Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát

Pro většinu z nás je hudba součástí našeho života. Bez ní si náš svět vůbec nedovedu představit. Každý má svůj oblíbený styl, ale občas se najde někdo, kdo svými písněmi promluví k srdci snad každého z nás. A jednoho takového člověka bych vám chtěla dneska připomenout…
Sedím v hučícím kotli, všude kolem se usazují poslední příchozí a oči všech se v očekávání upírají na jeviště, které zatím tone v temnotě. S prvními tóny pódium zalije modravý přísvit, z tisíců hrdel vyrazí nadšený pokřik a tisíce rukou se zvedají v uvítacím gestu.

Do kuželu světla vstoupí nenápadný muž v tmavošedých kalhotách a pohodlné mikině, usedá za ohromnou bicí soupravu a všechny nás dostane svou úvodní rytmickou kreací. Po chvíli se k němu přidává další a ještě jeden a tak na konci toho strhujícího vstupu sálem bouří trojice bubeníků, kteří patří mezi nejlepší na světě.

 

 

Svůj poslední koncert začíná Phil Colins.

To vše a ještě mnohem víc se událo včera po osmé hodině večer v beznadějně vyprodané pražské Sazka Areně. Atmosféra byla výborná, ale určitě nejen já jsem měla smutný pocit z toho, že je to naposled. Sám Phil Colins to uvedl českými slovy:
„Toto je poslední koncert mého posledního turné. Je to pro mne velmi významné.“ Informace o tom, že Phil Colins končí svou koncertní kariéru se sice již objevily, ale teď je to tedy opravdu potvrzeno přímo od zdroje. To ovšem neznamená, že o něm už nikdy neuslyšíme, na to můžete vzít jed.
Něco málo o včerejším vystoupení: slyšeli jsme spoustu důvěrně známých melodií (Don´t Lose My Number, In The Air Tonight, Another Day In Paradise, Dance Into The Light a moje oblíbená Invisible Touch, kterou původně nazpíval ještě s Genesis). Kromě základní sestavy kapely zde byli čtyři trumpetisti, sbor

isti a dva černí sóloví zpěváci (kteří mimochodem zpívali skvěle). Jedním z krásných okamžiků byla chvíle, kdy společně se svým sborem (u většiny jeho členů bylo na první pohled jasné, že to nejsou běloši) stanul na okraji pódia, řekl „They are my friends and next song is for you.“ a společně zazpívali. 
Asi nejdojemnější chvíle přišla, když nám řekl tu zprávu o posledním koncertě a pak na pozadí hvězdného nebe zazpíval „One More Night“. 
Nakonec po téměř dvouhodinovém maratonu, kdy nesestoupil z pódia, se rozloučil nejen s námi, ale i se všemi svými kolegy: každému něco milého řekl a přátelsky ho objal, v pozadí přitom zněla melodie „Take Me Home“. Když všichni postupně opustili jeviště, otočil se naposled k nám, zasalutoval a jednoduše mizel. Na velkých obrazovkách, které stály po stranách jeviště, zůstal jeho salutující obraz a vyprovázel nás při odchodu. Bylo to symbolické a ohromně působivé. 
Musím říct, že se mi to celé moc líbilo. Phil Colins je člověk, který k nám umí promluvit a sdělit nám svoje myšlenky. Jediné, co mě mrzelo, že to nejde obráceně. Že nemůžu prostě zaklepat na dveře jeho šatny, slušně pozdravit a říct: „You are a big man. My hard is singing when i can listen to your voice. Thank You, Phil Colins…“

Stellar from Rivendell

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*