Ve Velké síni zavládlo velké vzrušení, když se přiblížila hodina výpravy. Zlatíčko Tess dobíhala na poslední chvilku z ošetřovny, kam ji uvěznil zákeřný Květoslav, který na ni cosi prskl kdoví kdy. Nakonec se však vše zvládlo a skupinka zamířila na palouk pozdravit hlavy.
Zde se však projevila hravost slečny Jostý. Poťouchlé brambory, které zběsile prchaly do hlubin porostu, byly vypuštěny a že prý si je máme chytit. Jak záludné, když jsou ty potvory po obědě a nedají se na nic nalákat. Po urputném běhu se však podařilo Oříšce ukecat bramboru N., aby trochu zvolnila tempo, a tak se stala historicky prvním úspěšným lovcem tohoto zákeřného drobečka. Její družka byla o poznání vych … ytralejší, jelikož s elegancí skočila do díry v zemi a odtud se pak zákeřně smála. Bohužel nepočítala s tím, že patří drak mezi hrabavé. 2:0 pro žluťásky.
Oříška si brambůrku adoptovala, Drak ji strčil do krabice od sušenek. Alba zdárně vyleštila pařez.
Po hodině sportu následoval výlet na čarovnou louku plnou květů. Slečna Jostýnka se rozhodla být prospěšná a hledala v tom kvítí něco s léčivými účinky. Na alergii však nic kloudného k dostání nebylo, a tak většina hrdinů utírala nosy, oči a jiné otvory, z nichž vytrvale něco teklo. Poté se zjevil nejprve jeden a následně i celá skupina obřích zajíců. Byli velmi přítulní a všichni si jejich návštěvu užívali. Po hromové ráně však utekli a Oříška si při jejich pronásledování zlomila nožku.
Po setkání se Šklíbou objevila skupinka původce rány. Velká kapka protrhla oblohu! Naštěstí se však toho dne vydali na výpravu jezevci z Mrzimoru, kteří jsou známí svou přátelskou povahou a ochotou pomoci. Spojeni v kruhu jako jeden vyslali k obloze svůj slib, který byl natolik silný, že dokázal zacelit trhlinu. Každý z nás přísahal, že bude ostatním pomáhat, bude ctít přátelství a žlutost, která je sama o sobě pojmem nad pojmy. Nejvyšším zákonem všech jezevců.
Seznamte se, vážení! V chaosu chytajících se rukou vložili svou víru v dobrý konec: Adri, Andy, Dragg, Michelle, Oříška, Tess-áček, slečna Jostýnka a pan kolejní. Z uskupení vzešla po slovech přísahy hřejivá, žlutá záře, která dokázala napravit pohromu, kterou způsobila kapka. Nevídaný zázrak, který v každém zanechal svůj kousek dobra na zemi.
Pak ale byl čas na návrat. Nikomu se zpátky nechtělo, ale jako věčnou připomínku nezdolných dobrých duší z Mrzimoru si všichni zúčastnění odnesli kus záře s sebou. Aby ale nesvítili jako stromeček na Vánoce, usídlila se pozitivní energie u stropu kolejky. S příslibem toho, že bude navždy strážit přátelství a celistvost koleje a upozorňovat na možná příkoří, která se na někom stanou.
Byla to pěkný výprava a článek s obrázkem jsou velmi povedené :-))
Pěkný článek o výpravě se zajímavým posláním. A ten obrázek je úžasný, žluťáci v podáni Sin vypadají vážně dark! :-)
Šikulka Draku :) velmi žlutý článek :) +usmívá se na ni+ a jako vždy, poklona Sinouškovi :)
Vicky, když na to teď koukám, taky mi to připadá jak sraz nějaké sekty.. stane se :D Dráčku, super článek, výprava vypadá zajímavě :) A hodně, hodně žlutě :D .. Tess-áčku, děkuji :)
jůůůůvááá :) ten obrázek je jak nějaká sekta no :D ale je to kráááásnééé :D
Na druhou stranu.. ty aktivity, co jste tam prováděli, to zní taky jako sekta, takže vlastně obrázek maximálně odpovídající :D
A kdo tu tvrdí, že sekta nejsme? :-D
Já teda sekt fakt nejsem! To mi nepřišijete!
Ale Andy, co já vím, tak kudy chodíš, tudy perlíš.. ty jsi sekt jak vyšitý :D
Wow! Páni Času Vám dali každému „pás“ regenerací! Dokážu pochopit jeste s tou trhlinou., ale ta žlutá barva: to jsou jasné regenerace!