Za dávných časů ve vzdálených světech utvářeli osud svých říší vládci oplývající nezměrnou silou. Byli natolik mocní, že ji mohli tvořit, jak se jim zachtělo za pomoci magie, různých elementů, vrtochů počasí, armád a vůdců. Vy a Vaši spoluhráči se vžijete do role jednoho z těchto vládců a každý vytvoříte svoji Tajuplnou říši. Ale kdo z Vás bude ten nejúspěšnější?
Co to je?
Tajuplné říše je jednoduchá karetní hra pro 2 až 6 hráčů, kde jedna partie zabere okolo dvaceti minut. Jejím autorem je Bruce Glassco, který se také proslavil hrou Betrayal at House on the Hill. Hra obsahuje pouhých 53 karet. Pět pro každou barvu a tři divoké karty. Každá má svůj:
- Název
- Základní bodovou hodnotu
- Text s bonusy a postihy
- Barvu, nebo spíše typ karty, kterými jsou: Armáda, Artefakt, Čaroděj, Oheň, Počasí, Potopa, Tvor, Vůdce, Zbraň a Země. Plus tři bezbarvé divoké karty.
Vaším úkolem je z těchto karet sestavit ve své ruce kombinaci s nejvyšším počtem bodů.
Jak se to hraje?
Na začátku hry rozdáte každému hráči sedm karet a náhodně určíte jednoho z nich jako začínajícího.
Hráč si smí zvolit jednu ze dvou akcí. Buď si vezme kartu z vršku dobírajícího balíčku, nebo z karet uprostřed stolu. (Tady první hráč nemá moc možností). Následně jednu kartu odhodí na odkládací prostor, aby k ní měli ostatní hráči přístup. Po něm pokračuje další hráč.
Hra končí v momentě, kdy se v odkládacím prostoru nachází deset vyložených karet. Následuje bodování, kde hráči sečtou základní síly na všech kartách ve své ruce a aplikují všechny bonusy a postihy na nich. Zde se řídíme různými klíčovými slovy například „Máš-li“, „Za každý“, „Vymaže“, „Vymazaná, nemáš-li“, a „Odstraní“.
Hodnocení:
Jako někdo, kdo má malé karetní hry rád, se stydím, že jsem si Tajuplné říše pořídil až nyní. Je to totiž jedna z těch her, které je jednoduché vysvětlit i hrát. Ano, je to pouze „vezmi si kartu, zahoď kartu“, ale vyhrát je těžké. Pokud se totiž naučíte alespoň část karet nazpaměť, tak se dostáváte do určité myšlenkové hry, kdy si říkáte: pokud si soupeř bere tuhle kartu a chce ji nějak využít, musí mít na ruce další konkrétní kartu, jenže aby nuloval její postih potřebuje zase jinou. Nebo si naschvál vezmu kartu, o které vím, že ji soupeř potřebuje, a vyhodím ji až ke konci hry, kdy se mu nemusí hodit a tak dále.
Taktéž dovoluje několik různých strategií, na které se můžete zaměřit. Půjdete cestou nejvyšší základní síly, kde škála je od 0 po 40 bodů, nebo celou sadu jedné barvy, či čistou synergii karet a riskovat, že ta poslední karta, kterou potřebujete, přijde a nikdo ji nebude potřebovat.
Někomu může téma přijít moc generické, přeci jen je to magické fantasy, ale s texty na kartách a velice zábavně psanými pravidly (aneb, jak se množí bazilišci), mi to přijde úplně v pořádku. Také je tu i to, že ve dvou hráčích se hraje drobet jinak, respektive si karty nerozdáte, ale draftujete je mezi sebou. Kdo by ale u takové interakční hry chtěl hrát pouze ve dvou? Když má hra navíc také variantu nazvanou chaos, kdy se karty po určitý čas vyměňují mezi hráči. Ještě jsem ji nezkoušel, ale zní to zábavně.
Musím zmínit, že na základě této hry vznikla jiná o něco větší hra s českým názvem Rudý úsvit, která si bere téma ze známé knižní sci-fi série.
Takže pokud potřebujete malou, rychlou a chytrou hru pro více lidí, Tajuplné říše jsou skvělou volbou.
Pro ŽT,
TM