Trimeles / Co se kde šustne / Plápoláme!
Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka

Co se kde šustne

Plápoláme!

Když jsem dnes zaskočila na moment do Velké síně, hned jsem si všimla plápolajících spolužaček a nového outfitu p. Matthewa (ale tomu bude věnován zvláštní článek, takže ho zde nebudu podrobněji rozebírat). Jasně, vždyť dneska máme svátek a budeme si moci užívat očistné a omlazující koupele v magickém ohni! Ale jakým kouzlem se to dělá?

Sophia Glis Glisová > Jak se to plápolá?

Ellka Willowa > Ak si čarodejka, proste zhoríš =D

Sophia Glis Glisová > Ale jak se mám zapálit? Něco nového na PU?

Ellka Willowa > Ja ti neviem =) u nás taký sviatok nie je, takže ja stále neviem, čo vy to slávite a prečo nás pálite =)

Sophia Glis Glisová > U vás to fakt není?

Ellka Willowa > Neviem o tom, nikdy som o tom nepočula =)

Uvědomila jsem si, že sama přesně nevím, proč vlastně právě dnes, 30. dubna,  tenhle svátek slavíme. A tak, poté, co jsem hbitě vyhledala a zakoupila v Lékárně na Příčné ulici Lektvar Valpuržiny noci (určený výhradně pro čarodějky) a začala také krásně plápolat, rozhodla jsem se prohloubit své vzdělání a také sepsat něco pro poučení slovenských kolegyň. Je to ale zvláštní, že čarodějka neví o čarodějnickém svátku! Zvláštní země, to Slovensko!

Noc z 30. dubna na 1. května je odedávna mezi mudly považována za magickou. Tohle uvádí jejich encyklopedie Wikipedie:

Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. (…)
Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. (…)
Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.

Takže i na Slovensku by měli něco jako „pálení čarodějnic“ znát…

Co jsem se dověděla z dalších mudlovských zdrojů: Mudlové původně měli z čarodějnic především strach a domnívali se, že speciálně v tuto noc jim mohou nejvíce uškodit, neboť magické mocnosti mají největší sílu. „Aby se lidé před čarodějnicemi ochránili, museli mít u sebe květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další křesťanské předměty, chránící přec zlem. Na vesnicích bylo nutné chránit i úrodu a dobytek. Kdyby tuto noc neměli v chlévě zelené větévky či neměli chlév dokola obsypán pískem, čarodějnice by je učarovaly, což by způsobilo poškození úrody i dobytka!“

Ach, ty mudlovské pověry a předsudky! Cožpak jsou všechny čarodějnice zlé? A nebyla odjakživa spousta černokněžníků mezi muži? Ale mudlové mají jakési zažité představy a ty se jim těžko vymlouvají. Tohle jsem našla ve veřejném, avšak anonymním deníčku nějaké žákyně 7. třídy:

„Jak taková Ježibaba či Čarodějnice vypadá:
Svou postavou připomíná ježibaba polétavá jakoukoliv obyčejnou stařenku. Ze zvláštních znamení lze připomenout velký nos, výrazně čnějící zuby a šedé rozcuchané vlasy, které jí při letu vlají zpod šátku nebo zpod čepice.Rozeznat ji od lidské stařeny je nejsnazší právě ve vzduchu. Ježibaba polétavá ovšem nelétá za každého počasí a v každé denní době, nejčastěji je možno ji vidět v povětří za úplňku a za bouřlivých nocí.“

Jak se zdá, někdo z mudlů se někdy setkal s nějakou nešťastnicí stiženou pazubnicí a zřejmě i nějakými dalšími chorobami, a oni si teď myslí, že tak vypadáme všechny. No, koneckonců, tím lépe, v zájmu zákona o utajení.

Avšak proč se tato noc nazývá filipojakubská, když tento den v mudlovském kalendáři nemá svátek ani Filip, ani Jakub, nýbrž Blahoslav? Představte si, odpověď jsem našla v poradně mudlovské Národní knihovny ČR – ale mám takové podezření, že tam pracuje nějaký našinec!

Text dotazu: Jak to, že filipojakubská noc (pálení čarodějnic, pověry o magické moci bylin natrhaných té noci atp.) se slaví v noci z 30.4. na 1.5., když sv. Filipa a Jakuba je podle církevního kalendáře až 3.5.? Měli dříve tito dva svatí svátek o dva dny dříve? Nebo se to vztahuje k jinému kalendáři? Kdy se co posunulo a proč? Díky za odpověď – nevím teď, kdy mám letět. ;-)

Odpověď:
Dobrý den,
Filip má svátek 26.5., případně společný s apoštolem Jakubem 3.5. Původně však býval svátek sv. Filipa a Jakuba 1. května, předcházející noc se nazývala filipojakubská a připisovala se jí čarodějná moc.
(BAUER, Jan Velká kniha o jménech. Praha: Regia, 2003.)

