Páni! To tak letí!

Již před měsícem jsme se v čele s madam Monny sešli ve velké síni. Proč? No, kvůli výpravě přece! Osmá hodina odbila a my jsme se mohli vydat do lesa.

Náš cíl byly přírodní termály. Kdo by se nechtěl na konci března smočit , že? Nějaký ten čas jsme šli, až madam uhnula na severní stezku. Tam se začal zhoršovat terén, ale i tak jsme šli dál. Až najednou se nám do cesty připletlo křoví. Šlo si to uprostřed cesty a blížilo se a blížilo.

 Tak tam naše skupina strnule stála a čekala, co bude dál. Po nějaké chvíli křoví doputovalo až k mé maličkosti. 

Musíte uznat, že mluvící křoví uprostřed cesty není tak nenápadné. Na (ne)štěstí se z toho vyklubal opelichaný, senilní vlkodlak Evžen na lovu. Ve hře na schovávanou asi nebyl nejlepší. Zapovídali jsme se tak moc, až se s ním pár členů chytlo do sporů. Ať už z netrpělivosti nebo z jiných osobních důvodů.

Počkat. Taky jste to viděli? Andy se nechápavě otočil za Evženem! No, ano. Ten nám totiž sdělil, že z termálů se vyklubalo zamrzlé kluziště. V tom se z nebe začaly sypat sněhové vločky a značně se ochladilo. Jak? To jsme netušili a tak jsme se rozloučili s Evžou a vydali se vstříc této záhadě. Zase jsme šli a šli, až jsme došli. A opravdu. Voda byla zamrzlá a ledová. 

Než jsme se z toho šoku vzpamatovali, Helen už nazula brusle. Po chvíli se k ní ostatní přidali. Jenže led to nevydržel a začal praskat. Pod ledem se něco hýbalo. Pánská část výpravy začala ťukat na led. V tom se v ledu utvořila díra a vykoukla na nás neznámá modrá žena.

Nakonec se z toho vyklubala jezin… teda bezinka, která se do jezírka přistěhovala. A jelikož nemá ráda teplo, tak si vodu zchladila. Nechtěla se stěhovat. Prý je tohle ideální jezírko a ona tu prostě bude spát. My se ale chtěli koupat. Co teď? Tak jsme udělali kompromis. Kus dál bylo další jezírko a tak nás napadlo, že bychom ji tam přestěhovali a my bychom se mohli koupat v tomhle. Na to bezinka kývla, a tak jsme se pustili do práce.

Bezinka si vlezla na provizorní nosítka a mohlo se jít. Dalo to zabrat, ale nakonec jsme se dostali až k dalšímu jezírku. Vyhodili jsme paní bezinku, jako slušní kouzelníci se rozloučili a pak jsme se nedočkavě rozběhli k již rozmrzlým termálům. Nahodili plavky a hurá do vody! A hodná madam Monny nám vyčarovala piknik! Od cupcaků po řízky až ke kyselým okurkám. Byl to opravdu skvělý relax. Potom byl čas se vrátit na hrad. Sbalili jsme, převlékli se, ale ještě před odchodem jsme stihli fotku na památku.

Pro Žlutého Trimela

Cassiopea Zmlklá