Trimeles / Co se kde šustne / Z deníku adoptovaného jezevce...
Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter

Co se kde šustne, O naší koleji

Z deníku adoptovaného jezevce…

Je to pár měsíců, co se do naší kolejní místnosti nastěhovala Gwen – nová jezevčice. Jak už víte, žluťásci si jí adoptovali z jedné záchranné stanice a nabídli ji tak nový domov.
Jednou takhle odpoledne jsem se posadila do křesla ke krbu. Něco mě strašně tlačilo do mého – ehm – pozadí. Zašátrala jsem rukou a vyndala jsem podivný zápisník. Když jsem ho pak otevřela, objevila jsem stránky popsané různými škrábanci a otisky tlapiček. Chvíli jsem na něj zírala a došlo mi, že by se mohlo jednat o deník jednoho z našich kolejních zvířátek. Běžela jsem s ním tedy za jedním nejmenovaným specialistou na zvířecí řeč. Byl tak laskav, že mi vše přeložil, ale na oplátku jsem přislíbila, že jeho jméno nebudu zveřejňovat. Po předání hustě popsaného pergamenu mi došlo, že se jedná o deník právě naší Gwen.

 

Den první:
„Dnes si pro mě přijeli. Takový vysoký tmavovlasý kluk. Tvářil se strašně důležitě, a když předával paní, co se o mě dodnes starala, peníze, něco jí připomínal. Naše ošetřovatelka na něj chvíli zírala, jako by spadl z višně. Ale nakonec kývla a předala mu nějaký pergamen. Pak mě šoupli do přepravky a společně s tou druhou, tou s fialovými vlasy mě odvezli pryč. Cesta nebyla dlouhá, ale vůbec si mě nevšímali. Občas se skrz mříž na mě podívali. Asi jestli ještě žiju. Po nějakém čase jsme konečně dorazili. Vypadá to tady jako nějaký hrad, kamenné studené zdi. Strčili mě do kumbálu, že prý jsem překvapení.“

Den druhý:
„Večer jsem byla už moc unavená na to, abych si zapsala události večera. Dali mi jméno. Gwen. Tedy, oni netuší, že mé pravé jméno je Hyacinta Mrouskálková, ale já jim tu Gwen opravdu neberu. Když na mě budou hodní, budu na ní i slyšet. Pak mě už bez klece vzali do nějaké místnosti. Bylo tam strašně moc lidí, většina ve žlutém oblečení. Šoupli mě na stůl a ukazovali jak vypadám. Trošku se mi ulevilo, když se ke mně nahrnula děvčata a začala mě obletovat. Prý jsem roztomilá! Ještě večer jsem se konečně seznámila se sobě rovnými: Ricky a Matylda, jezevčí kámoši. Tedy..ehm. Matylda na mě kouká nějak vražedně. Opravdu! Možná jen díky dalším přítomným, tedy Soptíkovi, Jožinovi a Tekle se na mě ještě nevrhla.“

Den třetí:
„Beru zpět, co jsem včera napsala. Matylda je nejvíc nejlepší kámoška, jakou jsem mohla poznat. Dnes jsme prozkoumaly celou kolej. Byly jsme dokonce šmejdit v kumbále. Dělaliyjsme u toho takový hluk, že se přišel ten tmavovlasý kluk podívat, co se to děje. Ale že mu to trvalo! Chvíli se dohadoval s tou červenovlasou, kdo půjde zjistit co se v kumbále odehrává. Asi měl naděláno v kalhotách. Když pak vešel, překecaly jsme Teklu, aby vyběhla největší rychlostí jakou umí. Pěkně ho vyděsila! Smály jsme se tomu ještě zbytek večera. Už se těším na další lumpárny!“

Den třicátý:
Promiň deníčku, že píši až dnes. Ale začaly prázdniny a kolej se vylidnila. Jsme tu jen my, naše zvířecí parta hic a pár studentů. Všichni někam odcestovali. Ti co tu zůstali už mám očichané. Objevují se tu stále stejné tváře. Ta malá hnědovlasá potrhlá holka. Vypozorovala jsem, že když si dá kafe, tak tu lítá jak naspeedovaná veverka. Mohla by se přidat k nám do party. Pak se tu vždycky objeví ta červenovlasá. Většinou je zavalená nějakými pergameny. Ten tmavovlasý kluk tu také bývá, většinou si stoupne doprostřed místnosti a něco křičí. Ale většinou ho nikdo neposlouchá. Ráno, v poledne a večer proběhne takový rozčepýřený klučina, kterému lítá něco zlatého u hlavy. Na rameni většinou nese koště a se šťastným výrazem v očích se vrací celý zablácený. Ta fialovlasá se tu moc neukazuje, jen občas zkontroluje vývěsku a se svým lékařským nádobíčkem zmizí na Ošetřovnu. Nedávno se tu také začala zjevovat tmavší blondýnka s culíčky, ta je mi moc sympatická. Ze dveřích redakce Žlutého Trimela občas vykoukne takový dlouhý bidlo. Asi je ujetej do jezevců, protože s sebou stále tahá takového plyšového s hrozivýma očima! Nesmím zapomenout na černovlásku, co si pořád dobírá toho tmavovlasýho kluka, co se pořád tváří tak důležitě. Tu jsem si oblíbila. Občas mi hodí nějakou dobrotu a je to očividně stejná ďáblice jako já. A nesmím ještě zapomenout na paničku malého Williama, která každý den sedí u pokladny s měšcem a čeká, kdy bude moci přihodit nějaký ten srpec. Prý je to štědrá holka a její jméno zní nějak Japonsky nebo co. Už se těším až začne školní rok a poznám další obyvatele téhle ztřeštěné koleje.“

 

Tak to vidíte! My si tady tak nevinně děláme to svoje a naše Gwen nás nestoudně pozoruje a zapisuje si. Je horší než Jóžin a jeho Pavučinka! Popsaných stránek mám skutečně mnoho na několik dalších článků. Musím však teď její deník schovat tam, kde jsem ho našla a doufat, že místo úkrytu nezmění. Byla by škoda přijít o někoho, kdo naší kolej vidí zase trochu jinýma očima…

Pro Žlutého Trimela
Helen Miltonová

Jeden komentář

  1. Nicholas McElen 3. 10. 2019 14:23

    tohle je ovšem fantastické čtení! gwen je moc šikovná jezevčí holka a těším se, co dalšího přinesou její děsně tajné zápisky :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*