Podle starého českého kalendáře v 19. a ještě na počátku 20. století slavili Filipové a Jakubové svůj svátek právě 1.května. (…)
Letět byste měla s ostatními čarodějnicemi 30. dubna, nebojte se, máme ještě dost času.“  

Aha, tak ono je to podle církevního kalendáře a ještě podle jeho starší verze. Kdo byla ale Valpurga, jejíž jméno také bývá dnešní noci připomínáno? Byla to snad nějaká významná čarodějka? Prý se „valpurga“ ve staročeštině říkalo čarodějkám…



Heslo z mudlovské Ottovy encyklopedie:

„Svatá Valpurga (Walpurga), sestra sv. Vilibalda, s nímž přišla z Anglie do Němec a stala se abatyší kláštera hildesheimského u Eichstättu. Zemřela r. 778 a památka její světí se 1. května. Noc před 1. květnem (Walpurgisnacht) má v Němcích týž význam jako u nás noc filipojakubská: v tu noc sletují prý se čarodějnice na Blocksberku a tam provozují svoje rejdy ve spolku se satanášem. Goethe vylíčil tento výjev v 1. díle svého Fausta. Svatá Valpurga nebyla ovšem čarodějnicí, ale naopak měla před čarodějnými mocnostmi ochraňovat. Proslula jako bylinářka a léčitelka.“


Podle všeho tedy Valpurga přece jen čarodějkou byla, ovšem provozovala dobrou, „bílou“, především léčitelskou magii. Někdy se také uvádí, že ve skutečnosti byla Valpurga původně germánská bohyně a ta svatá Valpurga ji měla podle plánů křesťanské církve jaksi zastínit a zatlačit… Takže možná jsou Valpurgy hned dvě.


A ještě nám zbývá tajemný název Beltine.

„Podle historiků a etnografů pochází tradice tohoto svátku od Keltů, je stará přes dva tisíce let a nedokázaly ji překrýt ani pozdější germánské a křesťanské zvyky – naopak, navázaly na ni a ještě ji posílily. Keltové prý na přelomu dubna a května slavili svátek zvaný beltine. Tine nebo teine přitom znamená oheň a Bel, Belen či Belenos je bůh slunečního ohně a léčivých vod, učitel druidů a ochránce prostého lidu. Na jeho počest byly nejprve zhasnuty všechny ohně, pak byl na vybraném místě rituálně zapálen oheň ze dřeva devíti posvátných stromů. Ten si poté lidé odnesli do svých domovů. Beltinový oheň byl považován za očišťující, a tak se jeho dýmem prováděl dobytek, tančilo se kolem něj a mladí lidé ho přeskakovali.

Na beltine se také vztyčoval zdobený kmen břízy, spojující mocnosti nebe a země. I kolem něj se tančilo, aby byla posílena plodivá moc země. Z této tradice se zachoval lidový zvyk vztyčovat májky.“ (podle http://zena-in.cz/)

 

Dnes ovšem, jako je to u mudlů skoro se vším, je z celé „noci čarodějnic“ především záležitost obchodní a zábavná – patrně žádný mudla si nemyslí, že by mu nějaká čarodějnice chtěla uhranout krávu. Zato jsou mudlovské obchody plné „čarodějnických“ klobouků a gumových nosů s bradavicemi… dokonce i dekorativní košťata tam prodávají, samozřejmě daleko dražší, než kdyby si koupili normální pometlo na zametání dvorku… Malé děti ve školce se pod vedením učitelek oblékají za čarodějnice a všichni si myslí, že je to jenom taková roztomilá hra a žádná kouzla ve skutečnosti neexistují… je to dobře nebo špatně?
A jak jsme si dnešní den a noc užily my, opravdové čarodějky? Nu, i Příčná ulice na tomto svátku trošičku vydělávala, lektvar zajišťující zhruba půlhodinový oheň se zde prodával po jednom srpci za kus. Ovšem v ceně byl i nehořlavý komplet košile a sukně…

plápolající Sophia Glis Glisová > Jé, ono mě to v tom ohni převlíklo do něčeho pruhovaného! Asi erární obleček v ceně, aby mi neohořely moje šaty…

A to se vyplatí!
Pro ŽT plápolající Sophia Glis Glisová

2 komentáře

  1. Paul 1. 5. 2011 16:22

    Sophi, to je moc povedený článek, jeden z nejpovedenějších poslední doby :-)
    Mám rád články, kde se pobavím a ještě se dozvím nějaké zajímavosti, s kterými pak můžu machrovat před ostatními, zvlášť před mudly.

  2. Letitia 2. 5. 2011 11:16

    My naozaj na Slovensku neslávime „pálenie čarodejníc“. Dokonca som ani nepostrehla čarodejnícke prevleky v obchodoch.
    Pálime akurát Morenu, ale to už skôr, ešte pred Veľkou nocou. :)

    Ale v noci na 1. mája staviame máje, tak aspoň niečo zo sviatku Beltine ;-D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*