Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi

Vendesousa mě inspirovala ke vzniku nové rubriky a sama se stala prvním přispivatelem do ní. A čehože se bude týkat?

Každý z nás má svůj mudlovský život. Je neodmyslitelně spjatý s tím životem, ve kterém jsme kouzelníci. Proto bych chtěla slyšet příběhy o tom, jak prožíváte kouzelnictví v mudlovském životě, jaké Vám to přináší radosti a ulehčení, kdy Vám vaše pravá identita působí problémy a kdy se Vám třeba povedl nějaký ten trapas nebo naopak vtip. Ve formě příběhu nebo vyznání se s námi teď můžete podělit o to, jak se cítíte v mudlovském světě jako kouzelníci. V každém čísle otiskneme text jednoho z Vás, takže se těšíme na vaše příběhy. A teď k první z Vás.

Ahojky Jezevci,
jmenuji se Vendesousa Asio Otusová a chodím do druhého ročníku. Můj skvělý kamarád Otík mě dotlačil k tomu, abych něco napsala do našich kolejních listů. Takže se pokusím cosi zplodit. A protože mě vůbec nic dostatečně magického nenapadá, seznámím vás s jedním dnem neobyčejného studenta.
Tak jako většina z vás i já musím, kromě té „naší školy“, navštěvovat i tu mudlovskou. Nemusím vám snad ani říkat, do jaké školy chodím radši… ta mudlovská to není.

V mudlovské škole sedím v lavici s mojí kamarádkou Miou Ligiaovou, se kterou sdílím i jednu lavici v Bradavicích. Kolem nás sedí nic nechápající mudlové, takže když si s Miou začnu povídat o novinkách z Bradavic, koukají na nás jako kdybychom spadly z višně nebo přiletěly odkudsi z vesmíru. Tedy, tak to alespoň bylo ze začátku, než si naše okolí přivyklo tomu, že používáme taková slova jako famfrpál, svrčky, srpce, galeony, poslat sovu a podobně. Teďko už jim trochu otrnulo a kdykoliv, když si začneme o „naší škole“ povídat, shrnou to slovy: „Holky, vy už to nehulte“ nebo „Jste si zase něco píchly?“ nebo „Vendy, ty už proboha nepij“ a takových hlášek mají dostatek.

Vůbec si neuvědomují, že až mě jednou naštvou mohlo by se jim stát, že z nich budou ropuchy nebo tak něco  Od té doby, co mám řidičák (na auto), vyzvídají, kdy přiletím na koštěti. No a já jim musím vysvětlovat, že v mraze by mi bylo poněkud chladno.

Také u mého učitele informatiky vzbuzuje moje druhá škola (vlastně první) údiv. Když jednou zahlédl stránky „naší školy“, potřeboval vše vysvětlit. No a po té, co jsem mu to lehce objasnila, zůstal na mě nevěřícně koukat. Další hodinu se ke mně přihnal, hodil na stůl klíče a prohlásil: „Udělej z toho dort.“ Samozřejmě, že jsem neudělala, nebudu přece plýtvat své úsilí na to, abych jednomu nevěřícímu mudlovskému učiteli udělala z klíčů dort.

Prostě a jednoduše: Na nechápavé pohledy mých mudlovských spolužáků a učitelů jsem si zvykla, ale myslím, že tohle vy všichni znáte, takže tu nepopisuji žádnou novinku.

Také doma na mě ze začátku koukali poněkud divně, ale teď si už zvykli. A já jsem taková hodná dcerka, že doma hlásím známky z mudlovské i čarodějnické školy. Zrovna nedávno, když jsem dostala trojku z domácího úkolu z Přírodní magie, se mami zděsila, že snad propadnu i v „té škole pro čarodějnice“. Nevím, co to do ní vjelo, když ani s jednou školou problémy nemám.

Tak drazí Jezevčíci to by ode mě bylo všechno. Doufám, že jste se nad mým „veledílem“ alespoň trochu zasmáli, případně, že se v mým příhodách maličko vidíte. A pokud ne, tak ať se radši v novinách ani neobjevuje.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*