hodí polínko do mého dobře pěstovaného lesíka nebo je stále v balíčku, či ji drží někdo jiný a nemusím se obávat? Tedy pokud jdete do hry jako hráč, občas si spočítáte karty a dáváte si pozor, co kdo vykládá a zahazuje. Když už jsme u počtu hráčů, velice ovlivňují, jak budete právě danou partii hrát. Pokud hrajete ve dvou, či třech dobře si ohlídáte, jaké stromy ostatní sázejí a případně jaké karty si nechávají na ruce. Ve čtyřech hráčích moc nezaškodíte, možná spíše sobě.
Jak to už u podobných her bývá, i náhoda zde hraje roli. Pokud zrovna začnete se špatnou počáteční rukou, i když danou ruku protočíte, jste více pozadu, než byste chtěli.
Přesto pod tím vším je to malá, milá, nenáročná a přátelská hra s velice pěknou kresbou. Kterou si užijete jak v kruhu rodinném, tak i s přáteli, když si potřebujete oddychnout od nějaké delší hry. Nebo jako předehra k takové hře.
Budu se na Vás těšit (snad) u dalšího článku.
Pro Žrutého Trimela
Theodor Mudd
Úžasný článek! Moc diky za skvělý tip a těším se na pokračování
Skvělý nápad na sérii článků, už se těším na pokračování :)