Létající koberečky nejpilnějších žluťásků dolétly až k úkolu č. 35.
V jednom lese žili dva mluvící jezevci. Byli to odchovanci Mrzimorských studentů, kteří je vrátili do lesa. Každý večer se chodili procházet lesem. Jednoho večera zahlédli člověka a vydali se jej pozdravit. Byl to ale mudlovský dřevorubec, a když spatřil dva mluvící jezevce, polekal se. Nakonec jim na pozdrav odpověděl a řekl, že jej vesničané poslali les vykácet. To jezevce vyděsilo, protože by přišli o domov a prosili dřevorubce, aby les ušetřil. Ten se nad nimi smiloval a prohlásil, že část lesa ušetří, ostatní lidé že se to zajisté nepostřehnou. Jezevci se zaradovali, poděkovali mudlovi a žili šťastně až navěky.
Annie Sami Criss
Vletím naštvaně do kolejky a co nevidím? Elíz, která sedí za stolem a snaží se napsat všechny soutěže a úkoly. Chaba, který se usmívá, sedí na židli a přemýšlí. Aba, který zase vymýšlí legrácky. Sam, pomáhající mladším s plněním úkolů. Pana Matta, snažícího se opravit úkoly, který sedí na největší pohovce a kolem sebe má plno rozházených papírů. Ywu, která nabádá ostatní, aby začali trénovat na famfrpál. Prvňáky, kteří se honí a poskakují. Studenty, kteří píší úkoly nebo se baví se o sebemenších pitomostech. Soptíka, Rickyho a Fouska, kteří si hrají u krbu. Usměji se. Hned se mi zlepšila nálada.
Vea Sophie Williams