Trimeles / Kouzelníci v cizích krajích / Žlutý výšlap na Petřín s nádechem zelenočervené
Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“

Kouzelníci v cizích krajích, Střípky od mudlů, Výpravy a výpravníci

Žlutý výšlap na Petřín s nádechem zelenočervené

Žluťásci se tentokráte rozhodli zorganizovat sraz v rámci všech kolejí, a tak se mohl zúčastnit vlastně kdokoliv. Potvrzená účast na nástěnce výjezdních seminářů slibovala žlutozelený výlet s modrými a červenými doplňky. V plánu byl výšlap na Petřín a následný piknik, avšak příroda si pro nás připravila extrémní teploty. Kdo nakonec na sraz dorazil a zda jsme výlet zvládli se dozvíte v následující reportáži.

Již tradičně byl sraz stanoven na desátou hodinu ranní u Potrefené husy na Hlavním nádraží. I přesto, že mi sovou chodily výhružné dopisy týkající se pozdních příchodů, jsme společně s Katie Ackerman dorazily chvíli po desáté. Autor těchto nehezkých pergamenů však nemohl namítat zhola nic, neboť jsme ani v nejmenším nebyly poslední, kdo se na sraz dostavil. Když konečně došel i poslední opozdilec, mohlo se vyrazit směr Petřín.

Většina mudlů neskrytě okukovala našeho nejvyššího účastníka Theodora Mudda, který se čnil i nad stromy parku, zvaného Sherwood. V kapse jsme si při čekání na mudlovský dopravní prostředek zvaný tramvaj vykouzlili jízdenky, abychom na sebe v případě kontroly neupozorňovali.

Jen pro upřesnění, někteří z nás se již znali z dřívějších srazů, někteří byli sami pro sebe navzájem novinkou. A možná i proto se cestou probírali informace, kdo co studuje, jaké v Tlapě dělá brigády, a jakého profesora nesnáší -ušklíbne se-.  A nenápadné okukování neznámých účastníků bylo samozřejmostí.

„Hurá, stanice Újezd! Vystupovat!“ zahulákala jsem na celou tramvaj, abychom tam nenechali nějaké dítko či snílka, který se kochal architekturou staré Prahy.

Jelikož bylo absolutně nemožné, abychom použili asistované přemístění nahoru na kopec, rozhodli jsme se, že využít mudlovský vynález, tedy lanovku. Jaké zklamání nás čekalo, když jsme spatřili frontu linoucí se až do poloviny parčíku. Všude bylo samozřejmě spousta mudlů, a tak nezbývalo nic jiného než se v třicetistupňovém pařáku vydat po vlastních nahoru.

Pokud by někdo vyždímal naše oblečení po pár desítkách metrů, rozhodně by s tím dokázal zalít zahrádku a ještě by mu zbylo k přeměně Jezera na malé moře. První zastavení přišlo asi v čtvrtině cesty u sochy známého mudlovského básníka, K. H. Máchy. Bohužel ve chvíli, kdy jsem vytáhla svůj speciální přístroj na zvěčnění krásného dne, celé osazenstvo se kamsi rozuteklo. A aby mi to nebylo líto, nechal se organizátor Mark William Callaway vyfotografovat před tímto vytesaným spisovatelem. V nestřeženou chvíli se mi pak povedlo zvěčnit ještě hadí tvář, Sooyeon Choi a fialovo-červeného zástupce, profesora Olivera McCollina a našeho jezevce Freddyho Reddyho.

Čím blíže jsme byli rozhledně, tím méně bylo slyšet hovor. Ani naspeedovaná veverka, Daniela Dark Wolf nesršela příliš energií, avšak my zkušení jsme to přisuzovali nedostatku kofeinu v krvi. Možná to bylo i proto, že s sebou měla na starosti svého mladšího bratra a bývalého člena žluťásků Jardu Dark Wolfa.

„Sláva!“ ozvalo se sborově, když jsme dorazili nahoru. Následovala kontrola, zda máme všichni vyměněné kouzelnické peníze za ty mudlovské. Vše bylo v pořádku, a tak se většina vydala do nedalekého stánku s občerstvením. „Pití!“ vyhodili jsme naše vyprahlé jazyky na okraj okénka, a barman nestačil nalévat. Po chvíli, konečně schlazení, přesunuli jsme se na nedaleké lavičky.

