Předem upozorňuju, že nejsem žádný horlivý filmolog a filmy dělím prostě na ty, co se mně osobně líbí, a na ty, co se mi jednoduše nelíbí. Tudíž tohle není žádná recenze, ale jen názor průměrného diváka. Na HP4 jsem nešel s žádnými velkými očekáváními – už trojka mě nijak zvlášť nenadchla, proč by měla čtyřka. Ale kniha je možná moje nejoblíbenější, tak jsem si říkal, že mě třeba překvapí.

Ve filmu najdete proti knize několik úprav – abych tak řekl, zkratek. Nic vysloveně rušivého. Co ale mnohé z vás zklame – není tam famfrpál. Já se strašně těšil na mistrovství světa, ale tvůrci filmu nás obdařili pouze kraťoučkým nástupem bulharských a irských borců. A dost. Pak ovšem následuje scéna, která mi přišla možná „nejsilnější“ z celého filmu. Nástup smrtijedů. Možná mě nenadchla ani tak ta scéna jako hudba. Hudba je podle mě vůbec asi největším plusem celého filmu. Možná i jediným. V každém případě – při této scéně mi běhal mráz po zádech a přiznám se, že být mladší, asi bych se i trochu bál.

 

Na druhou stranu – masky a kostýmy smrtijedů jsem si představoval úplně jinak, kdo jste viděl Scary movie, asi víte jak. Smrtijedi ve čtyřce mají na hlavě divné čepce, musel jsem se smát, vypadali v tom jak dopravní kužely. Maska samotná mě ani neohromila, ani nepotěšila, nepoděsila nebo cokoli. Prostě mi to nepřišlo jako nic převratného.

 

Zklamalo mě, že Hermiona je v celém filmu jakoby na vedlejší koleji. Přijde mi jako dobrá herečka, mohli jí dát víc prostoru. Můj oblíbený skorozáporňák Severus Snape se filmem taky jen mihne – nicméně v každé scéně, kde se objevil, rozhodně přitahoval pozornost. Alan Rickman má fakt hustý charisma. Co mě dále zklamalo, bylo to, že se podle mě vytratila ta atmosféra kouzelnické školy. Ne že by to nezvládli – ale prostě se soustředili výhradně na boj o pohár kouzelnických škol a všechno ostatní jaksi vymizelo.

 

Hodně jsem se těšil taky na scénu z Brumbálovy myslánky, kdy probíhal soud se smrtijedy. Soudní síň jsem si představoval zcela jinak a podle mě to naprosto neodpovídalo tomu, co napsala Rowlingová. Na to, jak si střežila, aby se jednička a dvojka držely striktně knížek, je čtyřka prostě odfláknutá. Ta scéna není udělaná úplně špatně, vcelku se dala vidět, ale prostě jsem se těšil na něco jiného.

 

Co mě fakt iritovalo, byly ty „prostřihy“ mezi jednotlivými scénami. Sotva se něco rozjelo a film konečně nabíral slušné tempo, najednou přišly pohledy na hrad, jezero, létající sovy, případně jinou havěť. Mě osobně to opravdu rušilo a kdyby si to odpustili, film trval o hodinu kratší dobu.

 

Mno a ples … tak ten mi připadal jak vystřižený z nějakého pokleslého filmu pro dospívající mládež. I když ne úplně celý, byly i momenty, které se mi líbily. Chvílemi mi to připomínalo Popelku. Příznivce Weasleových dvojčat určitě potěší, že se ve filmu objevilo i několik povedených vtípků. Jejich humor patřil taky k tomu lepšímu, co se dalo vidět. Jezerní lidé vypadali jak zbytky masek z nějakýho scifi filmu z osmdesátých let. Co se mi docela líbilo, byl souboj s drakem, i když i tady si myslím, že tvůrci nevyužili plný potenciál.

 

Když to po sobě tak čtu, skoro by se zdálo, že se mi film absolutně nelíbil. Což taky není úplně pravda. Celkový dojem mám jen dost rozpačitý – a nebyl jsem sám. Za celou skupinu to shrnul jistý mladík: „Tak jsem to viděl… a už nemusim.“ Já se na to ale ještě jednou podívám. Pěkně v klídku doma… a uvidím. Třeba tam najdu ještě něco jiného, co se mi bude líbit. V každém případě – určitě sehrálo negativní roli, že kniha je tak dlouhá a nabitá akcí. Asi je těžké něco takového převést na plátno. Ale pokud vím, zpočátku se uvažovalo i o tom, že by se Ohnivý pohár natočil jako dvoudílný. A s tím bych souhlasil. Podle mě to mohlo dopadnout líp.