Prázdniny!
Dneska si určitě spousta kouzelníků řekla: ,,Uf! Další rok za mnou…a zase dva měsíce volna – no, kdo by to nebral?“ Nevím jak u vás, ale tady u mě leje a leje… Nicméně v nedávné době jsem navštívila ostravskou zoo a chtěla bych i vás trochu navnadit k návštěvě.
První, co spatříte, když projdete branou, bude spousta růžových plameňáků. Jsou opravdu nádherní a máte je skoro na dosah ruky.
Pokračujete procházkou a do cesty se vám pletou pávi. Sněhobílí, i s ocasem plným ok. Je to dechberoucí podívaná, když svůj chvost roztáhnou a dvoří se nějaké bílé krásce. Vážně úchvatné.
Jak pokračujete, potkáváte krávy, králíky, lamy, … Když jsem tam byla, prohánělo jedno bílé lamátko páva kolem stromu. Nekecám! Nakonec páv na ten strom vyletěl a tím se dostal z dosahu dovádivého lamátka.
Taky tam byl jeden pštros, který zas dorážel na jednu lamu, která tam ležela a vypadala úplně jako pes. Byla taková černo-bílá a měla na hlavě dlouhé chlupy. A ten pštros kolem ní chodil a chtěl ji klovnout do čumáku. Nakonec se ta lama naštvala a pořádně ho prohnala.
Pokračovala jsem dál a dostala jsem se k divokým kočkám, rysům a ocelotům. Jeden ocelot se líně rozvaloval na pařezu. Asi byl zrovna po obědě.
Jako další se dostali do mého hledáčku supi, orli a další dravci. Právě obědvali a věřte mi, že nic pro slabé povahy… Zachytila jsem aspoň sovu, jako připomínku našeho kouzelnictví.
Ale abych tam nezkysla do rána, musela jsem se přemístit dál. Jelikož bylo krásně prosluněné odpoledne, lokla jsem si ležáku a ptáčci se vesele ráchali (samozřejmě ve vodě a ne v ležáku… toho by byla škoda).
Společně s dalšími ptáčky si slunečného dne užívaly vydry. Ty mě naprosto uchvátily. Pobíhaly sem a tam a tam a sem. Navíc jsou tak metr od vás, když přijdou až k plotu. Přesto je bylo nesmírně těžké zachytit, protože byly pořád v pohybu. Ale štěstí se na mě usmálo.
A říkáte si, jestli jsem náhodou na něco nezapomněla? Ale ne, myslím na všechno. Bohužel vlastní fotku malinkaté sloničky nemám (teda mám, ale nijak kvalitní), takže jsem si dovolila stáhnout jednu momentku ze stránek samotné Zoo Ostrava. Ale musím vám říct, že ta slonička je opravdu rozkošná =o)
malinká slonička (foto staženo ze stránek http://www.zooostrava.cz/)
Vřele doporučuji všem, kteří stále váhají nad návštěvou, ať se určitě staví právě teď – je spousta mláďat, pavilon hrochů už vůbec nesmrdí (vážně ne, byla jsem v něm třikrát), otevřeli pár nových pavilonů a navíc lidi mají chodit na procházky, tak proč ne do zoo. A až uvidíte ty rozkvetlé květiny… no krása!
Já osobně se tam ráda vracím, a to můžu prakticky kdykoli, protože bydlím jen o pár zastávek vedle. Pevně věřím, že každý, kdo přijde, si to užije… ale dost keců, dočetli jste reportáž a honem honem zvednout zadky, sednout do mudlkrabice nebo komunikačním démonkem zburcovat kamarády a hurá na výlet!
P.S.: Foto je vlastní – až na poslední se sloní samičkou. A taky bych chtěla poděkovat Nichovi za výběr fotek. Bez něj bych vás jimi tady asi zahltila:) Kdo by jich chtěl vidět o kousek víc, tady. Jinak pro představu: na začátku těch fotek bylo asi 500…
Ciline Flameová
úžasné fotky i článek :))
Linn
A úžasné ostravské ZOO. ;-)
Děkuji =o)