Opět se ukázalo, že by byly potřeba hůlky, když jsme místo jednoduchého kouzla, sušili naše promáčené svršky marným třepáním proti větru. Abychom ukrátili čas, ptali jsme se zelených, jestli taky prdí hadi. Soo jen krčila rameny a Leila Dusk se začala i přes svou kolejní barvu poněkud červenat. Vysvobodili jsme ji tedy informací, že je čas na rozhlednový výstup. Jaký šok nás čekal, když se celá polovina osazenstva ještě více uvelebila na lavičce s tím, že na nás počkají.

Odhodlána po nich házet bomby hnojůvky, vydala se naše statečná pětice vstříc 299 schodům. Přiznám se, že jsem v polovině litovala, ale alespoň se schodištěm linul příjemný chlad. Výhled, který na nás nahoře čekal, byl fenomenální. Úplně jsem se viděla, jak létám na koštěti kolem chrámu sv. Víta nebo nad samotným zrcadlovým bludištěm. Když jsem měla tu nádheru zvěčněnou, hledali jsme pod stromy zbytek naší výpravy. Bohužel kvůli vysoké koncentraci mudlů a také díky stromům, jsme náš hnojůvkový útok odvolali. Dolů se šlo již poněkud veseleji.

Línou polovinu jsme našli tam, kde jsme ji nechali –směje se-. Byl čas rozhodnout se co dál. Plán byl nakonec stanoven jasně, někam se uvelebíme do stínu na deku a zajdeme na oběd. Celá skupina, i včetně profesorky Oresty McCollin Vianuevy, se tedy zvedla a vyrazila směr park. Ve chvíli, kdy jsme procházeli kolem Zrcadlového bludiště, měla polovina přání ho navštívit. Jako by jim nestačilo zrcadlo z Erisedu a starý kumbál! Vyslali jsme tedy skupinku, aby se vyblbla při pitvoření se na vlastní podobizny. Někteří se na pár okamžiků stali ještě menšími, což snad už ani bez použití lektvaru nebylo možné.

„Konečně!“ ukázal kdosi na stín pod smrky a na plácek vysekané trávy, který byl v parku pod Petřínem vzácností. „Deky a hry vybalit!“ zaveleli jsme. Nejen Řachavého Petra, Maškovrky či Kouzelnické šachy, ale také Městečko Prasinky byly na programu odpoledne. 

Zatímco jsme se bavili při alespoň trochu kouzelnickém odpočinku, vydala se jedna polovina osazenstva na oběd. Vybrali jsme si mexické rychlé občerstvení, kde mě určitě zaujaly lampy ve tvaru klobouku. Cestou jsme nabrali poslední účastnici zájezdu Kim Sarah Reevesovou, která dorazila na závěrečnou část srazu. Jakmile jsme se vrátili, vydala se parta druhá, která zvolila Itálii, a dle slov některých měli tu čest sníst jeden z nejnechutnějších mudlovských pokrmů vůbec.

Slunce se přehouplo v druhou pozdní polovinu dne, takže pár jedinců se muselo odpojit. Zůstalo tam však stále dost soupeřů na drtivou porážku v Řachavém Petrovi a dalších hrách. Bylo však třeba přesunout se více za stromy, neboť masakrující se figurky šachů by u mudlů mohly zvednout jistou nežádoucí pozornost. Optáte-li se pak Freddyho, Marka a Jardy na závěrečnou partii jedné mudlovské nejmenované hry, budou vám tvrdit, že se to nikdy nestalo, a že neví, o čem to, k sakru, mluvíte! –směje se na celé kolo-

Den plný zážitků se naplnil ke svému konci a bylo na čase se rozloučit. Nejmladší studenti byli odesláni vlakem či autobusem, a ti starší si šli ještě pro Máslový ležák, do jedné utajené nejmenované kouzelnické krčmy.

A příště? Příště se uvidíme snad i s vámi.
Všechny fotky najdete zde: https://helenmiltonova.rajce.idnes.cz/Sraz_15.6.2019/

 

Helen Miltonová

2 komentáře

  1. Mark William Callaway 4. 7. 2019 19:51

    Děkuji všem za moc hezký sraz :) A Helen moc hezký článek, děkuji :)

  2. Daniela Dark Wolf 7. 2. 2023 13:01

    Dnes jsme jeli do Prahy a došli jsme i na Petřín a musela jsem si na tento zážitek zavzpomínat.
    Děkuji že jsem si díky tomuto článku opět zavzpomínala i s bratrem :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*