Troška snění pro Vaši romantickou duši.
Jednou u řeky chytat ryby jsem byl,
ale akorát starou botu jsem ulovil.
Listí padalo a řeka se tmou zahalila v celé své kráse,
pak krásná víla zjevila se.
Podala mi klíč a jen mlčky přikývla,
na mé tázavé oči se už ani neohlídla.
Tak domů místo ryby klíč jsem nesl.
Měsíc se brzy na oblohu snesl.
Doma jsem ten klíč pod polštář dal,
a o vílí krásce sen se mi zdál.
A nyní něco vlasteneckého.
Mrzimor, mrzimor,
ten je všech lidí vzor.
Naše barva žlutá je,
černá jí trošku konkuruje
. My jsme čestní, vždy v pohodě,
činíme až po dohodě.
My bereme ohledy,
i na cizí špatné nálady.
Neperem se nejsme zlí,
pro dobrou věc vždy ochotní.
Když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte spoustu věcí. Vím, neříkám Vám žádnou novinku. Ale už jste se někdy zamysleli nad tím, co všechno tu máme jen proto, abychom se z toho mohli radova nebo nad tím rozčilovat, používat to nebo se nad tím zamyslet? Autoři dnešních článků se dívají kolem sebe s otevřenýma očima a svou myslí objímají věci i dění kolem sebe. Ponořte se tedy do snění spolu s nimi a otevřete svá srdce.
Pokračovat ve čtení